Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Breivik je příčetný a patří do vězení, rozhodl soud. Vrah verdikt nepřijal

  10:04aktualizováno  17:47
Norský soud uznal Anderse Breivika příčetným a poslal ho na 21 let do vězení. Rozsudek může prodlužovat až do jeho smrti. Extremista loni zabil 77 lidí. Soud prohlásil, že atentátník netrpí psychózou, ale narcistickou a antisociální poruchou osobnosti. Breivik řekl, že rozsudek nepřijímá a ani se proti němu neodvolá, protože soud neuznává.

Předsedkyně soudu Wenche Arntzenová vynesla rozsudek hned na úvod. Poté se pustila do několikahodinového zdůvodňování rozhodnutí. Začala dětstvím i dospíváním atentátníka, zmínila i jeho cestu do Libérie a zabývala se jeho tvrzením, že je členem řádu templářských rytířů.

OBRAZEM: Tři cely pro Breivika

Věznice byla za války koncentrační tábor

Dnes je to ale pohodlné mužské vězení, ve kterém si své tresty odpykávají ti...

Zatímco prokuratura uváděla Breivikovu posedlost touto organizací za důkaz jeho utkvělých představ, soudkyně odmítla Breivikovým slovům uvěřit. Dala jasně najevo, že Breivika nepovažuje za psychotického člověka trpícího utkvělými představami, ale spíše za lháře.

Soud ve verdiktu také kritizoval jeden z psychiatrických posudků, který Breivika za duševně chorého označil. Atentátník dle pětičlenného senátu nevykazuje žádné příznaky, které by signalizovaly paranoidní schizofrenii.

Například Breivikovo tvrzení, že je velitelem v občanské válce, se dá dle soudu vysvětlit extrémně pravicovým pohledem na svět spíše než psychotickou poruchou. Také jeho chování během dlouhodobého a komplexního plánování útoků je prý těžko slučitelné s neléčenou paranoidní schizofrenií, popsala ČTK.

Rozsudek nad Breivikem

Soud také zmínil, že mezi lety 2002 až 2006 nejevil Breivik žádné asociální známky. Až po jeho přestěhování k matce začal více hrát videohry a postupně ztrácet kontakt s reálným životem a společností.

Během zdůvodňování rozsudku byly ještě jednou jmenovány všechny oběti atentátníka i způsob, jakým je zabil. Příbuzní obětí v tu chvíli měli co dělat, aby zadrželi slzy, všímaly si světové agentury.

Černý oblek, šedá kravata a úsměv

Samotný Breivik byl oblečený v černém obleku, šedé kravatě a bílé košili. Jak uvedly agentury v minulých dnech, atentátník měl připraveny dvě verze proslovů podle toho, jak soud ohodnotí stav jeho mysli.

Nakonec ale pouze odmítl přijmout rozsudek a nehodlá se také proti němu odvolávat. Prý proto, že by tím legitimizoval soud, který neuznává. Při vynášení rozsudku se celou dobu usmíval. Právě to totiž chtěl - být uznán příčetným a jít do vězení, nikoliv coby nepříčetný do psychiatrické léčebny, což byla druhá možnost, která mu hrozila.

Agentura Reuters vysílá z Osla přímý přenos. U zvuku běží do levého kanálu norština, do pravého anglický překlad:

Prohlášení za nepříčetného by totiž podle atentátníka zdiskreditovalo jeho ideologii. Masakr podle svých slov spáchal v sebeobraně, aby uchránil Norsko a celou Evropu před multikulturalismem, za jehož podporu kritizuje norské instituce.

Za mřížemi může být i do smrti

Pravicový radikál dostal nejvyšší trest, který je v Norsku možný. Bude-li však pro společnost i po jeho vypršení nadále nebezpečný, je možné jej prodloužit vždy o pět let. Proces zvaný "forvaring" lze činit v podstatě opakovaně až do jeho smrti, a tak zaručit, že atentátník se už na svobodu nepodívá. Teoreticky umožňuje tento postup propustit odsouzeného nejdříve po deseti letech.

Fotogalerie

Breivikovi bude z trestu odečteno 445 dní, které už strávil ve vazbě. O tom, že bude uznán vinným, se v podstatě nepochybovalo. Útočník se sám během soudu přiznal a detailně popisoval průběh útoků. Celý svět tak hlavně čekal na ono rozhodnutí, zda bude uznán psychicky příčetným, či nikoli.

Sám Breivik se už dříve vyjádřil, že raději přijme trest vězení, ač nadále trvá na své nevině. Pokud by byl odeslán na léčení, hodlal se podle svého právníka odvolat. To by byla noční můra pro všechny pozůstalé, kteří si přejí, aby se náročný proces konečně uzavřel. V tuto chvíli se dá považovat případ za uzavřený, pokud se tedy neodvolá prokuratura.

Atentátník nyní chce ve vězení dále bojovat tím, že bude psát knihy, připomněl server telegraph.co.uk. V plánu má podle svých slov tři. V té první autobiografické se chce věnovat přípravě na útok a samotnému činu.

Útoky v Norsku

Anders Behring Breivik šokoval Norsko a celý svět 22. července 2011. Zatímco v centru Osla vybuchla bomba, která zabila 8 lidí a soustředila pozornost země do metropole, přesunul se na malý ostrov Utoya, kde zahájil střelbu do účastníků kempu pro mládež. Útok na ostrově nepřežilo 69 lidí a spolu s oběťmi z Osla tak má atentátník na svědomí 77 životů a 200 zraněných. Po příjezdu policie se nechal dobrovolně zadržet a k činům se přiznal.

Životopis píše v angličtině a neplánuje prý jeho vydání v Norsku. Tvrdí, že v souvislosti se vznikajícím dílem ho již kontaktovalo několik zahraničních nakladatelství. Třiatřicetiletý atentátník prý ve věznici pracuje ještě na dvou dalších knihách, které se zabývají Breivikovou protiislámskou ideologií a jeho vizí budoucnosti.

Samotka ve věznici Ila

Breivika tak čeká pobyt v norské věznici Ila, kde bude umístěn na samotce. Podmínky norského vězení se zdají být oproti evropských standardům vysoce nastavené, což Norové vysvětlují tím, že ztrátu svobody nemůže nic nahradit, všímá si agentura AP.

Breivik bude nicméně alespoň pro začátek vyloučen z jakéhokoli kontaktu s jinými vězni, což ho o většinu programů norského vězení ochudí (jak vypadá Breivikova cela se podívejte zde). Zda se bude časem moci s ostatními stýkat, bude teprve rozhodnuto.

Pokud by byl Breivik prohlášen nepříčetným, pobyt v Ile by ho taktéž neminul. Úřady tam pro něj už nechaly zřídit speciální psychiatrickou léčebnu.

Breivik v Praze:

Sháněl zbraně, nakonec si platil holky, říká norský novinář

Norský novinář Jon Magnus v Praze pátral po stopách masového vraha Anderse...

Na rozsudek přijelo asi 500 novinářů ze 160 médií z celého světa. Konec největšího norského soudního procesu od konce druhé světové války tak přilákal minimálně stejnou pozornost jako jeho zahájení letos na jaře.

Kromě žurnalistů byli čtení verdiktu přítomni i mnozí z těch, kteří oba atentáty přežili, a příbuzní obětí, kteří rozsudek přijali s uspokojením. Vynesení verdiktu vysílala v přímém přenosu řada zahraničních televizních stanic (bezprostřední reakce čtěte zde).

Norsko se dlouhodobě pyšnilo vizitkou poklidného koutu světa, napsala Reuters. Breivikovy útoky proto zemi o to více šokovaly a zaskočily.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.