Epidemie, která zasáhla Česko (více čtěte zde), je podle Jágrové teprve na počátku, počet případů stále roste. „ČR uvádí průměrnou nemocnost 1 500 lidí na 100 tisíc obyvatel. Od východu na západ území ČR počet nemocných klesá,“ dodala. Upozornila, že nákaza se přenáší vzduchem, a jelikož má větší nemocnost celá Evropa, nemůže se vyhnout ani Česku.
Zdeňka Jágrová Pracuje jako ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy. Vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a má bohaté lékařské zkušenosti, zejména s epidemiologií. |
Současného zavlečení ptačí chřipky do Česka se však letošní epidemie nijak netýká. „Přenos na člověka u H5N8 nebyl popsán,“ řekla Jágrová
Chřipková epidemie u nás tradičně propuká na přelomu ledna a února. Je každoroční, někdy je časově delší, jindy zase kratší ale intenzivnější. Obvykle trvá šest až osm týdnů. V roce 2002 a na konci 90. let byly epidemie podobně silné i brzké jako v letošní sezoně - začaly už před Vánocemi.
Zajímavé jsou počty nakažených v Praze, tam je totiž každoročně nižší počet hlášení onemocnění: Pražané totiž méně chodí k lékaři a řeší to doma vlastními silami. „Letos v Praze evidujeme čtyři vážné průběhy, z toho zatím dvě úmrtí. Loni měla chřipka v metropoli na svědomí 16 úmrtí, částečně i u mladých a zdravých lidí,“ uvádí lékařka.
Držte si odstup a myjte ruce
Jak se nákaze bránit? „Kromě vzduchu se chřipka přenáší i kontaktem, například rukama. Jedna z mála věcí, které můžeme proti nákaze udělat, je tak přísné dodržování hygieny,“ poradila divákům epidemioložka. Člověk by si podle ní měl udržet odstup jednoho metru od někoho, kdo je evidentně nemocný - kašle smrká a podobně.
Jágrová zároveň vyvrátila zažité přesvědčení, že mrazivé počasí pomáhá pro snížení nemocnosti. „Je to spíše legenda. Jde o to, že lidé při mrazech méně chodí ven a tudíž je méně příležitostí pro přenos nákazy.“ Vědci naopak už před lety zjistili, že virus je mnohem stabilnější a vydrží déle na studeném a suchém vzduchu (o spojitosti chřipky a chladného počasí čtěte zde).
Někdy je těžší odlišit pravou chřipku od virózy. Prozradí ji náhlý a prudký začátek, teplota a bolest kloubů či svalů. Později se však už od běžného nachlazení nerozpozná, musí se určit laboratorně. Co pomáhá? „Jakákoliv forma vitamínu je dobrá, zejména doporučuji citrusové plody. Důležité je také nepřepínat se. Nevyležené respirační problémy mohou přerůst právě do chřipky.“
Nejvyšší nemocnost je podle statistik u dětí do pěti let, od nich se pak často nakazí ostatní. Největší komplikace pak hrozí u lidí nad 65 let s chronickými nemocemi srdce, plic či ledvin. „Ti by určitě měli být očkování a v těchto dnech by ani neměli vycházet ven,“ radí epidemioložka.
„Já sama jsem očkovaná, mám s tím dobrou zkušenost už mnoho let a nemocná jsem nebyla. Máme proočkovanost kolem pěti procent, což je jedna z nejnižších ve světě. V USA je to padesát procent, u dětí dokonce šedesát procent. Nechápu, proč u nás je proti tomu taková averze. Účinnost vakcíny sice není stoprocentní, udává se šedesát procent, ale rizikovým skupinám to může zachránit život,“ podivuje se Jágrová.
Účinná vakcína proti chřipce vzniká měsíce, teď už je na očkování pozdě |
Zájem o očkování je u nás stabilně nízký. Pro přesvědčení nechat se očkovat je podle Jágrové hlavně osobní zkušenost s chřipkou, například vyřazení z pracovního života na tři týdny. Jediným vedlejším účinkem vakcinace je v současnosti už jen zduření v místě vpichu.
Vytvoření protilátek po očkování trvá deset až dvanáct dnů, proto se musí zvažovat, jestli má během epidemie ještě smysl.
Každou zimu hrozí jiný kmen, nemoci podlehlo už devět lidí
Čtenáři se epidemioložky ptali i na to, jestli každou zimu hrozí jiný kmen chřipky a jak se s tím vyrovnávají firmy vyrábějící vakcíny. „Ano, rozhodnutí, jak konkrétní vakcínu připravit, je těžké - vždy je jen proti dvěma kmenům. Vakcína se připravuje na základě záchytu kmenů z předchozí sezony a z aktuálního záchytu na jižní polokouli. Někdy tak koluje jiný kmen, než pro který je připraveno očkování. Současná vakcína však letos funguje,“ uvedla.
Očkování je však kvůli tomu bohužel účinné pouze na jednu sezonu. Od jejího začátku do pátku 6. ledna, ze kdy mají hygienici poslední hlášení, bylo v Česku 35 závažných případů chřipky a nemoci podlehlo devět lidí. V pondělí to v pravidelné zprávě o výskytu chřipky uvedl Státní zdravotní ústav. Většina nemocných je mezi lidmi staršími 60 let.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli epidemii až do odvolání zakázalo vývoz léku Tamiflu, který patří do skupiny antivirotik a používá se proti chřipce. „Česko sužuje plošná epidemie chřipky a za této situace by nebylo zodpovědné dovolit dále vyvážet zásoby antivirotika, které je účinné pro děti i pro dospělé,“ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
Z evropských zemí hlásí plošnou epidemii celá Skandinávie a dále Francie, Portugalsko, Španělsko, Nizozemí, Švýcarsko, Itálie, Srbsko, Moldavsko, Gruzie a Rusko. Mimořádně vysokou intenzitu chřipky zaznamenalo Finsko.
Celý Rozstřel s epidemioložkou Zdeňkou Jágrovou:
