Slavný dánský astronom Tycho Brahe, který žil na přelomu 16. a 17. století v Praze, nebyl otráven rtutí, jak se spekulovalo, ale zemřel nejspíš přirozenou smrtí. S odvoláním na zjištění dánských vědců to oznámil kodaňský list Politiken.
Dánští experti ke svému závěru dospěli na základě zkoumání vousů, které získali při exhumaci Brahových ostatků před dvěma lety v Týnském chrámu v Praze.
"Ukázalo se, že rtutí nebyl otráven," potvrdil výsledek zkoumání profesor Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd v Řeži.
15. listopadu 2010 |
Podle výsledků analýzy sice v odebraných vzorcích skutečně byla zjištěna rtuť, ale zdaleka ne v takových koncentracích, které by mohly ohrozit astronomův život.
Spolu se stopami rtuti vědci nalezli i známky zlata a stříbra naznačující, že Brahe před smrtí požíval léky. Stopy těchto látek obsahovaly vousy a vlasy Tycha Braha několik týdnů před smrtí, v době jeho skonu už nejspíš v jeho těle být nemohly, ukázal rozbor dánských vědců.
Vyzvednutí ostatků dánského astronoma z hrobky v pražském Týnském chrámu v listopadu 2010 poutalo velkou pozornost.
Otevření hrobu Tycha Braha |
Vědci zjistili, že Brahe společně s manželkou nebyli v Týnském chrámu pohřbeni v novém hrobě. Uložili je do hrobky, v níž už spočinulo osm lidí včetně pěti dětí (o nálezu čtěte více zde).
Vědce příjemně překvapilo, v jak dobrém stavu se uchovaly Brahovy ostatky. Díky cínové rakvi mohli zkoumat více než 400 let staré vlasy a vousy (na nálezy se podívejte zde).
Tým dánských vědců vedl tehdy archeolog z univerzity v Aarhusu Jens Vellev. Z Brahovy rakve vědci odebrali vzorky, které měly ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech.
Nos nebyl ani ze zlata, ani z mědi
Právě na Vellevovy závěry se odvolává zpráva listu Politiken. Mnohem zevrubnější analýza, než byl rozbor z roku 1901, podle dánského vědce ukázala, že Brahe ve vlasech a vousech rtuť skutečně měl.
Tycho BraheNarodil se 14. prosince 1546 v Dánsku, zemřel 24. října 1601 v Praze. Původně se jmenoval Tyge Ottesen Brahe. Byl významný dánský astronom, astrolog a alchymista. Vytvořil originální kosmologickou teorii, podle které je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tak kompromis mezi geocentrickou teorií Ptolemaia a teorií heliocentrickou Mikuláše Koperníka. |
Podle Politikenu experti odhalili i materiál, z něhož byla odlita náhrada Brahova nosu. O jeho část totiž vědec přišel při šermířském souboji v prosinci roku 1566. Nyní se ukázalo, že nos nebyl ze zlata, stříbra ani mědi, jak se předpokládalo, ale pravděpodobně z mosazi.
Podle pověsti zemřel Brahe na protržení močového měchýře při pozorování zatmění slunce nebo proto, že ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař.
Dnes se teorie o jeho smrti spíše přiklání k tomu, že měl nějakou ledvinovou chorobua nebo podlehl otravě rtutí u svých alchymistických experimentů.
Pohřben byl na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. V roce 1901 byly jeho ostatky vyzvednuty, prozkoumány a uloženy do nové rakve na stejném místě. Dánové o opětovnou exhumaci jeho ostatků požádali v roce 2009.
