Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stropnický: Vstupem do NATO jsme se dostali do party velkých kluků

  9:13aktualizováno  9:13
Je to sedmnáct let, co Česká republika 12. března 1999 vstoupila společně s Maďarskem a Polskem do Severoatlantické aliance. Jako první postkomunistické země v první vlně rozšiřování. S nadšením i respektem jsme se stali členy party "velkých kluků", konstatoval ministr obrany Martin Stropnický.

NATO - Vlajka Severoatlantické aliance. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Jako členská země je Česká republika podle Stropnického na prahu dospělosti. „Dospěli jsme. Do NATO jsme vstupovali jako někdo, kdo ochranu potřebuje. Postupně jsme se dostali do pozice, kdy ochranu poskytujeme my jiným, kteří to potřebují,“ napsal Stropnický na stránkách ministerstva obrany.

Proto podle něj české gripeny opakovaně hlídkovaly v Pobaltí a na podzim už potřetí vyrazí střežit nebe nad Islandem. Proto čeští vojáci působí se spojenci v Afghánistánu a aktivně se zapojují do aliančních jednotek rychlé a velmi rychlé reakce.

Česká cesta do NATO

Diskuse o možném vstupu země do NATO začala hned po listopadu 1989. Na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, který je považován za jakýsi předstupeň členství. O dva roky později pak čeští zástupci předali Alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství. Pozvánku ke vstupu do NATO dostala Česká republika na summitu Aliance v Madridu v červenci 1997.

Přístupové protokoly pak stvrdil svým podpisem tehdejší prezident Václav Havel přesně 26. února 1999. Ve stejnou chvíli obdobné dokumenty podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwasniewski.

Země pak vstoupila do Aliance 12. března 1999. Ministři zahraničí tehdy předali ve městě Independence v americkém státě Missouri své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko zastupoval Jan Kavan, ministr zahraničí v tehdejší vládě Miloše Zemana.

„A naši partneři nás berou jako právoplatné, plnohodnotné členy a počítají s námi i na ty nejnáročnější úkoly,“ dodal Stropnický.

Česká armáda za uplynulé roky získala potřebné a neocenitelné zkušenosti.

Připomněl loňské velké mezinárodní cvičení v Německu, kterému poprvé v historii velel český důstojník, plukovník Josef Kopecký. „Jak on, tak všichni příslušníci sedmé mechanizované brigády bezezbytku uspěli. Z alianční centrály v Bruselu pak ještě několik týdnů přicházely pochvalné ohlasy,“ konstatoval Stropnický.

Nejde přitom podle něj jen o „svaly“, protože čeští vojáci se prosazují i na pozicích, kde mohou předávat zkušenosti jiným. Více než stovka českých vojáků dnes úspěšně plní úkoly přímo v bruselské centrále nebo na některém z aliančních velitelství. Někdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel pak vede Vojenský výbor NATO.

Bezpečnost se prudce změnila

„Do NATO jsme vstupovali v době, kdy se nepočítalo s tím, že by od různých Ješiňáků a Habrováků přiletěl nějaký ten kámen nebo klacek. To se ale změnilo,“ podotkl Stropnický.

Anexe Krymu, hybridní válka na východní Ukrajině, expanze Islámského státu a teroristické útoky v Evropě zcela změnily bezpečnostní prostředí. Aliance jako celek i jednotliví členové včetně Česka na to podle něj museli zareagovat.

Málo vojáků a moderní výzbroje, vyčítá Česku NATO

Výdaje na obranu proto letech rozpočtových škrtů opět roste a armáda se snaží doplňovat počty profesionálních vojáků.

Právě nízké investice do moderní výzbroje a techniky, nenaplněnost jednotek včetně těch klíčových nebo nižší intenzita cvičení a připravenost vyrazit okamžitě do akce Česku nedávno vytkla Aliance ve zvláštní hodnotící zprávě.

„Zlepšili jsme podmínky pro příslušníky aktivních záloh, ale také dali lidem možnost připravit se na obranu vlasti v podobě dobrovolných odvodů. Vláda schválila koncepční dokumenty, které armádě dávají jasnou vizi na další roky dopředu,“ uvedl Stropnický s tím, že letos obrana odstartuje řadu velkých modernizačních projektů, včetně pořízení nových radarů, vrtulníků, obrněných vozidel nebo děl.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.