Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pistorius si vyslechne trest za smrt přítelkyně, hrozí mu až 15 let

  9:33aktualizováno  14:32
Soud s Oscarem Pistoriusem, který v únoru loňského roku zastřelil svoji přítelkyni, spěje ke konci. V září ho soud uznal vinným z neúmyslného zabití a nedovoleného ozbrojování na veřejnosti. V pondělí začal soud, který rozhodne o výši trestu.

Oscar Pistorius byl po zářijovém vynesení verdiktu propuštěn na kauci a až do vynesení rozsudku mohl zůstat na svobodě (více o vynesení verdiktu). V pondělí začal soud, který má určit výši jeho trestu. Soudkyně vyslechne svědky a projednávání může trvat několik dní. Pistorius k soudu přijel s kamennou tváří a odmítl odpovídat na dotazy novinářů.

Obhajoba v pondělí přizvala jako první svědkyni psycholožku Lore Hartzenbergovou. Ta uvedla, že s Pistoriusem se schází již 18 měsíců. Hendikepovaný atlet podle ní trpí posttraumatickým stresem a potřebuje léčbu. Při terapiích projevoval velký zármutek a sezení byla velmi emotivní.

Kauza Pistorius

Žalobce Garrie Nel od Hartzenbergové chtěl vědět, zda s ní atlet řešil návštěvu nočního klubu, svoji další sportovní kariéru či vztahy s jinými ženami (o tom, jak před výstřelem volal své expřítelkyni, se dočtete zde).

Psycholožka se snažila soud přesvědčit, že na sezeních řešili především vinu za smrt jeho přítelkyně Reevy Steenkampové.

„Domácí vězení stačí“

Druhým vyslechnutým svědkem byl sociální pracovník Joel Maringa. Řekl, že Pistorius spolupracuje, domácí vězení a šestnáct hodin veřejně prospěšných prací měsíčně by podle něj byl dostatečný trest. Zároveň atletovi doporučil návštěvu programu na zvládání negativních emocí. Podle Maringy by se Pistorius měl vyhnout držení zbraní, pití alkohol a užívání drog.

Žalobce Nel řekl, že návrh sociálního pracovníka je „skandálně nedostatečný“. Maringa argumentoval, že trest má člověka napravit a ne zničit, píše The Telegraph.

Dalším svědkem, kterého soud vyslechl, byl atletův manažer Peet van Zyl. Ten byl jedním z prvních lidí, kterým Pistorius po střelbě volal. V minulosti už u soudu svědčil a vyzdvihl práci svého klienta pro charitu. Po jeho výpovědi žalobce Nel požádal o přerušení. Soud bude pokračovat od úterního rána výslechem dalších svědků.

Odborníci tipují sedm let

Pistorius podle soudu spáchal zabití z nedbalosti a vyhnul se tak verdiktu úkladné vraždy, za který mohl strávit ve vězení zbytek života. Vinen je také v případu střelby na veřejnosti, která se odehrála v jedné z jihoafrických restaurací. Maximálně mu hrozí trest ve výši 15 let, podle právníků však s největší pravděpodobností dostane sazbu kolem sedmi let odnětí svobody.

Fotogalerie

Mezi odborníky na legislativu Jihoafrické republiky se však najdou i tací, podle kterých Pistorius zůstane na svobodě i po vynesení verdiktu a od soudu odejde s pokutou či trestem veřejně prospěšných prací.

Pistorius 14. února 2013 ve svém domě v Pretorii zastřelil svoji přítelkyni Reevu Steenkampovou. Šestinásobný paralympijský šampion po ní několikrát vystřelil přes dveře do koupelny. Atlet nepopírá, že modelku zastřelil, hájí se však tím, že si ji spletl se zlodějem. Myslel si prý, že Steenkampová leží v posteli, a snažil se ji chránit.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.