Kiss připomněl, že lidovci tento postoj zastávali vždy, Vídeň proto bude žádat, aby byl problém Benešových dekretů vyřešen ještě před ratifikací smluv o rozšíření EU.
Připomněl rovněž usnesení Národní rady z 19. května 1999, přijaté hlasy lidovců a sociálních demokratů, v němž byla rakouská vláda vyzvána, aby nadále usilovala o zrušení dosud existujících zákonů a dekretů z let 1945 a 1946. Tuto linii podle předního člena vládních lidovců "posvětilo" 2. září téhož roku i předsednictvo vládní lidovecké strany ÖVP.
Navzdory protičeskému podpisovému referendu a kampani v souvislosti s výroky premiéra Miloše Zemana na adresu sudetských Němců počet stoupenců rozšíření Evropské unie v Rakousku trvale roste. Poukázal na to ve středu rakouský ministr hospodářství Martin Bartenstein.
S odvoláním na dosud nezveřejněné výsledky průzkumu institutu Fessel-GfK uvedl, že rozšíření EU v alpské republice podporuje už 60 procent lidí, zatímco proti je 35 procent. Obdobné loňské průzkumy ukazovaly poměr stoupenců a odpůrců rozšíření v průměru 51:44 procentům.
Za "nepoučitelného" a "věčně včerejšího" označil Zemana ve středu předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Podle něj jsou Zemanovy nedávné výroky na adresu sudetských Němců nepřijatelné, protože v nich obsažené ospravedlnění vyhnání sudetských Němců vychází z principu kolektivní viny.
Bernd Posselt zároveň vyzval německého kancléře Gerharda Schrödera, aby "konečně zaujal k Zemanovým výrokům jasné stanovisko, jak to učinil bavorský premiér Edmund Stoiber. V opačném případě si Zeman bude mlčení vykládat jako povzbuzení", aby pokračoval v dosavadním tónu. Stoiber Zemana v dopise požádal, aby vzal své výroky o sudetských Němcích zpět. Zeman se však odmítl omluvit s tím, že "za pravdu se neomlouvá".
