Pracovníci ministerstva financí v závěrečné zprávě auditu tvrdí, že předražování není chybou nemocnic, ale poskytovatelů dotací, tedy ministerstev zdravotnictví a pro místní rozvoj. Ta podle nich selhala, protože nenastavila dostatečnou kontrolu pro hodnocení a schvalování nákupů přístrojů placených z evropských peněz, čímž umožnila, aby nemocnice nakupovaly draze.
Klíčová věta auditů„Na základě skutečnosti, že došlo k selhání řídícího a kontrolního systému na úrovni poskytovatele dotace (...) , měl zadavatel (...) odpovídající míru ujištění o hospodárnosti vynakládaných finančních prostředků. Z výše uvedených důvodů nepředstavuje (...) zjištění individuální nesrovnalost s finančním dopadem vůči příjemci finanční podpory (auditovanému subjektu), ale systémovou nesrovnalost nehospodárně vynaložených finančních prostředků z důvodů selhání a nedostatečnosti kontrolních mechanismů poskytovatele dotace při hodnocení a schvalování projektu a budou řešeny na úrovni poskytovatele dotace.“ |
Své závěry shrnuli do složitého souvětí (viz box vpravo), které se objevuje téměř u všech nemocnic, u kterých konstatovali, že nakoupily přístroje dráž, než mohly. Fakticky to znamená, že nemocnice nebudou platit za předražování žádnou sankci.
Podle auditorů je tedy předražování „systémovou nesrovnalostí“, která vznikla „selháním řídícího systému“. Ještě loni přitom několika nemocnicím poslali dokumenty, ve kterých je informovali, že z dotací budou muset vracet až desítky milionů korun (více zde).
Například Fakultní nemocnice Hradec Králové se tehdy dozvěděla, že auditoři u ní navrhují sankci ve výši 55,5 milionu korun. U Fakultní nemocnice Motol činila sankce 9,3 milionu a u Fakultní nemocnice Ostrava 25,2 milionu. Nyní se však tato čísla v závěru auditu mění fakticky v nulu.
„Je to tak. V lednu jsme dostali vyjádření od ministerstva financí, že nemáme žádnou korekci,“ řekl iDNES.cz ředitel FN Hradec Králové Roman Prymula. „Platit nemáme nic, takže dál do toho nepůjdeme a soudit se nebudeme, protože nyní nemáme proč,“ dodal. Podle něj se ministerstvo financí při návrzích auditních závěrů „trochu unáhlilo“ a následně se ukázalo, že by u soudu neuspělo, protože nemělo pro svá tvrzení dost důkazů.
Práce probíhaly postupně, hájí změny resort financí
Závěrečná zpráva k auditům ministerstva financí, kterou má iDNES.cz k dispozici, má 81 stran. Ministerstvo financí, jehož zaměstnanci audit v nemocnicích prováděli, její autenticitu potvrdilo s tím, že tato zpráva je dosud jedinou, kterou ministerstvo Evropské komisi zaslalo. Pracuje ale ještě na dalších zprávách a očekává reakci Evropské komise na tu první.
O co při auditech šloEvropská komise v minulosti Česko požádala, aby prověřilo vynakládání prostředků z fondů Evropské unie, a to konkrétně peněz pro vybavování nemocnic novými přístroji, jakými jsou magnetické rezonance, počítačové tomografy nebo vybavení JIP. Ministerstvo financí proto loni prověřilo 28 nemocnic včetně těch největších v zemi. Zaměřilo se na tendry a nákupy přístrojů v letech 2010 až 2012 (více o zadání auditu čtěte zde). Tehdy řada nemocnic využila evropské peníze, aby si dovybavila nebo zmodernizovala vybavení pro onkologie či traumatologie. V řadě případů jim celé komplexy dodávaly na klíč zprostředkovatelé, z nichž dva antimonopolní úřad pokutoval za to, že byli smluveni (více o případu čtěte zde). Návrhy auditních zpráv ale loni na podzim vzbudily vlnu kritiky. Zejména ze strany ředitelů auditovaných nemocnic, z nichž část sympatizuje nebo jsou členy ČSSD. Ředitelé totiž upozornili na fakt, že jim hrozí sankce ve výši až desítek milionů korun (více o kritice čtěte zde). Kritika se ale přelila i na vládní úroveň a do sporu se dostal ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Námitky vůči auditu měl i premiér Bohuslav Sobotka (více čtěte zde). |
Ministr financí Andrej Babiš na otázky iDNES.cz odpověděl stejně jako v minulosti. Tedy, že on sám audit neřeší, nezná jeho obsah ani závěry, a tedy se k němu nemůže vyjádřit. Tiskový odbor ministerstvo financí pak změny v závěrech auditu vysvětluje tím, že se postupně ukázalo, že jde o systémové selhání.
„Vzhledem k velkému počtu nemocnic, které byly auditovány, byly práce na auditech prováděny postupně a návrhy zpráv byly rovněž zasílány nemocnicím k připomínkám postupně a nikoliv najednou. Teprve až po analýze této první etapy auditu mohl auditní orgán (tj. ministerstvo financí, pozn. red.) vyhodnotit, že identický nedostatek (předražení) se vyskytuje v mnoha projektech a že má společnou příčinu - nedostatečný kontrolní mechanismus na straně poskytovatele dotace,“ uvedl Michal Žurovec z oddělení vnějších vztahů ministerstva financí.
„Proto nebyly ve finálních zprávách z auditu operací jednotlivých nemocnic korekce za předražení uplatněny vůči těmto nemocnicím. Dalším významným důvodem snížení finálních korekcí bylo doplnění informací ze strany nemocnic v rámci kontradiktorního řízení, které Auditní orgán vyhodnotil jako objektivní a akceptoval,“ dodal Žurovec.
Vůči auditu se ostře ohradil poskytovatel dotací
Za „systémovou nesrovnalost“ zřejmě nebudou platit ani poskytovatelé dotace, kterým je ministerstvo zdravotnictví. Část pravomocí spadá také pod ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vedené hnutím ANO. MMR už na začátku loňského prosince odeslalo ministerstvu financí ostré stanovisko, kde velkou část výsledků auditu zpochybnilo. Mimo jiné uvedlo, že není možné vyčíslit u přístrojů cenu obvyklou, a proto není možné ani vyčíslit případné předražování. Upozornilo také na podobné posudky, jež v minulosti zpracovával znalec Zdeněk Güttner a jehož závěry hovořily tehdy jinak.
„Domníváme se, že popsaná metoda srovnání cen auditním orgánem není v praxi proveditelná, zvláště v případě, kdy je třeba stanovit přesnou hodnotu přístrojového vybavení v místě a čase,“ píše na ministerstvo financí Rostislav Vymazal, ředitel odboru řízení operačních programů MMR. Dopis je součástí příloh závěrečné auditní zprávy.
Rozpory vyřeší pracovní skupinaPrvotní závěry auditu vyvolaly slovní roztržku mezi ministry Andejem Banišem a Svatoplukem Němečkem. Finální zpráva však další vlnu sporů v koalici zřejmě nevyvolá. Kuloární informace říkají, že Babiš s Němečkem se alespoň v této části svého hašteření usmířili a zavázali se, že závěry auditů zatím nikdo zveřejňovat ani komentovat nebude. Zda je to pravda, je otázkou, faktem ale je, že při ministerstvu zdravotnictví byla ustavena pracovní skupina obou resortů. „Ministři financí a zdravotnictví se dohodli, že k vyjasnění některých rozdílných názorů k závěrům auditu bude ustavena společná pracovní skupina. Obě ministerstva ji obsadí odborníky a až tato skupina vyřeší rozdílné názory na některé závěry auditu, budeme o výsledcích její práce informovat,“ sdělil Jan Štoll. |
MMR také vadí, že ministerstvo financí nezveřejnilo jména dvou expertů, kteří pro auditory vytvořily přehled cen obvyklých u jednotlivých případů. Jména nefigurují ani v závěrečné auditní zprávě, ani v závěrečných zprávách zaslaných jednotlivým nemocnicím. Portál iDNES.cz proto ministerstvo o jejich jména požádal. „Jména expertů auditní orgán nezveřejňuje,“ odvětil mluvčí Žurovec.
Sankcím nemocnice neuniknou zcela
Chybějící sankce za údajné předražování však pro nemocnice neznamená, že jim nic nehrozí. Auditoři ministerstva financí uložili kromě předražování korekce i za chyby ve vypsaných tendrech.
Například Všeobecná fakultní nemocnice podle závěru auditu během tendru zcela změnila technickou specifikaci přístroje angio CT. Přitom nijak neprodloužila lhůtu soutěže. Nemocnici proto hrozí, že bude muset vrátit desetinu dotace, konkrétně 2,3 milionu. V návrhu přitom auditoři chtěli po VFN čtvrtinu zakázky a psali o korekci ve výši 22,7 milionu korun. Fakultní nemocnice Ostrava zase při modernizaci a dovybavení traumatologického centra nechala vyhrát firmu, která měla být z tendru vyloučena, protože podle auditorů nesplnila kvalifikační předpoklady. Za to jí vyměřili korekci ve výši téměř dvou milionů korun. Ani z této částky se nula uzavřením auditu nestala. Podobně je na tom i FN Motol a další nemocnice.
Zda budou nemocnice hradit tyto peníze, se ukáže časem. Ministerstvo financí materiál předá daňové správě a teprve až finanční úřady rozhodnou, zda a v jaké výši sankci uplatní. „Vůči příjemcům dotací budou uplatněny individuální korekce na základě daňového řízení,“ potvrdil Michal Žurovec z ministerstva financí.
„Auditní zpráva tvrdí, že bychom měli dostat dva miliony, ale my je ministerstvu financí nedáme, protože tuto pravomoc má jen finanční úřad a pokud by nám náhodou sankci chtěl napálit, půjdeme k soudu, protože finančák už tady jednou kvůli podobné věci byl a sankci nám nedal,“ řekl iDNES.cz šéf Motola Miloslav Ludvík.
Podle ministerstva zdravotnictví je pravděpodobné, že za údajné předražování i chyby v tendrech sankce ve finále nikdo nezaplatí. Proč? Nemocnice totiž už v minulosti prošly audity a kontrolami, které někde našly chyby, a zaplatily za ně tak už v minulosti. Stejnou sankci by proto neměly platit nyní znovu.
„Uvedenou korekci s největší pravděpodobností nebude ministerstvo ani nikdo jiný platit. Dle informací z jednání s řídícím orgánem integrovaných operačních programů, tj. MMR, nebude korekce znovu započtena,“ sdělil ředitel odboru komunikace ministerstva zdravotnictví Jan Štoll.
