Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kapitán korejského trajektu dostal 36 let. Žalobci i pozůstalí se zlobí

  6:46aktualizováno  11:06
Kapitán trajektu Sewol, při jehož ztroskotání zahynulo 304 lidí, dostal u soudu trest 36 let vězení. Žalobci přitom pro něj žádali trest smrti. Hlavního lodního inženýra soud poslal za mříže na 30 let a dalším 13 lidem udělil tresty až na 20 let odnětí svobody.

Záchranáři u potopeného trajektu Sewol (17. dubna 2014) | foto: AP

Kapitán I Čun-sok, který potápějící se loď opustil mezi prvními, podle soudu nedostál svým povinnostem, což vedlo ke smrti tří stovek pasažérů. Kapitán I se během procesu za své chování omluvil a prohlásil, že netušil, že jeho počínání si vyžádá tolik obětí, připomněla AP.

Hlavní lodní inženýr dostal 30 let vězení a dalších 13 lidí poslal soud za mříže až na 20 let, uvedla tisková agentura Jonhap. Posádka byla kromě neochoty pomoci pasažérům kritizována rovněž za to, že cestujícím nařídila setrvat do poslední chvíle v kajutách, což přispělo k vysokému počtu obětí.

Pátrání po obětech

Pár hodin před vynesením rozsudku Jižní Korea oznámila, že končí s podmořským hledáním zbylých pohřešovaných po katastrofě trajektu Sewol. Od dubna se podařilo najít 295 těl, devět se ještě pohřešuje. Většina obětí byli středoškoláci, kteří trajektem jeli na školní výlet. Podle ministra pro oceány a rybolov už je jen mizivá šance, že by se mohla pohřešovaná těla najít.

Proti rozsudkům je možné se do týdne odvolat. Prokuratura, která pro 69letého kapitána žádala trest smrti, oznámila, že tak učiní. Po vysokých trestech žalobci volali i v případě hlavního inženýra a dvou nejvyšších lodních důstojníků, kteří byli spolu s kapitánem souzeni za vraždu. Zbývajících jedenáct členů posádky úřady vinily ze zanedbání povinností.

Tresty pro tři vysoké důstojníky, včetně kapitána, se žalobcům zdají nedostatečné. Vadí jim, že důstojníci byli zproštěni obvinění ze zabití. Z toho byl usvědčen pouze hlavní inženýr, který podle soudu nepomohl dvěma zraněným členům posádky.

Kapitán potopeného trajektu a jeho posádka si přišli k soudu vyslechnout trest:

„Myslím si, že žalobci byli pod velmi silným tlakem. Trest smrti by byl pro kapitána až příliš tvrdý, ale veřejné mínění je velmi nepříznivé a atmosféra na balkónech soudní síně také nebyla dobrá,“ řekl agentuře AFP před vynesením rozsudku Čchong Džong-sok, který vyučuje práva na Korejské námořní univerzitě. Veřejný soudní proces trval pět měsíců a výpovědi svědků často přerušovaly výbuchy emocí ze strany příbuzných obětí.

Zkáza trajektu

A v úterý reagovalo publikum v přeplněné soudní síni na výroky soudu rozhořčenými, nevěřícnými výkřiky. „Tohle není spravedlivé!“ zvolala jedna z příbuzných obětí nehody, zatímco další rodinní příslušníci propukli v pláč. „Opravdu životy našich dětí mají tak malou cenu? Ani trest smrti by nebyl pro posádku dostatečný,“ zlobila se další přítomná. Po vynesení rozsudků vydaly rodiny obětí prohlášení, v němž uvedly, že je rozhodnutí soudu šokovalo a že spravedlnost nebyla naplněna.

O výši trestu pro 15 členů posádky, kteří dubnové ztroskotání trajektu přežili, rozhodovala trojice soudců v metropolitním městě Kwangdžu.

Jihokorejské zákony soudcům skutečně umožňují, aby zločince poslali na smrt. V místních věznicích momentálně na popravu „čeká“ 53 trestanců. Soul nicméně před časem vyhlásil moratorium a přestal rozsudky prakticky naplňovat. Poslední poprava se v zemi konala na konci prosince 1997.

Soud, který úterní rozsudek vynesl, má v právním systému Jižní Koreje srovnatelné postavení jako krajské soudy v Česku. O vině a výši případného trestu tam obvykle rozhoduje pouze jeden soudce, v obzvlášť důležitých případech tříčlenný senát. Proces s námořníky z trajektu Sewol mezi ně patří. Odsouzení se mohou odvolat k vrchnímu soudu, i tam by o trestu rozhodoval tříčlenný panel.

Zůstaňte v kajutách, přikázali pasažérům. Pak z lodi uprchli

Trajekt Sewol se potopil 16. dubna 2014 během rutinní plavby z jihokorejské pevniny na ostrov Čedžu. V okamžiku tragédie bylo na palubě 476 lidí, zachránit se podařilo jen 172 z nich. Drtivou většinu obětí představovali studenti a učitelé z města Ansan, kteří jeli na školní výlet (vše o ztroskotání lodi se dočtete zde).

Fotogalerie

Vyšetřování později ukázalo, že tragédii podle všeho zapříčinil hon za maximálními výdělky pro majitele plavidla. Sewol se totiž na cestu vypravil přetížený. V okamžiku havárie navíc trajektu velela nezkušená třetí důstojnice a loď plula příliš rychle.

Když se loď začala potápět, posádka místo urychlené evakuace nařídila pasažérům, aby zůstali v kajutách. Kapitán a jeho nejbližší kolegové se nakonec místo pomoci pasažérům rozhodli zachránit sami sebe.

Kapitán I Čun-sok se později obětem a jejich blízkým několikrát omlouval. Pokyn k opuštění lodi se podle svých slov zdráhal vydat, protože voda v této části Tichého oceánu bývá příliš chladná a cestující by navíc mohly strhnout silné proudy. A nutno podotknout, že zdaleka ne všichni členové posádky mysleli jen na své vlastní životy. Mnozí námořníci se kvůli cestujícím vzdali třeba i svých záchranných vest. V potopeném trajektu pak sami zahynuli (více o nich čtěte zde).

Někteří z jedenácti řadových námořníků, kteří kvůli útěku z potopeného trajektu čelí žalobě z porušení povinností, u soudu uvedli, že o povinnosti zajistit evakuaci pasažérů nevěděli. Mysleli si prý, že záchrana cestujících je úkolem pobřežní stráže. O nepřízni korejské společnosti svědčí i fakt, že pouze jednoho z členů posádky u soudu zastupoval soukromý obhájce. Ostatní podle AFP advokáta nesehnali, nikdo je totiž zastupovat nechtěl.

Poslední minuty na potápějícím se trajektu:

Tragédie přepsala i korejské zákony

Ostrou kritiku však na jaře sklidily i státní úřady. Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje se v televizi omlouvala za selhání pobřežní stráže při hledání a vyprošťování obětí. Ta například původně vydala naprosto nesmyslnou zprávu, že se všechny studenty podařilo zachránit. Celou instituci nakonec prezidentka zrušila a její pravomoci převedla na novou bezpečnostní agenturu. Kvůli zpackané záchranné akci rezignoval i premiér Čong Hong-wong. Nikoho schopnějšího se však nepodařilo sehnat, a tak Čong nakonec v čele vlády zůstal (více čtěte zde).

Jak píše místní list Korea Times, havárie trajektu Sewol se promítla i do jihokorejské legislativy. Tamní parlament v pátek přijal tři nové zákony, které na tragédii reagují. První z nich zřizuje speciální vyšetřovací komisi, po které volali příbuzní obětí. Druhý zákon počítá se vznikem zbrusu nového ministerstva pro veřejnou bezpečnost, kterému bude podléhat mimo jiné i nová pobřežní stráž.

Poslední z trojice nových zákonů usnadňuje zabavení majetku, který se díky pravidelnému přetěžování trajektu nahromadil u majitele lodi. Záhadný miliardář Ju Pjon-un, který si mimo jiné založil třeba i vlastní církev, značnou část svého majetku převedl na své syny, takže se úřadům těžko shánějí například peníze na odškodnění pozůstalých. Juovi potomci své peníze tvrdě brání, samotný miliardář už nikoli. Policie ho v červenci našla mrtvého na poli (více se dočtete zde).

MAPA: Trasa jihokorejského trajektu Sewol, který se potopil cestou z Inčchonu na ostrov Čedžu.

MAPA: Trasa jihokorejského trajektu Sewol, který se potopil cestou z Inčchonu na ostrov Čedžu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.