Asi polovinu z těchto lidí budou tvořit externisté, ostatní přijme komise do do stálého pracovního poměru. Ačkoli se nic nezmění na právu zástupců každého členského státu dostávat dokumenty v mateřštině a poslouchat v ní debatu, nemělo by se překládat a tlumočit tam, kde to není zapotřebí.
Komise se tak zřejmě definitivně zřekne přímého překládání a tlumočení z originálu do všech jazyků a bude používat zásadně angličtinu, francouzštinu a němčinu jako takzvané pilotní jazyky. Před každou schůzí se bude zjišťovat, kolik delegací potřebuje mateřštinu a které se spokojí s cizím jazykem.
Budou přijati jazykoví koordinátoři, kteří zajistí, aby se neplýtvalo silami a časem, aby se na poslední chvíli nezajišťovalo drahé externí tlumočení, aby se tlumočníci neobjednávali na zrušené schůze, aby překládané dokumenty byly co nejkratší a aby se nepřekládaly nepotřebné dokumenty.
Úkolem koordinátorů bude také udržovat rovnováhu mezi interními a externími silami - ty druhé budou využívány na méně důležité věci. Zatímco legislativní návrhy budou nadále povinně překládány do všech řečí, doprovodné, technické, administrativní a další texty se omezí na tři vyjmenované pilotní jazyky.
Jazykový personál komise se po rozšíření skoro zdvojnásobí. Dnes pro 11 oficiálních jazyků zaměstnává 1300 překladatelů a 700 tlumočníků, tedy asi osm procent ze 24 tisíc zaměstnanců v Bruselu a Lucemburku.
Další pracují v Radě EU a v Evropském parlamentu. Ročně jejich práce stojí 800 milionů euro (25,6 miliardy korun), tedy asi dvě euro na jednoho obyvatele unie. Tlumočníci ročně absolvují v průměru 11 tisíc schůzí a překladatelé přeloží 1,3 milionu stránek.