Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

"Nový" gripen: ochrana pilota před radiací, lepší radar i chytré bomby

  7:49aktualizováno  7:49
Už za tři roky by čeští piloti měli sedlat výrazně vylepšené stíhačky Gripen, jejichž prodloužený pronájem schválila vláda. Součástí smlouvy o pronájmu je totiž řada modernizací. Proti stávajícím strojům se zlepší mnoho věcí od ochrany pilota po dosah palubního radaru.

Stíhací letoun JAS-39 Gripen českých vzdušných sil | foto: Jan Kouba, Ministerstvo obrany ČR

Češi za nový pronájem gripenů zaplatí Švédům 1,4 miliardy korun ročně, zhruba o třicet procent méně, než činily splátky pronájmu končícího. Částka 1,7 miliardy ročně, která se v této souvislosti občas objevuje, je podle ministerstva obrany navýšena o DPH, která zůstane příjmem českého státního rozpočtu (stanovisko ministerstva najdete zde).

Pronájem se fyzicky týká těch samých strojů, které už Češi mají, tedy letounů verzí C (jednomístná) a D (dvoumístná). Stroje nejnovější verze E/F, o něž mají výhledově zájem například Švýcaři (více zde), mají mít silnější motor, větší nádrže, špičkový radar, zvýšenou nosnost a víc zbraňových závěsníků, jsou ale teprve ve vývoji.

Jaké tedy budou vlastnosti českých gripenů během nového pronájmu? Portál iDNES.cz připravil odpovědi ve spolupráci s velitelem českého letectva brigádním generálem Liborem Štefánikem.

1Lepší komunikace se systémy NATO

První změnu zaznamená datalink, prostředek umožňující letounům sdílet taktické informace. Stačí například, aby byl ve vzduchu jediný gripen s aktivním radarem, který předává datovým spojením informace pilotům ostatních strojů. Ti mohou útočit, aniž by aktivovali vlastní radar, a riskovali tak odhalení nepřítelem. Letouny zkrátka fungují jako sehraná smečka.

Fotogalerie

Jenže švédský datalink TIDLS, který mají české gripeny, neumí sdílet některá data získaná senzory gripenu - například radarem - s velitelskými stanovišti NATO, pozemními letovody či s ostatními aliančními stroji (třeba letouny včasné výstrahy AWACS). Gripeny se švédským datalinkem si zkrátka dokonale rozumí jen mezi sebou.

Teď proto české letouny dostanou standardní datalink NATO ("Link-16"). "Budou mít informace o poloze jiných vlastních jednotek, což napomáhá k bezpečné identifikaci, pilot má zobrazen zájmový prostor i bez použití vlastního radaru, může dostat příkaz, na jaký cíl zaútočit, na jaký se již útočí - a to bez hlasové komunikace, což eliminuje případné rušení rádií," popsal pro iDNES.cz generál Libor Štefánik.

Palubní radiostanici a odpovídač IFF (vlastní/cizí stroj) mají české gripeny už nyní kompatibilní se standardy NATO. Nově získají komunikační systém Crypto-Voice, sloužící k zakódování samotné hlasové komunikace.

"Dosud je používán systém, kde se kóduje frekvence, na které se vysílá, ale ne hlas. Využívá několika předem daných frekvencí, které se během komunikace mění, a to několikanásobně za sekundu v různém pořadí podle klíče, který mají všichni zúčastnění," popisuje Štefánik. Teď tedy přibude zakódování hlasu samotného.

2Schopnost útoků na pozemní cíle

Co dosud českým gripenům scházelo, byla schopnost nést protizemní výzbroj. To se nyní změní integrací operačního softwaru pro letecké pumy Mk 82 a Mk 83 a dále GBU-12 a GBU-16.

Mk 82 patří k běžným malým neřízeným pumám, váží zhruba čtvrt tuny. Její větší "sestra" Mk 83 je zhruba dvakrát těžší. Léty prověřené pumy GBU-12 a GBU-16 jsou od nich odvozené a patří mezi tzv. "chytré", laserem řízené bomby, které umí během pádu korigovat svou dráhu. Výrobce řízených pum, společnost Raytheon, uvádí, že soudobé pumy v 99 % případů dopadnou do jednoho metru od cíle.

3Lepší radar i brýle pro noční vidění

Modernizované gripeny toho také oproti stávajícím více "uvidí". Pilotům přibudou brýle pro noční vidění, což sice nemá vliv na samotné noční létání jako takové, ale zlepší to možnosti pilota. "Zvýší se možnost vizuální identifikace cíle a provádění podpory pozemních jednotek před použitím zbraní," řekl Štefánik.

Jak pracuje radar

Schopnost radaru nalézt vzdušný cíl se odvíjí jednak od dosahu radaru, jednak od velikosti tzv. radarového odrazu cíle (tzv. RCS).

Minimální odraz je výsadou tzv. "stealth" letounů, o snížení RCS se ale snaží i modernizace starších strojů (například u F/A-18 se hovoří o snížení čelního odrazu na polovinu).

Gripen dosahem palubního radaru v porovnání se špičkou neoslní, patří však k letounům s relativně velmi nízkým odrazem.

K tomu je třeba připočíst i zlepšení radaru. Nebude to nový typ lokátoru, inovací se dočká software stávajícího radaru PS-05/A.

"Modernizace softwaru probíhá pravidelně na základě zhodnocení techniky v provozu. Nejpodstatnějším zdokonalením bude zvýšení dosahu radiolokátoru, zlepšení informací o povětrnostních podmínkách a mapování země," nastiňuje Štefánik.

Jak konkrétně se zvýší dosah palubního radaru, nicméně odmítá říci - tato informace vcelku logicky není veřejná. Neoficiální na internetu dostupné informace kladou schopnost radaru PS-05/A zjistit cíl o radarovém odrazu 5 m² (odpovídá např. letounu MiG 29) většinou do vzdálenosti kolem 90-120 km. Ale ta čísla se zdroj od zdroje různí a je třeba je brát s rezervou.

4Nasazení v zahraničí

Případné nasazení českých letounů v zahraničí nebude podle generála Štefánika podmíněné souhlasem Švédska. "Nasazení letounu Gripen bude podléhat stejnému procesu schválení cestou vlády a parlamentu České republiky jako nasazení jednotek Armády ČR," uvedl generál. Pro krátké mise do 60 dnů by tak stačil pouze souhlas vlády.

Pokud by byl nějaký gripen, ať už v Česku nebo při plnění úkolů v zahraničí, poškozen či zničen, vznikne podle Štefánika společná komise, která nehodu vyšetří. "Dle zjištěné příčiny bude stanoven další postup a případná náhrada stroje nebo finanční náhrada zcela dle ustanovení dodatku o prodloužení pronájmu letounů Gripen," sdělil iDNES.cz velitel letectva.

5Navigace a protikolizní systém

Gripeny se dočkají též zlepšení navigačních prvků a protikolizního systému. Zvyšovat přesnost navigačního vybavení je podle Štefánika třeba vzhledem k rostoucí intenzitě leteckého provozu nejen nad Evropou.

Zkratky

  • RNAV - způsob pokročilé, tzv. prostorové navigace při letu podle přístrojů, umožňuje let po jakékoliv dráze
  • GNSS - služba umožňující pomocí družic prostorové určování polohy
  • ILS - přístrojový přistávací systém, navádí letoun na konečné přiblížení ke dráze v horizontální i vertikální rovině
  • VOR/DME - navigační radiomaják (palubní počítač může navigovat letadla mezi majáky) s radiodálkoměrem

"Jedná se hlavně o certifikaci systému RNAV, který již máme na palubě, a implementaci modulu GNSS pro satelitní přibližovací systém, který pracuje nezávisle na jiných systémech, například ILS, VOR/DME," uvedl Štefánik.

Zdokonalený protikolizní systém je určen k zabránění srážce se zemí. "Autopilot na základě informací od radiovýškoměru a terénní databáze vyhodnotí situaci a provede manévr tak, aby nedošlo ke střetu s terénem," napsal generál.

6Ochrana před radiací

Novinkou oproti dosavadnímu vybavení gripenů bude ochrana před chemickými a biologickými látkami a radiací. Ta bude chránit jak pilota samotného, tak kabinu.

"Individuální prostředky pilota tvoří upravená maska, upravená helma a filtr. Ty zabezpečí ochranu pilota během katapultáže a následného přistání v oblasti kontaminace. Dále jde o systém letounu s filtrem klimatizace, který zajistí, aby v kabině bylo nekontaminované prostředí," uvedl Štefánik s dodatkem, že vybavení těmito systémy je u současných stíhacích letounů běžné.

Bez odpovědi ponechal otázku, zda se alespoň teoreticky předpokládá nasazení gripenů v situacích, kdy tento ochranný systém bude potřebný. Česko totiž má 14 gripenů, počet, s nímž (při rozdělení strojů na hotovostní, záložní, servisované, užívané k výcviku atd.) dokázalo střežit svůj vzdušný prostor, případně s dobrým předchozím plánováním mohlo vyslat čtyři letouny do světa. Například pro zapojení do vynucování bezletové zóny nad Libyí v roce 2011 nemělo Česko dost letadel.

7Kdy to všechno bude?

Fyzicky budou modernizované ty samé stroje, které Česko už používá. V roce 2027, respektive při využití dvouleté smluvní opce 2029, budou totiž letouny teprve v polovině svého technického života. "Proto by bylo neekonomické žádat o nové stroje," tvrdí generál Štefánik.

Nejdůležitější projekty modernizace jsou podle něj naplánované a smluvně zakotvené v rozmezí tří let od počátku platnosti smlouvy o prodloužení pronájmu, tedy v letech 2015-2018. Nejprve gripeny dostanou datalink NATO, brýle pro noční vidění, zakódování hlasové komunikace a přizpůsobení pro útoky na pozemní cíle. "Další modernizace letounu, především upgrade softwaru, bude probíhat po celou dobu pronájmu," uvedl generál.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.