Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát registroval církev Nový život, její členy prý uzdravují modlitby

  19:29aktualizováno  19:29
Náboženská rodina v Česku má další oficiální přírůstek. Na registraci ministerstva kultury dosáhla malá křesťanská církev Nový život. Celkově tak už stát uznává třicet šest náboženských subjektů. Další čtyři o registraci usilují.
Státní registraci získala křesťanská církev Nový život (ilustrační snímek).

Státní registraci získala křesťanská církev Nový život (ilustrační snímek). | foto: AP

Církev získala registraci 25. října. "Kromě obecného důvodu, že se považujeme za církev, jsme o registraci zažádali v souvislosti se změnami zákona o sdružování," řekl iDNES.cz pastor a zakladatel Křesťanské společnosti Nový život Mikuláš Török. Církev vznikla v 80. letech, od roku 1994 fungovala jako občanské sdružení.

Odborníci Nový život řadí k takzvanému Hnutí víry, které klade důraz na emocionální prožívání víry, netradiční bohoslužby (někdy se při nich zvedají ruce a tleská) nebo osobní vztah s Bohem. Na webu nově registrované církve jsou popsána svědectví lidí, kterým údajně modlitby pomohly se zdravotními problémy - například s nezhoubným nádorem v krku.

Podmínky registrace

Církev v žádosti o registraci musí uvést svou základní charakteristiku, krátce popsat své učení a působení v Česku. Podmínkou jsou také podpisy 300 lidí, kteří se k ní hlásí. Ministerstvo kultury, které o registracích rozhoduje, si v některých případech nechává zpracovávat posudky, kvůli nimž znalci hovoří s členy církve nebo navštěvují bohoslužby.

"Tato společenství věří, že správně věřící křesťan má být zdravý, bohatý, bez jakýchkoliv starostí a problémů, a to zůstává kontroverzní. Ta hnutí se ale vyvíjejí a ta registrovaná jsou dnes podstatně méně radikální než byla před deseti lety. Sice to učení teoreticky zůstává v uvozovkách dost divoké, ale praxe už je podstatně umírněnější," uvedl pro iDNES.cz religionista Zdeněk Vojtíšek z Karlovy Univerzity v Praze.

Nový život má několik set členů (zejména v severních Čechách), kteří se v současné době scházejí na pravidelných shromážděních v šesti městech. Kromě náboženské činnosti se věnuje například charitě nebo pořádání kulturních akcí. K předákům církve patřil i exnáměstek hejtmana Ústeckého kraje Pavel Tošovský, kvůli rodinným problémům ji ale v roce 2008 opustil (více čtěte zde).

Církev o registraci v minulosti už jednou usilovala, svou žádost ale nakonec vzala zpět. "První řízení bylo zastaveno v únoru 2010," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková. "Žádost jsme nepřipravili dostatečně kvalitně, což jsme zjistili až po jejím podání. Raději jsme proto zvolili cestu důkladného přepracování. Byl to správný krok, což potvrzuje i rychlá a bezproblémová registrace nyní," podotýká k tomu Török.

O registraci v současnosti usilují čtyři subjekty

Registrace má zpočátku převážně symbolický charakter. Až po uplynutí deseti let a doložení podpisů zhruba 10 tisíc stoupenců získává církev zvláštní práva. K nim patří oprávnění vyučovat náboženství na státních školách, oddávat nebo vykonávat duchovní službu v armádě a věznicích.

Na nejvýznamnější zvláštní právo - příspěvek státu na platy duchovních, opravu památek a provoz - už ale nově registrované církve nedosáhnou. Podle vyrovnání státu s církvemi bude peníze z rozpočtu dál dostávat jen těch 17 církví, které byly placené už před schválením zákona. Během sedmnácti let se však bude částka postupně snižovat a v roce 2030 mají být církve zcela soběstačné.

Letos již získala registraci Církev Svatého Řehoře Osvětitele, ke které se hlásí v Česku žijící Arméni (více čtěte zde), a také Armáda spásy (více čtěte zde).

Ministerstvo nyní vede registrační procesy se čtyřmi velmi málo známými či zcela neznámými subjekty - Ukrajinskou pravověrnou řecko-katolickou církví, Křesťanskou církví svobodných řeholníků, Řádem Strážců koruny a meče krále železného a zlatého a Církví husitskou Jana Žižky z Trocnova.

Registraci v Česku zatím nemá například Scientologická církev

Za posledních deset let registraci získalo jedenáct církví. V poslední době se jedná především o menší subjekty o několika stovkách stoupenců. Všechny početnější církve už totiž registraci mají.

"Západní společnosti, a ta česká zvláště, se vyvíjejí protiinstitučním směrem. Nemáme rádi instituce, ať to jsou církve staré, nebo nově vznikající. Jakákoliv forma organizovaného náboženství nemá snadnou možnost získat tisícovky lidí. Neočekávám, že by se objevilo nové větší uskupení," míní Vojtíšek.

Ze známějších církví zatím registraci nemají například scientologové. Brání jim v tom zejména vnitřní regule stanovené celosvětovým ústředím. "Zájem o to máme a podmínky dané zákonem splňujeme. Zejména ale musíme do češtiny přeložit všechny naše základní materiály - 18 knížek a dva tisíce přednášek (zakladatele církve L. Rona Hubbarda - pozn. red.), které shrnují scientologii. Na tom pracujeme," řekl iDNES.cz mluvčí Scientologické církve pro ČR a SR Jiří Voráček. V Česku má podle něj 400 až 500 aktivních členů.

V každé zemi jsou podmínky registrace jiné, proto nelze určit, zda je v Česku registrovaných církví málo, nebo moc. "U nás je to poměrně rozumně nastaveno a a celkem rozumný mi připadá i celkový počet. Například v Maďarsku registrace byla vázaná na určité výhody a registrovaných subjektů bylo několik stovek. Současná vláda registrace odnímá a hraničí to s omezováním náboženské svobody," říká religionista.

Občas se o církevní registraci ucházejí i recesisté. Pivní církev svou žádost ale v roce 2012 stáhla a hnutí Jedi, které vychází z filmové ságy Hvězdné války, ji po zvažování nakonec ani nepodalo.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.