Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Masivní neohlášené manévry musí pokračovat, plánuje ruské velení

  21:54aktualizováno  21:54
Ruský generální štáb definoval hlavní úkoly pro letošní rok. Patří mezi ně Západem kritizovaná praxe neohlášených masivních vojenských cvičení, ale také dodávky nových či modernizovaných zbraňových systémů včetně dvou set letounů nebo raketových systémů.

Ruské speciální síly. Ilustrační snímek | foto: Ruské ministerstvo obrany

Materiál, který se objevil už na prosincovém rozšířeném bilančním jednání Rady ministerstva obrany, počítá především s dalším posilováním a modernizací ruských ozbrojených sil.

„V roce 2016 musí bojová síla ruských ozbrojených sil růst. Naplněnost musí být na úrovni 93 procent. Počet vojáků s kontraktem (profesionálů) musí být 384 tisíc,“ píše se v dokumentu.

Nová ruská strategie

Kromě úkolů pro letošní rok Rusko před pár dny aktualizovalo také svou národní bezpečnostní strategii. Dokument, který ruský prezident Vladimir Putin podepsal na Nový rok, vidí hlavní hrozby pro ruskou bezpečnost v prozápadních revolucích v postsovětském prostoru, v americké politice zadržování Ruska a v rozšiřování NATO k ruským hranicím. Aliance podle dokumentu usiluje o „udržení převahy v globálních záležitostech“.

Předchozí dokument z roku 2009 USA ani NATO nezmiňoval. Dokument dále uvádí, že v uplynulých letech se Rusku podařilo zvětšit svou roli při řešení globálních problémů a konfliktů, což si vyžádalo reakci ze Západu. Pokračování v této politice proto pravděpodobně povede k „politickému, ekonomickému, vojenskému a informačnímu tlaku“ na Rusko. Upravit strategii nařídil prezident Vladimir Putin počátkem loňského července, kdy uvedl, že Rusko musí systémově reagovat na měnící se situaci ve světě.

Generální štáb zároveň vypočítává, jakou techniku a zbraňové systémy v příštích měsících očekává. Všechny státní objednávky musí být podle dokumentu „důsledně splněny a dodány včas“.

Velení v čele s náčelníkem generálního štábu Sergejem Šojgu požaduje moderní raketové systémy pro pět raketových pluků, které by měly zároveň co nejdříve vstoupit do bojové služby ruských strategických sil. Strategické nukleární letectvo má pak obdržet devět modernizovaných dálkových bombardérů schopných nést jaderné hlavice - dva stroje Tu-160 a sedm letounů Tu-95MS.

Pozemní síly očekávají dodávky systémů balistických střel Iskander-M pro dvě bojové brigády a raketometů Tornado-S rovněž pro dvě jednotky. Jedna brigáda by pak měla být nově vyzbrojena protivzdušným systémem Buk-M3.

Zásadním přezbrojením má podle plánu projít letos šest mechanizovaných praporů, které mají dostat nové tanky a bojová vozidla pěchoty. Vzdušné síly pak čekají na 200 nových či modernizovaných letounů a námořnictvo na dvě nové víceúčelové ponorky a sedm válečných lodí. Protivzdušná obrana obdrží moderní systémy střel S-400 hned pro pět pluků a do služby mají být uvedeny tři nové výkonné radarové stanice Voroněž-DM.

Modernizace se má týkat i vojenské infrastruktury, když plán letos počítá v rámci státního zbrojního programu s uvedením do provozu zhruba 190 skladů munice a střel.

Neohlášené manévry se osvědčily

Ruské velení chce letos podle dokumentu pokračovat v masivních neohlášených vojenských cvičeních, které kritizuje Západ. „Praxe komplexních neohlášených prověrek bojové připravenosti musí pokračovat a musí zahrnovat všechny vojenské okruhy a vojenské služby ruských ozbrojených sil,“ píše se v materiálu.

Nejdůležitější vojenská cvičení NATO jako celku, jednotlivých zemí Aliance a Ruska v letech 2013 a 2014. Srovnávány jsou počty nasazených sil.

Nejdůležitější vojenská cvičení NATO jako celku, jednotlivých zemí Aliance a Ruska v letech 2013 a 2014. Srovnávány jsou počty nasazených sil.

Neohlášené manévry se podle generálního štábu totiž maximálně osvědčily. V dokumentu se připomíná především rozsáhlé cvičení „Střed-2015“, do kterého se v srpnu a v září zapojilo na 95 tisíc ruských vojáků. Ruský generální štáb zároveň v materiálu konstatuje, že cvičení bylo prakticky přímou prověrkou jednotek před zapojením Ruska do konfliktu v Sýrii v říjnu.

Výsledkem takových cvičení prý je, že jednotky jakéhokoli vojenského okruhu a druhu sil jsou „schopné se přepravit na velké vzdálenosti a připraveny plnit úkoly v neznámém terénu“.

Válečné hry Východu a Západu. Ruské jsou větší

Praxi takových masivních „náhlých“ a neohlášených cvičení považuje západní společenství a Severoatlantická aliance za velmi znepokojující. Analytici upozorňují především na zajímavou časovou shodu takovýchto mamutích cvičení s ruskými vojenskými intervencemi, což by mohlo svědčit o možném využití cvičení k maskování skutečných operací.

Po již zmiňovaného cvičení Střed-2015, během něhož ruské letectvo nacvičovalo letecké údery až stovky letounů najednou, následovalo zapojení Ruska do konfliktu v Sýrii.

Předtím zase Rusko v únoru a březnu 2014 nasadilo 150 tisíc vojáků do simulovaného protiteroristického cvičení. Mnoho jednotek během těchto manévrů bylo rozmístěno podél ukrajinské hranice. Později Ruská federace anektovala Krym a eskalovala konflikt na východě Ukrajiny.

Americká rozvědka: Rusko má na moři globální sílu

Severoatlantická aliance chce proto letos ve vztazích s Ruskem obnovit jakousi předvídatelnost. Zatímco Aliance na své největší vojenské cvičení za více jak dekádu loni pozvalo i ruské pozorovatele, Moskva na své neohlášené manévry zástupce zemí NATO nezve. Prostřednictvím OBSE chce proto osmadvacítka zmodernizovat pravidla týkající se vojenské činnosti v Evropě, včetně informování o vojenských cvičeních a jejich sledování.

Dosud totiž platí, že podle takzvaného Vídeňského dokumentu členské státy OBSE včetně Ruska musí ostatní signatářské země informovat o cvičení 42 dní předem, pokud počet vojáků zapojených do cvičení přesáhne devět tisíc. Pokud se cvičení účastní více jak 13 tisíc vojáků, musí být pozváni na manévry pozorovatelé.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.