Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pomáháme tam, kde EU selhala, říká zachránce migrantů ve Středozemním moři

  20:31aktualizováno  20:31
Catanie (Od zpravodaje iDNES.cz) - Uprchlická krize v posledních měsících trápí hlavně Itálii. K jejím břehům přes Středozemní moře letos připluly desítky tisíc běženců. Ty na moři zachraňuje také loď Lékařů bez hranic Prudence. Koordinátor Stephan van Diest, který pracuje přímo na palubě, pro iDNES.cz popsal všechny náležitosti záchranných operací i příběhy uprchlíků plné mučení a sexuálního násilí.

Na jednom ze zachráněných plavidel byly i velmi malé děti. Fotografie z června letošního roku. | foto: Andrew McConnell/Lékaři bez hranic

V jaké části Středozemního moře operuje loď Lékařů bez hranic Prudence (v překladu Opatrnost, pozn. red.)?
Prudence je připravena k zásahu asi 25 námořních mil od libyjského pobřeží. Tam se totiž dostává do problémů nejvíce plavidel s uprchlíky. Pokud je to potřeba, dostává se naše plavidlo – v rámci zákona - až na hranici mezinárodních vod dvanáct kilometrů od pobřeží. Vstup do libyjských teritoriálních vod je extrémně výjimečný. Loni takto lodě Lékařů bez hranic zasahovaly pouze třikrát ve vzdálenosti asi 11,5 kilometru od břehů. Samozřejmě s výslovným povolením libyjských a italských úřadů.

Koordinátor Lékařů bez hranic na lodi Prudence  Stephan van Diest.

Koordinátor Lékařů bez hranic na lodi Prudence Stephan van Diest.

Jak se dozvíte o plavidlech, která se dostanou do problémů a potřebují vaši pomoc?
Po lodích v nesnázích pátráme pomocí dalekohledů. Z paluby sledujeme moře od šesti hodin ráno do šesti večer a odpovídáme na výzvy Námořního záchranného koordinačního centra v Římě (MRCC), které registruje volání o pomoc SOS. Všechny záchranné operace probíhají pod koordinací MRCC. Podle italských zákonů musí každá loď reagovat na výzvu o pomoc, v opačném případě hrozí trest od jednoho do pěti let vězení.

Jak probíhá samotná záchrana?
Pokud na palubě Prudence spatříme plavidlo v nesnázích, nejdříve k němu vyšleme jeden nebo dva nafukovací čluny. Ty slouží ke stabilizaci plavidla. Na každém z nich je jeden člověk za kormidlem. Na palubě je také takzvaný kulturní mediátor, který ovládá nejčastější řeči uprchlíků - arabštinu, francouzštinu a angličtinu.

Co se děje poté, co tyto čluny přirazí k plavidlu v nesnázích?
Prvním úkolem pro mediátora je uklidnit lidi na palubě a zabránit panice či přepadnutí a skákání lidí do vody. Následně rozdá záchranné vesty a ujistí se, že si je všichni nasadili. Mnozí uprchlíci neumějí plavat. Mediátor také zkontroluje, zda není nikdo v bezvědomí, kolik je na palubě žen, dětí nebo nemocných lidí.

Klasický obrázek při záchraně uprchlických plavidel.
Záchranáři vyzvedávají malého chlapce na palubu Prudence.

Pak už přichází práce pro Prudence?
Ano. Jakmile je zachraňované plavidlo stabilní, Prudence k němu přirazí bokem. Jeden ze členů týmu se spustí dolů na loď a uklidňuje situaci. Rozhoduje také o tom, kdo půjde první. Uprchlíci se pak na palubu našeho plavidla dostanou po provazovém žebříku. Nahoře jim pomáhají dva lidi.

Musíme pomáhat uprchlíkům, kteří to skutečně potřebují, říkají Sicilané

Slabé nebo zraněné uprchlíky umíme na palubu dostat pomocí nosítek a jeřábu. Po nalodění je kontroluje náš lékař. Zvládneme ošetřit i několik pacientů v kritickém stavu naráz. Lékař za pomoci porodní asistentky prohlédne také těhotné ženy a děti. Ty pak odvádíme do oddělených prostor, kde mají soukromí.

Poté kontrolujeme, jestli u sebe zachránění nemají nějaké nebezpečné předměty. Následně od nás dostanou základní balíček, ve kterém je voda, nějaké jídlo, hygienické potřeby, deka a nové oblečení. Jejich svršky jsou totiž často nasáklé směsí mořské vody a paliva z jejich lodi.

Jak vypadá vaše následná pomoc předtím, než uprchlíky převezete na Sicílii?
Když je záchrana u konce, naši hosté, jak tady říkáme uprchlíkům, si odpočinou. Mají za sebou většinou těžkou noc na moři. Následně jim představíme naši organizaci, členy týmu a pravidla pro chování na palubě Prudence. Zdravotnický tým pak jednotlivým lidem nabízí konzultace a lékařskou péči přímo na palubě. Aktivně se snažíme hledat ty, kteří by mohli potřebovat naši pomoc. Snažíme se s nimi mluvit. Po nějaké době pak sami přijdou a vypráví nám příběhy o tom, jak při cestě přes Libyi trpěli. Jak je mučili a stávali se terčem sexuálního násilí. Mnozí z nich byli v Libyi ve vězení, a to i několik měsíců.

Zároveň čekáme na další instrukce MRCC. Z Říma přijdou pokyny, jak dále máme s uprchlíky postupovat. Buď nám řeknou, že v oblasti dále patrolovat s nimi na palubě, nebo je máme přesunout na jiné plavidlo, které je převeze do přístavu. Třetí variantou je, že Prudence pošlou na břeh a určí přitom přístav, kde máme uprchlíky vylodit. Cesta nám zabere dva až tři dny. S několika stovkami lidí na palubě je to výzva.

Posádka Prudence zachraňuje 130 lidí z malého člunu.

Jak probíhá registrace uprchlíků na palubě?
Registrujeme vždy počet mužů, žen a dětí. Zjišťujeme také jejich národnost. Před vyloděním informujeme italské úřady, kolik máme na palubě lidí, kteří potřebují zvláštní péči. Například nezaopatřené děti, těhotné ženy, nemocné lidi či oběti mučení a sexuálního násilí. Oficiální registrace včetně pořízení otisků prstů, fotografie a dalších náležitostí probíhá až při vylodění pod patronací italské policie a Frontexu (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, pozn. red.).

Kolik lidí pracuje na palubě Prudence?
Jádro týmu Lékařů bez hranic má osmnáct lidí - projektového koordinátora a jeho asistenta, šéfa lékařského týmu, lékaře, sestry, porodní asistentku, psychologa, čtyři mediátory z Nigérie, Bangladéše, Palestiny a Tuniska, čtyři logistiky a dva piloty speciálních nafukovacích člunů.

Mimo nás je pak na lodi kapitán a čtrnáct členů posádky z dopravní společnosti, od níž si Lékaři bez hranic loď pronajímají. Ti jsou, mimo jiné zodpovědní za dodržování všech náležitostí spadajících pod námořní právo, navigaci a techniku.

Češka pomáhá uprchlicím rodit na moři. Změnilo mi to život, říká

Když se ještě vrátíme ke zdravotnímu stavu uprchlíků, jaké potíže mají nejčastěji?
Mnozí z nich nebyli u lékaře dlouhé měsíce a někdy i roky. Nejčastějším problémem po záchraně je dehydratace. Lidé jsou vyčerpaní. Mnoho hodin byli na přímém slunci na přeplněných lodí bez přístupu k vodě. To je nebezpečné zejména pro děti. Dále jsou to časté horečky, bolesti a problémy dýchacích cest. Infekční nemoci jsou velmi výjimečné.

Četl jsem také celou řadu svědectví o poleptání od paliva z lodí...
Ano, náš tým často naráží na takové případy. Když se na gumovém člunu uprchlíků doplňuje palivo přímo na moři, část se vždycky dostane do lodi. Směs mořské vody a paliva je toxická a na kůži způsobuje popáleniny. Viděli jsme mnoho takových těžkých popálenin. Nedávno jsme zachránili ženu, která byla v bezvědomí a málem se touto jedovatou směsí zadusila. Celou noc jsme jí pomáhali dýchat pomocí manuálního resuscitačního vaku. Další ráno ženu převezla pobřežní stráž do nemocnice na pevnině. Lékaři v nemocnici pak bojovali o její život, ale po deseti dnech bohužel zemřela.

První pomoc uprchlíkům po záchraně na palubě Prudence.
Během detence v Libyi malý Mustafa onemocněl. Jeho zdravotnímu stavu nepřispěla...

Říkal jste, že na uprchlících jsou vidět také následky mučení. Jak taková zranění vypadají?
Jde o jizvy, stopy po bití, popáleniny od cigaret, střelná poranění, zlomeniny zápěstí či nohou. Měli jsme tady mnoho obětí mučení a sexuálního násilí. Mužů i žen. Ženy po znásilnění často otěhotní. Některé z nich to zjistí až po našem vyšetření. Na jedné z posledních záchranných akcí bylo na uprchlickém plavidle pět novorozeňat. Dvě z nich byla stará pouhých sedm dní. Všechny matky musely rodit v detenčních centrech v Libyi bez jakékoli lékařské pomoci.

Uprchlická krize

Vysvětlují vám uprchlíci po záchraně, proč se vydali na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře?
Co člověk, to jiný příběh. Většina z nich, zejména ti ze subsaharské Afriky, popisují Libyi jako peklo na Zemi. Mnozí nám říkají, že by radši zemřeli, než aby museli zůstat v Libyi. Velká část si zažila věznění v detenčních centrech, která řídí pašeráci nebo lokální milice. Někteří také byli uneseni. Vyprávěli nám příběhy o tom, jak museli volat rodinám a žádat je o peníze. Během hovoru je mučili, aby do telefonu plakali. Rodiny musely zaplatit, jinak ti lidé nemohli na svobodu.

Vyslechli jsme si také celou řadu příběhu o takzvaných propojovacích domech, kde pašeráci drží lidi během cesty k pobřeží. Jen ti, kteří zaplatí dopředu, mohou pokračovat. Ostatní si musí službu pašeráka odpracovat. Ženy často nutí k prostituci. Existuje celá řada zpráv včetně reportů od OSN, že i v oficiálních centrech pro uprchlíky řízených mezinárodně uznanou vládou v Tripolisu panují neakceptovatelné podmínky.

Proč se tedy uprchlíci vydávají do Libye, když mohou tušit, jaké podmínky tam panují?
Oni ale často nevědí, jaké to tam je. Nebo situaci podcení. Někteří lidé, které jsme zachránili, dokonce ani nechtěli do Evropy. Jakmile je ale zadrželi v Libyi, jejich jediná cesta ven vedla přes Středozemní moře. Trasa přes poušť je totiž ještě nebezpečnější. Našli se i tací, kteří nechtěli nastoupit na nafukovací čluny, když je viděli na pláži v Libyi. Pašeráci je však k tomu se zbraní v ruce donutili. Situace je taková, že část lidí na útěku přichází do Libye jako migranti, ale odchází jako uprchlíci, kteří potřebují ochranu.

Po dvou dnech záchrany u libyjských břehů se Prudence vrací na Sicílii. Na...

Často se hovoří o tom, že do Evropy cestují mezi uprchlíky pouze mladí muži. Jak často ale zachraňujete ženy a děti?
Při každé záchranné misi máme na palubě nemalý počet žen, dětí a nezaopatřených mladistvých. Od prvního vyplutí Prudence v březnu letošního roku jsme zachránili sto těhotných žen a identifikovali desítky případů sexuálního násilí a mučení (přesnou statistiku najdete na webu UNHCR).

Musíte na palubě řešit případy, kdy se uprchlíci chovají agresivně?
Když na palubě hostíte až 1 500 uprchlíků po dva nebo tři dny, čas od času propuknou spory mezi jednotlivými skupinkami zachráněných. Velmi výjimečně dojde i na fyzické násilí. Našemu týmu se však vždy podařilo situaci uklidnit. Pracovníci Lékařů bez hranic napadeni nikdy nebyli.

Jak se situace ve Středozemním moři mění s vývojem uprchlické krize? Jsou pokusy pašeráků odvážnější?
Od ukončení italské mise Mare Nostrum v roce 2013 se ze Středozemního moře stal masový hrob. Lékaři bez hranic a další neziskové organizace se snaží vyplnit mezeru, kterou za sebou zanechala Evropská unie. Celá řada studií ukazuje, že přítomnost záchranných lodí snižuje počet úmrtí v moři, ale nezvyšuje počet lidí, kteří se snaží do Evropy dostat z Libye.

Například zpráva Blaming the Rescuers z Goldsmith University London dochází k závěru, že využívání menších a nebezpečnějších lodí pašeráky od roku 2016 je spíše důsledkem toho, že unijní mise EUNAVFOR Med-Sophia uprchlické čluny pálí.

Neziskové organizace letos zachránily asi třetinu všech zachráněných uprchlíků. Zbytek připadl na lodě Frontexu, italské pobřežní stráže a obchodní plavidla:

08.srpna 2017 v 11:58, příspěvek archivován: 08.srpna 2017 v 19:01

FACT: In 2017 just over 1/3 of rescues have been completed by NGOs . The Italian Coast Guard, merchant ships and Frontex have done the rest. https://t.co/VqUVod3qs5

Považujete záchranu uprchlíků na moři za efektivní?
Vysoký počet obětí ve Středozemním moři je humanitární katastrofou na prahu Evropské unie. Po tom, co Unie zklamala, vstoupily do hry neziskové organizace, aby snížily počet mrtvých na moři. Od roku 2015 plavidla Lékařů bez hranic zachránila 69 tisíc lidí. Řada studií ukázala, že by zemřelo mnohem více lidí, pokud by je zachraňovala pouze komerční plavidla s netrénovaným personálem – což je podle námořního práva povinnost. Anebo, pokud by tam zrovna žádné lodě nebyly.

Jaké by podle vás bylo ideální řešení, jak vyřešit nekončící uprchlickou krizi?
My jsme lékaři a humanitární pracovníci, ne politici a nemůžeme tedy vyřešit příčiny toho, že v roce 2016 bylo na útěku 65 milionů lidí. Z práce v 70 zemích světa však víme, že Evropská unie je touto celosvětovou krizí postižena jen marginálně. Uganda například loni přijala více uprchlíků, než jich za celý rok přicestovalo přes Středozemní moře do Evropy.

Podívejte se, jak Stephan van Diest vysvětluje, proč Lékaři bez hranic odmítli podepsat kodex záchrany uprchlíků ve Středozemním moři:







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.