Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Část armády máte na kritické úrovni, píše Česku předběžná zpráva NATO

  10:13aktualizováno  13:16
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přiváží do Prahy nepříjemnou zprávu o stavu české armády. Podle Hospodářských novin je to nejhorší hodnocení českých ozbrojených sil za posledních nejméně pět let. Stav části jednotek označuje zpráva za kritický.

„Jestli se situace nezmění, Česká republika bude mít vážné problémy poskytnout svůj přiměřený příspěvek do aliančních operací,“ uvádí dokument NATO. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Hodnocení ozbrojených sil vypracovávají členové NATO vzájemně každý rok. Podle nejnovější zprávy, týkající se České republiky, je část českých armádních jednotek na kritické úrovni a pokud země nepřidá armádě peníze, nebudou při skutečné válce Alianci příliš platné, tvrdí Hospodářské noviny. Opakuje se tak dobře známý argument - neochota politiků investovat do vojenských kapacit.

Neochotní politici

Předsedové parlamentních stran s výjimkou KSČM sice podepsali při 15. výročí vstupu země do NATO deklaraci o zajištění obrany ČR, v níž se píše o nezbytnosti patřičných investic do ozbrojených sil, praxe je ale jiná. Návrh Ivana Gabala (KDU-ČSL), aby začal růst obranný rozpočet, strany smetly.

Premiér Bohuslav Sobotka po podpisu deklarace na otázku, zda armáda dostane přidáno, označil za prioritu hospodářský růst, řekl však, že ČSSD "je připravena vnímat souvislost mezi rozpočtem armády a mezi potřebami zajistit obranu". ČR by podle něj neměla vyvolávat nové kolo zbrojení.

  • Sobotkův argument v konfrontaci s čísly: Současný obranný rozpočet ČR činí 1,1 % HDP, průměr evropských členů NATO 1,6 %, závazek k NATO 2,0 % a obranný rozpočet Ruska 4,4 % HDP (stejně jako obranný rozpočet USA).

Ministr financí Andrej Babiš po podpisu deklarace řekl, řekl, že armáda možná dostane přidáno, pokud prokáže schopnost šetřit.

  • Babišův argument v konfrontaci se slibem před volbami: Hnutí ANO se hlásilo ke "striktnímu" dodržování závazků ČR k NATO, jejichž součástí je vydávání dvou procent HDP na obranu.

Jeho předchůdce Miroslav Kalousek řekl, že by si přál posílení obranného rozpočtu.

  • Kalouskův argument v konfrontaci s čísly: V letech 1997-2013, tedy v době, jejíž většinu byl ministrem financí, klesly obranné výdaje z 1,55 % na 1,08 % HDP.

Komunistický poslanec Alexander Černý, který jindy kritizuje vnitřní dluh armády, během krymské krize řekl, že teď není vhodná doba provokovat Rusko zbrojením.

  • Černého argument v konfrontaci s čísly: Rusko dává na obranu 4,4 % HDP, v absolutních číslech 45x víc peněz ročně než ČR. Těžko si Česko představí jako hrozbu, i kdyby ČR armádě přidala.

Podle informací, které se iDNES.cz podařilo získat během dne, je text zprávy dosud předběžný. Oficiální úplnou verzi by mělo NATO schvalovat v červnu.

"Jestli se situace nezmění, Česká republika bude mít vážné problémy poskytnout svůj přiměřený příspěvek do aliančních operací," citují HN z dokumentu NATO. Nejoslabenější jsou podle listu jednotky, které mají poskytovat podporu vojákům v první linii - dělostřelci, protivzdušná obrana nebo zásobovači; stav jednotek bojové podpory označuje zpráva za "kritický".

Státní tajemník ministerstva obrany Daniel Koštoval deníku řekl, že jde o nejhorší hodnocení české armády za posledních nejméně pět let.

Podle aliančního závazku by země měly vydávat minimálně dvě procenta HDP na armádu. To z členských zemí NATO splňují jen čtyři - Spojené státy, Spojené království, Estonsko a Řecko, přičemž Francie, Polsko a Turecko jsou jen těsně pod tímto podílem (viz tabulka 3 zde). Česko patří k podprůměru a náčelník generálního štábu Petr Pavel v této souvislosti varuje před ztrátou schopností, které dle politického zadání politici od ozbrojených sil očekávají.

"Nechci být příliš skeptický, ale několik let opakujeme, že se blížíme k době, kdy se armáda zadrhne," řekl náčelník generálního štábu na konferenci k 15. výročí vstupu Česka do NATO. Armáda je dnes podle jeho slov pod hranicí udržitelnosti. "Na odloženou potřebu se nemůžeme spoléhat. Scénář na Krymu ukázal, že v reálu není čas ani na mobilizaci záloh," dodal Pavel (čtěte více na portálu NATOaktual.cz).

Prezident Miloš Zeman ČTK ve středu řekl, že je pro zvýšení obranných výdajů. "Za jedné podmínky - že ty peníze budou vynaloženy efektivně," zdůraznil. Neefektivní vynaložení peněz podle něj představovala například výroba desítek bitevníků L-159, které armáda v takovém množství nepotřebuje, nebo modernizace tanků T-72.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.