Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přímá demokracie v akci: Švýcaři rozhodnou, zda odmítnou gripeny

  15:30aktualizováno  15:30
Zastánci přímé demokracie vzývané Švýcarsko čeká v květnu referendum, v němž alpská země bude rozhodovat o budoucí podobě stíhacího letectva. Podobná referenda by v Česku rád pořádal Úsvit přímé demokracie. Mezi jeho návrhem a švýcarskou praxí je však několik rozdílů.

Gripeny by podle rozhodnutí švýcarské vlády a parlamentu měly nahradit dosluhující stroje F-5. Těch má Švýcarsko 54, k tomu 32 výkonných stíhaček F/A-18. | foto: Jan Kouba, Ministerstvo obrany ČR

Referendum o nákupu 22 letounů JAS-39 Gripen se ve Švýcarsku uskuteční 18. května. Termín ve středu stanovila švýcarská centrální vláda. Voliči nebudou hlasovat přímo o nákupu jako takovém, ale o zákonu o financování akvizice.

Gripeny mají stát Švýcary 3,13 miliardy švýcarských franků, v přepočtu 70 miliard korun, přičemž technická životnost stíhaček bývá zhruba 30-40 let. Pro porovnání, českou vládu čeká rozhodnutí, jestli si pronajme čtrnáct strojů za zhruba 1,3 miliardy korun ročně (podrobnosti čtěte zde). Pokud Sobotkova vláda nový pronájem schválí, vyjde 22 let s gripeny Česko na (velmi zhruba, nepočítaje např. inflaci) 35 miliard korun.

Fotogalerie

Češi si chtějí pronajmout stávající stroje, tedy verze C/D (s určitými modernizacemi). Švýcarsko má zájem o zbrusu nové verze E/F se silnějším motorem, většími nádržemi, výkonnějším radarem, vyšší nosností a s více zbraňovými závěsníky.

Kritici však namítají, že verze E/F jsou zatím jen "na papíře". "Desítky součástek ještě nejsou vůbec vyvinuté a máme zaplatit čtyřicet procent ceny předem, aniž bychom věděli, že Gripen E vzlétne," argumentuje odpůrkyně nákupu gripenů, švýcarská sociální demokratka Evi Allemannová.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Švýcarů zatím smýšlí podobně. Do května se ovšem může řada věcí změnit.

Jak je možné, že se ve Švýcarsku o gripenech vůbec bude hlasovat? Švýcarský systém přímé demokracie umožňuje lidem, aby shromážděním 50 tisíc podpisů vyvolali v osmimilionové zemi referendum o konkrétním schváleném zákonu. Což se stalo, odpůrci nákupu sehnali dokonce o patnáct tisíc podpisů víc a švýcarská vláda referendum musela vyhlásit, i když sama nákup gripenů posvětila a pro byl i parlament.

Odpor proti gripenům je poměrně silný i na švýcarské politické scéně. Proti jsou hlavně sociální demokraté, zelení a také antimilitaristické kruhy. Předmětem kritiky je mimo jiné cena kontraktu, přestože by nákup zavazoval výrobce letounů, švédskou společnost Saab, k offsetovým programům ve výši 2,5 miliardy franků, tedy téměř dosahující cenu kontraktu samotného, citoval agenturu AFP server DefenseNews.com.

Šlo by to i v Česku?

Podobná referenda by rádi v Česku prosadili politici z Úsvitu přímé demokracie. "Pokud například většina občanů ČR řekne, že nechce pandury, tak to tak prostě bude," říká předseda Úsvitu Tomio Okamura (rozhovor s ním čtěte zde). Proti švýcarské praxi, na kterou se Úsvit odvolává, je však patrných několik rozdílů.

Švýcarsko například odlišuje referenda o již přijatých federálních zákonech a o návrzích změn ústavy. Pro první typ je třeba shromáždit 50 tisíc podpisů za sto dní od publikace ve sbírce zákonů, pro druhý typ 100 tisíc podpisů za rok a půl. Nutnost sehnat dostatek podpisů za časově ohraničené období slouží k tomu, aby se hlasovalo jen o společensky palčivých tématech (více o referendech ve světě čtěte v přehledu Parlamentního institutu).

Předseda Úsvitu Tomio Okamura původně v rozhovoru pro iDNES.cz tvrdil, že potřebu časově omezit sběr podpisů nevnímá jako aktuální či vysoce důležitou věc. Do finálního návrhu zákona Úsvit nicméně omezení vložil - referenda se mají konat při sehnání sto tisíce podpisů do dvou let, bez rozlišení, zda o "běžných" otázkách či změně ústavy. Sehnat podpisy zejména pro "běžné" otázky by tak bylo výrazně snazší než ve Švýcarsku.

Švýcarské referendum o gripenech tak nastane v situaci, kdy se každý Švýcar bude moci seznámit s podrobnostmi kontraktu, jak je dojednali politici, protože to bude hlasování o přijatém federálním zákonu. Podle českého Úsvitu má jít hlasovat i předem, i když není žádný konkrétní zákon na stole.

Pokud jde o návrhy ústavních změn, švýcarský parlament může referendum zamítnout, pokud usoudí, že navržená otázka není konzistentní či správně formulovaná. Lidé o tomto zamítnutí pak hlasují. Ve Švýcarsku nicméně parlament i politici obecně požívají výrazně vyšší důvěry než v České republice (na srovnání se můžete podívat v této studii).

Saab ovlivňuje veřejné mínění, zlobí se kritici

Blížící se švýcarské hlasování nicméně přináší i otázky, které nejsou například v Česku předmětem debaty a přitom se referend bytostně týkají. Například tu, jak zabránit jejich ovlivňování.

Zbrojovka Saab čelí ze strany švýcarských odpůrců gripenů výtkám, že v tichosti financuje kampaň ve prospěch nákupu stíhaček. Samotný výrobce to nekomentoval, sociální demokratka Evi Allemannová nicméně připustila, že Švýcaři nemají žádná jasná pravidla, pokud jde o kampaně před referendy.

"Výsledkem toho je, že zahraniční firmy cítí, že se mohou míchat do našich národních rozhodnutí," řekla politička, která gripeny označuje za drahý a nepotřebný luxus (její prohlášení najdete zde).

Informace o údajném vměšování Saabu nepřidala na klidu ani předsedovi oponentní strany FDP-Liberálové Philipu Müllerovi. "Pro nás jako středopravicové politiky je těžší přesvědčit lidi o významu pořízení gripenů," připustil pro švýcarský list Blick, že zvěst o údajných aktivitách Saabu může být kontraproduktivní.

Ukazuje se tak, že ani letitá praxe Švýcarů s referendy nedokázala všem problémům předejít.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.