Jens Vellev, archeolog z univerzity v Aarhusu

Jens Vellev, archeolog z univerzity v Aarhusu | foto:  Michal Šula, MAFRA

Braha nezabil Kepler ani nikdo jiný, asi zemřel na infekci, tvrdí vědec

  • 2
Věhlasný astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe nebyl otráven rtutí. Výsledek mezinárodního týmu vědců překvapil veřejnost dva roky poté, co byly ostatky renesančního vzdělance vyjmuty z pražského hrobu. O výsledcích výzkumu hovořil pro iDNES.cz vedoucí projektu dánský vědec Jens Vellev.

Můžete popsat, v čem spočívá nový poznatek o smrti Tycha Braha?
Je to přesně dva roky, co jsme Tychovu hrobku otevřeli a odebrali vzorky z jeho kostí, vlasů a vousů. Ty jsme analyzovali pomocí nových metod. Pracovali jsme ve velkém týmu a jedním z jeho členů je i Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd v Řeži. Právě on byl jedním z těch, kdo analyzovali Tychův vous. Pomocí několika různých použitých přístupů jsme zjistili, že v těle vědce bylo velice málo rtuti. Množství bylo tak malé, že by nebylo možné, aby Tycha Braha zabilo.

Proč se vůbec myslelo, že Braha mohla zabít rtuť?
Asi před patnácti lety odebrali vědci z jeho vousu vzorky a analyzovali je v Dánsku a Švédsku. Nalezli na nich stopy rtuti a proto usoudili, že byl touto látkou otráven. Tehdy ale nebyli schopni rozpoznat množství rtuti. To jsme prozkoumali až nyní. A nalezli jsme jí velice málo, asi tak stejně, jako je jí v těle každého z nás. Rozhodně nepožil takové množství rtuti, aby na to zemřel.

Četl jsem, že rtuť v astronomově těle mohla být důkazem užívání nějakých léků.
Ano, mohl nějaké užívat. Rozpoznali jsme, že rtuť se do jeho těla dostala osm týdnů před smrtí. Z rozboru vlasů je patrné, že její množství v těle klesalo a před smrtí tam byla téměř neznatelně.

Jaký typ léků mohl Brahe užívat?
Zřejmě si nějaké podával sám. V jeho těle jsme našli i stopy zlata a stříbra, s kterými on často pracoval. Ale opět toho bylo v jeho těle velice málo. Právě za tento průzkum můžeme poděkovat Janu Kučerovi z nukleárního institutu.

Jak tedy Tycho Brahe zemřel?
Jak zemřel? To nevím, ale máme k dispozici písemný záznam od jeho souputníka Johannese Keplera. Ten krátce popsal svou návštěvu v Praze, kde s Tychem strávil dva týdny. Společně spolu jeden večer popíjeli, zřejmě trochu víc. A právě Brahe měl tou dobou problémy s močením. Po pár dnech si stěžoval na bolest břicha, dostal horečku a následně zemřel. Jedenáct dní po té oslavě.

Myslím, že nejreálnějším důvodem jeho smrti mohlo být, že se trochu moči dostalo do jeho krve a on následně zemřel na infekci. To je velice bolestivá smrt a rozhodně by nebyl prvním, komu se něco takového stalo.

Ale že by byl zavražděn či že by ho zabil právě třeba Kepler, to už nepřipadá v úvahu.

Takže teorie, že byl Brahe zavražděn, už úplně vzaly za své?
Ano.

Myslíte, že na vzorcích získaných z Tychova těla najdete ještě něco nového?
Tohle byla jenom jedna část celého projektu. Zkoumáme Tychovy kosti i jeho oblečení. Získali jsme z vašeho Národního muzea části šatů, které byly z Brahova hrobu odebrány během otevření v roce 1901. Nyní sháníme peníze, abychom mohli oblečení konzervovat a celé ho rekonstruovat. Zdá se, že bylo vyrobeno z hedvábí a pochází ze severní Itálie.

Zkoumáme i Tychovu hlavu. Lebku a ostatní kosti jsme podrobili počítačové tomografii a nyní se snažíme jeho hlavu rekonstruovat celou. Až budeme mít navíc prozkoumané i Brahovo oblečení, věřím, že ho budeme moci veřejnosti představit celého. V životní velikosti, v původním ošacení i s vousy a vlasy.

Můžete najít ještě něco tak převratného?
Až prozkoumáme kosti a zuby, tak zveřejníme nové poznatky. Možná už za měsíc, ale nejpozději snad do roka. Stále se získaným materiálem pracujeme.

Je Tycho Brahe v Dánsku dodnes populární osobou?
Ano, určitě. Je to ta nejznámější renesanční osobnost, kterou máme. Můžu vám potvrdit, že když jsme v roce 2010 znovuotevírali hrobku, způsobilo to tu obrovské pozdvižení. A stejně pozdvižení nyní vzbudil i tento poznatek o vlivu rtuti na jeho smrt. Náš tým bude ve výzkumech pokračovat, takže další vystoupení ještě přibudou. Možná bude následovat i nějaká tisková konference v Praze.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video