Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Málo vojáků a moderní výzbroje, vyčítá Česku NATO. Chválí růst výdajů

  14:09aktualizováno  14:09
Nízké investice do moderní výzbroje a techniky, nenaplněnost jednotek včetně těch klíčových nebo nižší intenzita cvičení a připravenost vyrazit okamžitě do akce. To jsou hlavní problémy, které podle hodnotící zprávy NATO nejvíce trápí českou armádu.

Čeští vojáci se připravují na misi v afghánském Lógaru. Na Libavé zkoušejí modelové situace, do kterých se mohou během mise dostat. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Pravidelná hodnotící zpráva Výboru pro obranou politiku a plánování NATO potvrzuje fakta, se kterými se česká armáda a potažmo ministerstvo obrany poslední roky pere. A stejně jako minulá zpráva z roku 2014 je i ta současná na jedné straně kritická a na druhé českou obranu chválí.

Nutno dodat, že s nikým nesrovnává, ani s nejbližšími aliančními sousedy z Visegrádu. Podobná „vysvědčení“ dostávají i ostatní členské země Aliance, každá zvlášť a každá se na vzniku sama podílí.

Hodnotící zpráva Výboru NATO

Zprávu připravuje mezinárodní štáb NATO na základě bilaterálních rozhovorů v ústředích a na základě multilaterálních rozhovorů. Výbor pro obranou politiku a plánování (Defence Policy and Planning Committee - DPPC) pak dokument schvaluje. Klíčový poradní orgán Severoatlantické rady sdružuje obranné poradce všech národních delegací. Všechny členské země se pak ke zprávě každého spojence vyjadřují. Hodnocení také nikdo neposílá do dotyčné země, aby vše "urychleně napravila", jak tomu bývá u pravidelných hodnotících zpráv Evropské unie. Jde tedy o jakousi kritickou reflexi, konstatovaní faktů za uplynulý rok v rámci pravidelného čtyřletého cyklu obranného plánování Aliance. Zpráva mívá dvě části, veřejnou a utajovanou. Ani veřejnou část však zatím bruselská centrála NATO neuvolnila. Podle informací natoaktual.cz by mělo být její znění čteno v červnu v Parlamentu ČR. To, zda je klasifikována zcela nebo jen částečně, je na rozhodnutí daného státu a u každého se liší.

Zpráva konstatuje, že „pokud budou pokračovat některé negativní trendy, mohlo by se stát, že v případě ozbrojeného konfliktu bude muset za obranu ČR převzít odpovědnost některá jiná členská země“.

A vzhledem k současné změněné bezpečnostní situaci, lze proto očekávat, že Aliance bude více tlačit na ČR, aby „zlepšila výcvik, vybavení jednotek i jejich připravenost. Především pozemních sil“.

Za hlavní problémy označuje zpráva nízkou personální naplněnost armádních jednotek, když v nich tabulkově chybí asi 5 tisíc vojáků. Dalším problémem jsou pak nízké výdaje na obranu a nízký podíl investic do moderní výzbroje. Zatímco NATO požaduje, aby na investice do „hlavní bojové techniky“ mířilo 20 procent z obranného rozpočtu, podle zprávy dává Česko jen zhruba polovinu.

V tomto případě se ale trochu liší metodika výpočtu, protože podle interních propočtů českého ministerstva obrany je to 12 až 15 procent, když jsou započítávány i investice do infrastruktury.

„Kritika souvisí s rozpočtovými škrty na obranu v minulých letech. Jako pozitivní vidíme, že Aliance ocenila kroky ke zvyšování obranného rozpočtu a přijetí důležitých koncepčních dokumentů, což by se mělo v budoucím hodnocení kladně odrazit,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Zpráva NATO chválí, že „Český republika zastavila významný propad výdajů na obranu“ a že v následujících letech budou představovat zhruba 1,07 procenta HDP (hrubého domácího produktu). Do roku 2020 pak podle deklarací vlády má vzrůst na 1,4 procenta HDP.

Letci se kritice brání

Pochvalu spojenců si Česko podle zprávy zaslouží také za svou účast v zahraničních operacích nebo za příspěvky do Sil rychlé reakce NATO (NRF) a jejich nově budovaných „hrotových sil“, které mají být schopny přispěchat ohrožené členské zemi na pomoc v řádu hodin.

Kromě nedostatku personálu a moderní výzbroje vidí Aliance slabiny také ve spojovací technice systému velení a řízení, nízkou frekvencí vojenských cvičení nebo „relativně“ nízkému počtu hodin, které stráví ve vzduchu čeští letci.

Vojáků přibývá

Armáda má v současnosti podle údajů ministerstva obrany 21 970 vojáků. Po letech stagnace loni přijala do služby tisíc nových rekrutů. Nedávno přijatý Koncept rozvoje Armády České republiky s výhledem do roku 2025 počítá, že armáda postupně doplní počet vojáků z povolání na řádově 24 000. Dalších 5 000 osob získá mezi dobrovolníky pro Aktivní zálohy. Ty mají v současnosti zhruba 1 250 příslušníků.

Průměr mezi bojovými piloty v rámci NATO je zhruba 150 až 160 hodin ročně. Jenže letci sami oponují, že počet nalétaných hodin je pro srovnání bojeschopnosti trochu zavádějící. Faktem totiž je, že zatímco český pilot je už zhruba pět minut po startu ve cvičném prostoru, například americkým letcům z mnoha základen trvá let do výcvikového prostoru i půlhodinu a jen samotnou „cestou do práce“ stráví v součtu ve vzduchu podstatně více času.

„Piloti nalétají přibližně 100 hodin ročně. Je nutné si uvědomit, že dalších 30 hodin stráví výcvikem na trenažéru, kde si procvičují hlavně přístrojové létání, řešení nouzových situací za letu nebo údery proti pozemním či vzdušným cílům,“ konstatoval zástupce velitele Vzdušných sil Ivan Čech.

Piloti taktického letectva pak navíc nalétají dalších 20 hodin ročně v Taktickém simulačním centru v Pardubicích, kde se cvičí ve vzdušných soubojích za hranicí viditelnosti. „Celkový nálet a příprava pilotů na trenažérech a simulátorech je tak dostatečná pro zabezpečení ochrany vzdušného prostoru České republiky a k plnění úkolů vyplývajících jak z přijatých zákonů, tak z mezinárodních úmluv,“ dodal Čech.

Rozvoj brzdí pomalé nákupy

Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého bude řadu nedostatků včetně personální naplněnosti armády možné odstranit díky nové legislativě. Kritická zpráva podle něj jasně odráží skutečnost, že Česká republika a další spojenci v uplynulých letech výrazně podcenili investice do své bezpečnosti.

„A když armáda dostává přidáno a výdaje na obranu narostou, rozvoj brzdí pomalý akviziční proces nákupu nové techniky a vybavení. Nejsme pružní,“ uvedl Šedivý.

Političtí představitelé by podle něj měli najít takový systém, který zcela transparentně a přitom rychle umožní efektivně nakupovat sofistikované zbraňové systémy a další vybavení.“ To, co jiní pořídí za rok, nám trvá dva i tři roky,“ konstatoval Šedivý.

Jako příklad uvádí nákup nových balistických vest, které si sice už si vojáci vybrali a odzkoušeli, ale jejich pořízení zatím brání „obyčejná“ dokumentace.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.