Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jste odhodlaní spojenci, ale obraně dáváte málo, řekl v Praze šéf NATO

  7:01aktualizováno  12:53
Česká republika je dobrým a odhodlaným spojencem, ale její výdaje na obranu jsou až příliš nízké, prohlásil v Praze generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. S ministry vlády i prezidentem Zemanem jedná o další roli Česka mezi spojenci, působení v Afghánistánu i o krizi na Ukrajině.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen s premiérem Bohuslavem Sobotkou | foto:  František Vlček, MAFRA

"Jsem rád zpět ve městě a v zemi, která dobře zná význam slov - postavit se za svobodu a postavit se proti vojenské agresi," řekl Rasmussen.

Během dopoledne se sešel s premiérem Bohuslavem Sobotkou i se šéfy české diplomacie Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a obrany Martinem Stropnickým (ANO). Před blížícím se zářijovým summitem NATO v Cardiffu se cesty generálního tajemníka do členských zemí zintenzivňují. Mezi hlavní témata Rasmussenovy cesty do Prahy patří právě příprava vrcholné schůzky Aliance, ale také možné zapojení českých vojáků do nové alianční mise v Afghánistánu.

"Osvědčili jste se jako odhodlaný spojenec," řekl Rasmussen a pochválil Česko především za mise v Kosovu a Afghánistánu. Zároveň ale varoval, že české výdaje na obranu jsou příliš nízké.

"Podpořil jsem vládu, aby hledala způsoby, jak postupně zvýšit investiční výdaje na obranu. V podstatě je to poselství, které říkám v každé členské zemi. Jsem znepokojen škrty v oblasti obrany," apeloval.  Česko podle něj zatím plní své povinnosti a očekávání spojenců, ale pokud by současný trend pokračoval, bude země stále obtížněji hledat zdroje a pokračovat v modernizaci své armády.

"Česko rozhodně není vnímáno jako černý pasažér, takový pocit z jednání nemám," reagoval premiér Bohuslav Sobotka na informace, že hodnocení Česka mezi spojenci je nejhorší za poslední roky. Rasmussenovi přislibil, že záměrem jeho vlády je ukončit škrty v obranném rozpočtu. "Řešíme otázky priorit financování. Ministerstvo připravuje dlouhodobý plán výstavby české armády. A budeme reagovat také na kritické připomínky aliance včetně nízkého podílu," slíbil Sobotka.

Rasmussen podobně nabádal české politiky během své návštěvy v roce 2011. Česko dává na obranu jen něco málo přes procento HDP místo dvou procent, jak se před patnácti lety zavázalo při vstupu mezi spojence.

Generální tajemník NATO také do Prahy přivezl hodnocení české armády, které  vypracovali alianční odborníci. Podobné zprávy vznikají i pro jiné země NATO, ta "česká" je ale podle státního tajemníka ministerstva obrany Daniela Koštovala nebývale kritická. Varuje před tím, že při setrvání nízké míry výdajů na obranu nebude Česko schopné dostát závazkům v rámci Aliance (samostatný článek najdete zde).

Rusové jsou připraveni k boji

Čeští představitelé se s Rasmussenem věnovali také aktuální situaci na Ukrajině. "Vidíme, že se jeden stát opět snaží připojit území jiného státu. Je to nebezpečný pokus, krok k minulosti," prohlásil k situaci na Ukrajině Rasmussen. Zopakoval svou výzvu, aby Rusko stáhlo své jednotky z bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic.

"Rusko viní ukrajinskou vládu z utlačování ruskojazyčné menšiny a NATO z praktik studené války, ale to je čirá propaganda," prohlásil Rasmussen. Rusko se podle něj snaží svrhnout ukrajinskou vládu a zkreslovat pravdu. "Asi 40 tisíc vojáků je podél ukrajinských hranic, není to cvičení, jsou připraveni k boji," dodal šéf aliance.

Spojenci podle jeho slov mají satelitní snímky, které dokládají, že Rusko vyvolává provokacemi na ukrajině etnické napětí. Moskva se prý snaží diktovat Ukrajině, aby se stala neutrálním a federativním státem. "To ale může jen Ukrajina sama, nikdo jiný za ní," konstatoval Rasmussen.

Fotogalerie

Odpoledne se sešel na Hradě s prezidentem Milošem Zemanem, mimo jiné také k současné situaci na Ukrajině. Zeman avizoval, že chce Rasmussenovi sdělit, že by NATO mělo vstoupit na území Ukrajiny, pokud Rusko zahájí širší vojenské operace mimo dříve obsazený Krym (více čtěte zde).

"Myslím, že něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil (...) a něco úplně jiného je vpád na území suverénního státu," citovala Zemana agentura ČTK. Podle Zemana nelze v zahraniční politice neustále argumentovat nároky menšin, ve světě by se tím spustila řetězová reakce. "Nu a dovedeno ad absurdum - to by také Rusové mohli žádat ochranu svých občanů v Karlových Varech a to by si asi nikdo z nás nepřál," řekl ČTK Zeman.

Zpohodlněli jsme,

bezpečí není zadarmo, varuje politiky Gabal

České ministerstvo obrany pak chce především znát vývoj situace ohledně příprav nové mise v Afghánistánu. Na konci letošního roku skončí dosavadní mise a všichni alianční vojáci se stáhnou. Nová mise NATO v Afghánistánu má bezprostředně navázat. Má být nebojová a zahraniční vojáci se v ní mají zaměřit na výcvik a poradenství. 

NATO ale nemá s Afghánistánem doposud podepsány příslušné dohody. Afghánský prezident Hamíd Karzáí totiž odmítl podepsat bilaterální smlouvu s USA, která upravuje pobyt amerických vojáků na afghánském území a má být vzorem i pro dohodu s NATO. To značně situaci a přípravy komplikuje.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.