„Válku, díky Bohu, nemáme. Ale zcela jasně existuje snaha zamezit různými prostředky našemu rozvoji, existuje snaha ‚zmrazit‘ světový pořádek, který vznikl v posledních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu a v jehož čele je jediný nepochybný vůdce, který jím chce zůstat. Chce jím zůstat ve víře, že on může vše a ti druzí mohou jen to, co on jim dovolí a co je v jeho zájmu,“ řekl podle agentury Putin na sjezdu ruských odborářů.
„Takové uspořádání světa Rusku nikdy nebude vyhovovat,“ zdůraznil. „Pokud se to někomu líbí, chce žít v podmínkách polookupace. My to ale dělat nebudeme. Nechystáme se ovšem s nikým válčit, chceme se všemi spolupracovat,“ prohlásil ruský prezident.
Setkání v MoskvěMerkelová s Hollandem jednali s Putinem pět hodin. K úspěchu je kancléřka skeptická  |
„Nynější pokusy, které se odehrávají mimo jiné s pomocí takzvaných sankcí, v konečném výsledku podle mého názoru nikoho nepotěší... Ve vztahu k takové zemi, jako je ta naše, zcela určitě nemohou být efektivní, i když určitou škodu způsobí. To si musíme uvědomit a musíme zvyšovat úroveň naší suverenity, a to i v ekonomice,“ řekl šéf Kremlu.
Rusko je vystaveno sankcím ze strany Spojených států i Evropské unie kvůli svému přístupu k ukrajinské krizi (více o sankcích EU a USA zde). Zatímco Západ obviňuje Rusko, že morálně, materiálně i vojenskou silou podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, Moskva taková tvrzení odmítá jako nepodložená (více čtěte zde).
Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Ramussen tento týden v rozhovoru poskytnutém listu The Daily Telegraph varoval, že Putin má nebezpečné ambice sahající za Ukrajinu: chce prý vyzkoušet rozhodnost Západu, pokud jde o Pobaltí. Skutečným cílem Kremlu je narušit solidaritu aliance a obnovit nadvládu Ruska ve východní Evropě, soudí Rasmuussen, podle něhož by Putin mohl provést hybridní útok na některý z pobaltských států, aby otestoval, zda se NATO zmobilizuje.
