Zavedení potravinových lístků podporuje 78 procent Rusů, pouze 19 procent dotázaných chystaný program nepovažuje za nutný. Více než polovina Rusů se však zároveň obává, že náklady na kupony zatíží státní rozpočet. Většina dotázaných nepochybuje o tom, že potravinové lístky se dostanou jen k lidem, kteří je nezbytně potřebují.
Průzkum zveřejněný v listu Izvěstija rovněž ukázal, že na potravinové lístky by podle rodinných příjmů měla nárok téměř třetina dotázaných. Pouze čtvrtina však uvedla, že je potřebuje. Rusové také věří, že nemajetní krajané se díky kuponům budou moci plnohodnotně najíst.
O zavedení potravinových lístků se v Rusku debatovalo už několikrát, naposledy před dvěma lety (více čtěte zde). Vláda však vždy od plánu ustoupila. Letos na počátku února však ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov oznámil, že potravinové lístky budou letos konečně zavedeny. Už se také objevují jasnější obrysy programu.
Na podporu by měli mít nárok lidé, jejichž příjmy nedosahují životního minima. Tato suma je v každém regionu jiná, například v Moskvě činí 10 965 rublů, tedy v přepočtu bezmála pět tisíc korun (pro srovnání, v Česku je životní minimum 3 410 korun). Lidé také budou muset dokázat, že se do nouze nedostali vlastní vinou. Úřady odhadují, že do této kategorie v Rusku spadá nejméně 22 milionů lidí, tedy asi sedmina všech obyvatel.
Vodku si na lístky nekoupí
Lidé, kterým bude přiznána státní pomoc, obdrží elektronickou kartu, na kterou každý měsíc dostanou body v hodnotě 1 400 rublů (asi šest set korun). Za body si budou moci koupit jen základní potraviny: maso, chléb, brambory, ovoce, cukr, balenou vodu, máslo, ryby či mléko. Alkohol ani cigarety na kartu nepořídí a body, které do měsíce neutratí, propadnou.
Potravinové lístkyPřídělový systém a potravinové lístky se v Rusku poprvé objevily v roce 1916, za první světové války. Systém, zavedený za posledního cara, se ještě v daleko rozsáhlejším měřítku využíval v bolševickém Rusku, než byl oficiálně zrušen v roce 1935. Znovu se objevil na počátku chaotických 90. let a v některých regionech se udržel do roku 1993. |
Od roku 2018 by se kartou mělo dát platit i v jídelnách a kavárnách. Stát si od programu navíc slibuje, že podpoří ruské farmáře, protože za body se budou dát koupit jen potraviny vyprodukované v Rusku. Průzkum ukázal, že pozitivnímu dopadu potravinových lístků na zemědělství věří 76 procent Rusů.
Ruská média připomínají, že podobný systém funguje od roku 1939 v USA, kde pomoc čerpá patnáct procent populace a stát na ni vynakládá desítky miliard dolarů. Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu kalkuluje, že zavedení potravinových lístků by vyšlo až na 240 miliard rublů (105 miliard korun).
Vláda očekává, že hrubý domácí produkt letos díky stoupajícím cenám ropy poroste o dvě procenta. Konec recese věští i zahraniční experti (více zde), otázkou však je, jestli se to promítne i do života obyčejných Rusů. Ti v uplynulých letech tvrdě pocítili drahotu vyvolanou pádem kurzu rublu a „válkou sankcí“ mezi Ruskem a Západem.
Náklady na jídlo dnes tvoří až polovinu rozpočtu ruských domácností. Statistiky ukazují, že Rusové se v posledních třech letech přeorientovali na levnější potraviny. Místo masa, ryb a mléčných výrobků kupují víc ovoce, zeleniny a margarínu (více zde).
