Deklarace by podle Schüssela měla "jednou provždy stanovit, že tyto Benešovy dekrety již neplatí, že jsou mrtvým bezprávím". Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku požaduje nejen zrušení dekretů, ale také vrácení zabaveného majetku.
Organizace chce podat hromadnou žalobu na Českou republiku. Celková suma majetku vyvlastněného po roce 1945 by podle sdružení dnes činila 260 miliard euro, tedy přes osm bilionů korun. Kvůli tomu by chtěli zablokovat vstup Česka do EU.
|
Co jsou Benešovy dekrety • Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940-1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska. • Celkem bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů, z toho 17 ústavních, po válce je potvrdilo Národní shromáždění. • Spor mezi českou a německou stranou se vede zejména o tři dekrety, na jejichž základě byl konfiskován majetek Němců a Maďarů a "nepřátel českého a slovenského národa". Němci a Maďaři, kteří před rokem 1938 žili v Československu, navíc byli zbaveni československého občanství. • V dekretech samých však odsun zakotven nebyl, o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě 2. 7. 1945. • Dekret, který umožnil konfiskaci majetku, napadl v roce 1995 u Ústavního soudu Rudolf Dreithaler a žádal jeho zrušení. Neuspěl: soudci však konstatovali, že dekrety už "splnily svůj účel" a "více než čtyřicet let nezakládají právní vztahy". • V březnu 1999 označil Benešovy dekrety za "vyhaslé" premiér Miloš Zeman během jednání s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. • Podle advokátky Dagmar Burešové se v současnosti vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. "V jiných oblastech nemají už dnes dekrety v podstatě žádný vliv," říká Burešová. "Na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v 90. letech privatizována dnešními majiteli." |
Proti dekretům se o víkendu vyslovil i bavorský premiér a kandidát na německého kancléře Edmund Stoiber. I v Německu se toto téma stává důležitou součástí předvolební kampaně.
Šéf Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus jakoukoli revizi Benešových dekretů odmítl. "Nedovedu si představit jiné stanovisko, než jaké jsme zaujali při přípravě pět let staré česko-německé dohody: na politické a právní úrovni se už nebudeme minulostí zabývat," řekl Profilu.
Za málo pravděpodobné považuje Václav Klaus i symbolické vyjádření lítosti z české strany. "Symbolické akty se staly módou. Nevěřím, že se jimi dá něčeho reálného dosáhnout."
Předseda Poslanecké sněmovny také odmítl požadavky sudetských Němců na odškodnění. "Nechci být necitlivý k žádnému bezpráví. Neustálé otevírání těchto problémů však nás jenom vrací do minulosti. To považuji za špatné a nejsem ochoten k žádným ústupkům."
K výrokům premiéra Miloše Zemana na adresu Rakouska, Klaus v rozhovoru pro týdeník Profil uvedl: "Sdílím jeho přesvědčení, že zástupce českého státu musí hájit české zájmy. Není ale zapotřebí vnášet do mezinárodních vztahů silná slova, zdánlivě vtipné bonmoty a provokace. Vraťme se k věcné a produktivní politice. Potřebují to občané obou našich zemí."
Zemanova slova o sudetských Němcích jako o "vlastizrádcích" a Hitlerově "páté koloně" značně rozladila také německou vládu.
Ministr zahraničí Joschka Fischer označil jako nepřijatelné přisuzování kolektivní odpovědnosti sudetským Němcům, k čemuž podle hodnocení německé strany Zemanovo prohlášení směřuje.
V nejnovějším vydání rakouského týdeníku Profil německý ministr kritizoval jak korutanského hejtmana Jörga Haidera za jeho výroky proti České republice, tak reakci českého premiéra. "Nacionalistická rétorika, které se pan Haider oddává, je rétorika minulosti, která v Evropě napáchala mnoho zla," uvedl Fischer s tím, že nejedna reakce Zemana na Haiderovy výroky postrádala umírněnost a moudrost.
Otázka zrušení takzvaných Benešových dekretů se v Německu stává jedním z témat předvolební kampaně před zářijovými parlamentními volbami. Nehledě na fakt, že na jaře1999 premiér Zeman na jednáních s kancléřem Schröderem v Bonnu označil dekrety za vyhaslé.
Problematika sudetských Němců se už objevila ve vystoupení Edmunda Stoibera, bavorského premiéra a kandidáta konzervativní opozice CDU/CSU na spolkového kancléře. Na masovém mítinku vyzval Stoiber svého rivala, šéfa německé vlády, sociálního demokrata Gerharda Schrödera, aby se jasně postavil za vysídlence proti výrokům českého premiéra Miloše Zemana o sudetských Němcích.
"Mají nárok na to, aby je kancléř jako Němce zastupoval vůči podobným výpadům ze sousední evropské země," zastal se Stoiber sudetských Němců. "Zemanovy výpady nejsou tónem, který bychom chtěli ve společném evropském domě pěstovat," řekl Stoiber.
Od kancléře očekává, že se za vysídlence jasně a zřetelně postaví.
V obdobném kritickém duchu už Stoiber zaslal Zemanovi dopis s výzvou, aby své výroky odvolal. Proti takzvaným Benešovým dekretům se Stoiber vyslovil také v rozhovoru pro rakouskou televizi ORF, odmítl však toto téma spojovat se vstupem Česka do EU.
Rozšíření EU označil za prvořadý cíl. Benešovy dekrety nemají podle Stoibera v budoucí Evropě místo. Vstup Česka do EU by však neměl být jejich zrušením podmiňován. Čechům by se však mělo stále znovu připomínat, že dekrety neodpovídají evropským hodnotám a ani Evropský parlament by Čechům neměl v této otázce "dopřát klid".
