Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krize dopadla i na řepné karbanátky. Putin to ale vyřeší, věří Rusové

  6:30aktualizováno  6:30
Strádá netradiční kavárna i tradiční prodavači suvenýrů. Ekonomickým problémům Ruska neunikla ani půlmilionová Rjazaň. Provinční město v současné době tak trochu vyčkává. Situace je dost nepředvídatelná, stěžují si jedni. Putin vše vyřeší, doufají další.

Prodavačka suvenýrů Natalija prodá u rjazaňského Kremlu v Rusku o dvacet procent suvenýrů méně než třeba předloni. | foto: Iveta Polochová, MAFRA

Teploměr ukazuje jen tři stupně pod nulou, což je na ruskou zimu poněkud nezvyklé. Na ulici Svobody v půlmilionovém ruském městě Rjazaň se zrovna činí dvě pracovnice místního obchodu. Lopatkami pracně odsekávají zamrzlý zbytek sněhu, který blokuje parkovací místo pro zákazníky.

Za zády mají dva kbelíky (na ten sníh) a ještě o kousek dál vchod do kavárny jménem „108 Café Shop“. Ta je na místní poměry dost netradiční: v žádném z nabízených jídel nenajdete ani kousek masa (ty výtečné karbanátky opravdu vznikly jen z řepy a kapusty).

Je jedenáct dopoledne a z deseti ručně zdobených dřevěných stolů jsou obsazeny dva. Možná je na oběd ještě brzy. Možná je v Rjazani málo vegetariánů. Možná „masová“ většina městské populace prostě nechce zkoušet nové věci.

Možná, možná...

Ale hlavně (a to je jisté), Rusové mají momentálně hlouběji do kapsy. A tak je nové „café“ v centru města skoro prázdné.

Jeho dvě mladé majitelky mají smůlu: do podnikání se pustily krátce předtím, než se Rusko kvůli svému postupu na sousední Ukrajině ocitlo v izolaci a jeho ekonomika začala slábnout.

Fotogalerie

„Pracovaly jsme na tomhle podniku sedm měsíců, než jsme jej mohly otevřít. Většinu věcí jsme dělaly samy, protože jsme neměly moc peněz. I ty malby jsou naše,“ hladí nenápadné vzory na stole třicetiletá Jelena Kirjušinová. Bývalá novinářka, která opustila práci v Moskvě a vrátila se do rodného města.

„Už mě nebavilo řešit zločin, zajímá mě spíš umění,“ směje se a dodává, že novinařina už stejně v Rusku není prestižní profese. Čímž naráží i na fakt, že skutečně nezávislých médií už v největší zemi světa moc nezbývá.

Další krize už se nebudu bát

O politice se Jelena moc bavit nechce. Zpočátku prý sledovala dění na Ukrajině pozorně. Pak už „toho ale začalo být moc“. Navíc debatovat s krajany může být těžké: rozhovory často končí sporem.

„Jednou jsem byla za barem, přišel nějaký muž a začal mi vykládat, že Krym je ruský. Radši jsem hned řekla, že se s ním o tom vůbec nebudu bavit,“ vzpomíná.

Jelena a její kamarádka otevřely svou kavárnu loni v březnu. Tedy zhruba v době ruské anexe Krymu, po níž následovala první vlna západních sankcí. Další restrikce uvalil Západ na Moskvu kvůli angažmá na východě Ukrajiny, režim prezidenta Putina pak reagoval mimo jiné zákazem dovozu západních potravin. K tomu se posléze přidal ještě pokles cen ropy, na jejímž exportu je ruská ekonomika závislá. Výsledek? Rubl se rekordně propadl.

„V takové situaci je obtížné rozjíždět něco nového. A vůbec, pro jakýkoliv byznys je teď těžká doba, letos se v Rusku očekává bankrot pětadvaceti až třiceti procent restaurací. My se snažíme najít cestu, jak přežít, třeba nějaké potraviny, které budou levnější. V létě chci vyjet i na festivaly jídla,“ přemýšlí Jelena, která už teď v kavárně nabízí i zboží jiného druhu – od šátků a triček přes ekologické bloky až po různé výrobky ze dřeva.

Rjazaň

Půlmilionové město leží asi dvě stě kilometrů jižně od Moskvy. Ekonomicky se spoléhá zejména na elektronický průmysl a na závody zpracovávající ropu. Sídlí zde například firma Plazma, jež vyrábí mimo jiné plazmové obrazovky. Nachází se zde též významná škola pro výsadkáře. Rjazaň má i své známé osobnosti. Narodil se tam kupříkladu fyziolog a psycholog Ivan P. Pavlov, jenž objevil u psů podmíněné reflexy. A po svém propuštění z pracovního tábora zde Alexandr Solženicyn sepsal část svého „Souostroví Gulag“.

Zabere to? Jelena netuší. Situace je podle ní nepředvídatelná. Jisté je, že teď je na tom vegetariánský „café shop“ ekonomicky dost špatně. V prvních měsících po otevření byla čísla optimistická, vzpomíná Jelena. Pak přišel jistý útlum, ale to se dalo čekat: léto. Volno. Prázdniny. Reálný problém nastal na podzim, jelikož prodeje se po létě už nezvedly. Dnes přichází na řepný karbanátek minimálně o třetinu méně lidí než dřív.

Problémy jsou i s dodávkami potravin. Jelena kupříkladu nakupuje speciální, ze zahraničí dovážený sýr, který je po sankcích a propadu rublu mnohem dražší.

„Nevím, jak dlouho to takhle může pokračovat. Pokud přežijeme léto, budeme v pohodě,“ věří.

Svého rozhodnutí skoncovat s novinařinou a vrhnout se do něčeho nového nicméně nelituje. I když se kvůli tomu zadlužila. „Ano, časy jsou těžké. Ale výhoda je, že se už žádné příští krize nebudu bát,“ směje se.

„Je to dobrá zkušenost, něco sama tvořit. A je to můj první, ale ne poslední podnik.“ Což znamená: pokud se situace stane neudržitelnou, Jelena Kirjušinová se prostě pustí do něčeho jiného.

Putin vše vyřeší...

Jen pár set metrů od Jelenina podniku leží místo, které je tak trochu pravým opakem novátorství: rjazaňský Kreml. Historická pevnost, zhmotnění konzervativních hodnot, kde čas plyne poklidně. Místní i turisté si do něj najdou cestu i během rušného pracovního dne.

Třiačtyřicetiletá Natalia je v Kremlu pořád: má tu stánek se suvenýry. Prodává klasické matrjošky, magnety, zvonečky, hrnky, přívěsky. Od anexe Krymu jí prý prodeje klesly nejméně o pětinu, v Rjazani je teď méně turistů. Což pro Natalii znamená, že si letos bude muset odepřít zahraniční dovolenou (ráda jezdí do Turecka).

Souhlasí i přesto se zahraniční politikou Moskvy? Anexí Krymu, kupříkladu?

„Krym pro Rusko není důležitý, nepotřebuje ho. Ale obyvatelé poloostrova chtěli být součástí Ruska. Takže chápu, proč se Moskva angažovala. Západ by se do záležitostí mezi Ukrajinou a Ruskem neměl vměšovat,“ míní.

Putin a svět

Světový pořádek po rozpadu SSSR nám nevyhovuje, prohlásil ruský prezident

Ruský prezident Putin na setkání poblíž Moskvy (19. ledna 2015).

„Evropa je pod kontrolou Ameriky. Proto zavedla sankce,“ doplňuje Natalii šestačtyřicetiletá Alexandra Černousová. Říká, že od loňského prosince, kdy se nejvíc propadal rubl, víc respektuje prezidenta Putina. „On najde cestu, jak sankce překonat. Našel totiž partnery, kteří nahradí ty západní.“

V prosinci se vládce Kremlu (toho moskevského) vypravil do Indie, kde oprašoval staré přátelství z dob studené války a podepsal řadu dohod včetně dodávek ropy či jaderných reaktorů. Jak moc výhodné tyhle kontrakty pro Rusko skutečně jsou, zatím zůstává otázkou. Prokremelská média nicméně (nikoliv překvapivě) informovala o Putinově cestě jako o „spanilé jízdě“, na níž prezident uzavřel „během jediného dne dvacet různých smluv v hodnotě sto miliard dolarů“. A připomínala jeho dřívější obdobnou cestu do Číny.

Enormně vysokou popularitu Vladimira Putina, která po anexi Krymu vyskočila na víc než osmdesát procent, lze samozřejmě cítit i v Rjazani, provinčním městě ležícím necelých dvě stě kilometrů na jihovýchod od metropole.

„Rusko se s ekonomickými problémy vyrovná. Putin se o to postará,“ tvrdí na hradbách místního Kremlu devětadvacetiletá Jekatěrina Karasovová z Tuly.

A vůbec, geopolitika je jedna věc, každodenní život druhá. Jekatěrina má nové zaměstnání a dělá si starosti, zda se dokáže rychle zapracovat. Alexandru zase zlobí synův ne úplně ideální školní prospěch.

„Ekonomicky na tom naše rodina není tak špatně. I když podražilo,“ říká Černousová, která pracuje ve stavitelství a její manžel ve státní správě. „Trochu to ale působí jako v dobách SSSR: nedávno jsme nakupovali stavební materiál a v obchodě ho bylo mnohem méně než před rokem,“ vypráví.

„Rusko nebude svobodné“ Zpátky ve 108 Café Shopu. U jednoho z ručně zdobených dřevěných stolů teď sedí sedmadvacetiletá Nataša. Popíjí čaj a tváří se zasmušile. Nemyslí, že se „Putin o to postará“. Ani že Krym je ruský. Ani že její země někdy bude skutečně svobodná. „Věřila jsem. Ale spousta kreativních lidí či podnikatelů, kteří vytvářeli nové věci v provinčních městech, jako je Rjazaň, odjela do Moskvy nebo do zahraničí. Případně už nejsou aktivní.“

A ti, kdo podporují kremelskou politiku na Ukrajině? „Ti jsou často ochotní ekonomické problémy snášet.“ Na ony výtečné řepné karbanátky tihle lidé nejspíš hned tak nepřijdou.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.