Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brožová uspěla, Ústavní soud neuznal Bureše

  9:20aktualizováno  14:50
Ústavní soud zrušil přidělení Jaroslava Bureše k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo spravedlnosti ho tam jmenovalo bez souhlasu předsedkyně této instituce Ivy Brožové. Ta tak slaví další úspěch ve sporech, kterými se snažila ubránit personálním změnám provedeným v době její nepřítomnosti.

Jaroslav Bureš rozhodnutí Ústavního soudu předvídal. | foto: MF DNES

Iva Brožová byla od května v pracovní neschopnosti. Léčila se z následků nehody. Při při běhání ji srazilo auto. - více zde

Ministerstvo spravedlnosti mezitím přidělilo k Nejvyššímu soudu (NS) exministra Jaroslava Bureše. Brožová ale tvrdila, že tak ministerstvo učinilo bez jejího souhlasu a obrátila se na Ústavní soud.

Podle tehdejšího názoru resortu totiž byla Brožová právoplatně odvolaná prezidentem a její pravomoci převzal místopředseda soudu Pavel Kučera. Ten Burešův příchod odsouhlasil.

Brožová však nyní uspěla s názorem, že v okamžiku Burešova jmenování byla zpět ve funkci, protože Ústavní soud pozastavil platnost prezidentského odvolání. Ministerstvo tak Brožovou obešlo.

Bureš: Každý člověk má víc práv než já
Vyjádření Brožové k rozhodnutí soudu se iDNES.cz nepodařilo získat, protože má od rána jednání a telefon nezvedá.

Jaroslav Bureš podrobnosti z rozsudku neznal, protože nebyl účastníkem řízení. "Já obsah rozhodnutí Ústavního soudu neznám. Soud totiž odmítl se mnou jednat, nepřipustil mě do řízení, nevzal v úvahu žádné mé námitky ani mě nevyrozuměl o jednání," řekl iDNES.cz.

Podle něj se o rozhodnutí dozvěděl až od novinářů. "Kdokoli v této republice má víc práv než místopředseda Nejvyššího soudu. Je to první rozhodnutí soudu po listopadu 89, kdy soud rozhodl bez účasti toho, koho se to týká, tedy beze mě," dodal.

Funkce místopředsedy zůstává
Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu se ale netýká jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou NS. O tom totiž nezávisle rozhodl prezident Václav Klaus. - více zde

"Já jsem v takové situaci, že nebýt toho, že jsem byl později prezidentem jmenován místopředsedou, mohl jsem dnes přijít do soudní budovy a mohl mě vrátný klidně hned vyhodit," podotkl Bureš.

Předsedkyně Brožová ale i toto jmenování označila za protiústavní a obrátila se na Ústavní soud v další žalobě. Funkce druhého místopředsedy totiž podle Brožové neměla vzniknout. Navíc k Burešovu jmenování nedala souhlas, což podle ní zákon vyžaduje.

"Nebezpečná cesta soudů k převzetí politické moci"
Prezident podle svého mluvčího zatím k dnešnímu verdiktu nezaujal žádné stanovisko. "Václav Klaus nezná zdůvodnění návrhu rozhodnutí Ústavního soudu a svůj definitivní názor vyjádří, až se s ním seznámí," uvedl vedoucí tiskového odboru prezidenta Petr Hájek.

"Pokud však nešlo pouze o nějaké formální pochybní ze strany ministra spravedlnosti, jednalo by se o další krok na nebezpečné cestě, kdy soudní moc postupně přebírá politickou moc na úkor exekutivy, jež stojí na výsledcích demokratických voleb," tlumočil názor prezidenta Hájek.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil už ohlásil, že se rozhodnutí podřídí. Nicméně se ztotožňuje se snahou prezidenta republiky řešit problémy Nejvyššího soudu ČR jmenováním Bureše místopředsedou tohoto soudu.

"Délka dovolacího řízení u Nejvyššího soudu a malá aktivita při plnění sjednocovací role vůči soudům nižších instancí jsou přetrvávající problémy, které je nutné vyřešit," uvedla ředitelka tiskového odboru  ministerstva spravedlnosti Klára Lorencová.

"Rozhodnutí Ústavního soudu tak považuji za věcně i procesně vadné, byť i takovéto rozhodnutí je nutné respektovat. Proto bych považoval za správné za logické, pokud by se Jaroslav Bureš obrátil na Evropský soud." uvedl bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, za kterého ministerstvo Bureše na Nejvyšší soud přiřadilo.

Bureš výsledek předpověděl
Jaroslav Bureš už dříve označil pět ústavních soudců, kteří rozhodují o jeho profesním osudu, za podjaté a výsledek za předem rozhodnutý v jeho neprospěch.

"O věci mého jmenování a odvolání mají teď rozhodovat ústavní soudci, ovšem nejméně pět z nich má velmi blízké vazby na paní Brožovou," stěžoval si exministr spravedlnosti. - více zde

Spor o Nejvyšší soud v datech

  • 2. února - Prezident Václav Klaus odvolal z funkce předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Shodně s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem se domnívali, že neplní dobře své povinnosti. Brožová své odvolání označila za nezákonné a protiústavní a podala ústavní stížnost.  - více zde
  • 8. února - Z tiskového prohlášení předsedů krajských soudů vyplynulo, že s odvoláním Brožové z čela Nejvyššího soudu souhlasí.
  • 9. února - Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o odvolání předsedkyně NS. Brožová zůstala ve funkci, dokud ústavní soudci nerozhodnou o její stížnosti. Soudcovská rada Nejvyššího soudu dala souhlas s přidělením Bureše jako soudce k tomuto soudu.  - více zde
  • 14. února - Prezident na návrh ministra spravedlnosti jmenoval 29 nových soudců. Byl mezi nimi i Bureš. Podle tehdejšího názoru ministerstva byla Brožová právoplatně odvolaná a její pravomoci převzal místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, který Burešův příchod schválil.
  • 15. března - Brožová navrhla Ústavnímu soudu, aby zahájil kompetenční spor kvůli jmenování Bureše soudcem Nejvyššího soudu.
  • 12. května - Brožová byla těžce zraněna. V Brně ji srazil automobil na přechodu pro chodce. Z následků nehody se stále zotavuje. V řízení Nejvyššího soudu ji zastoupil jeho místopředseda Kučera. - více zde
  • 11. července - Ústavní soud zrušil odstavec z ustanovení zákona o soudech a soudcích, který použil prezident Klaus při odvolání Brožové. Ustanovení podle něj v podstatě umožňovalo nepřípustný zásah výkonné moci do moci soudní. - více zde
  • 12. září - Ústavní soud vyhověl stížnosti Brožové, podle které bylo odvolání v rozporu s ústavou, a navíc nebylo řádně odůvodněno. Brožová tak zůstává ve funkci předsedkyně Nejvyššího soudu. - více zde
  • 8. listopadu - Prezident Klaus jmenoval Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu. Brožová ale označila jeho jmenování za protiústavní.  - více zde
  • 25. listopadu - Brožová podala k Ústavnímu soudu takzvanou kompetenční žalobu na prezidenta Klause. Předsedkyně Nejvyššího soudu nesouhlasí s tím, že Klaus jmenoval Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu.  - více zde
  • 1. prosince - Bureš prohlásil, že pět ústavních soudců je v jeho věci podjatých kvůli jejich osobnímu vztahu k Brožové.  - více zde
  • 4. prosince - Bureš oficiálně požádal Ústavní soud o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení o stížnosti Brožové proti jeho přidělení k Nejvyššímu soudu.
  • 19. prosince - Ústavní soud zrušil rozhodnutí ministerstva spravedlnosti o přidělení Bureše k Nejvyššímu soudu.

Zdroj: ČTK

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Výpadky volebních webů ČSÚ způsobil hackerský útok, oznámil úřad

Sobotní výpadky volebních webů ČSÚ způsobil masivní hackerský útok. Podle úřadu ale útok neovlivnil předávání a zpracování výsledků voleb. Úřad poznatky předá...  celý článek

Kupčení s hlasy ve volbách
Za zakroužkovaný lístek 200 korun. Policie v Ústí prověřuje kupčení s hlasy

Policie v Ústí nad Labem prověřuje kupčení s hlasy při volbách v místní čtvrti Mojžíř. Podle Nadačního fondu proti korupci zde více než tři desítky lidí...  celý článek

Libor Václavík přejíždí s Tatrou 810 4x4 nejvyšší technickou překážku na světě...
VIDEA TÝDNE: Rekordní Tatra, dojemné loučení a orgie na dovolené

Bezesporu nejsledovanějším videem tohoto týdne na portálu iDNES.cz byl pokus nákladní Tatry o zdolání rekordu v překonání nejvyšší překážky na světě. Čtenáře...  celý článek

Adecco spol. s r.o.
Elektromechanik – Ostrava – 2 směnný provoz

Adecco spol. s r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 20 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.