Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Církev Arménů získala v Česku registraci, vznikla už ve 4. století

  9:44aktualizováno  9:44
Česko uznalo církev zdejších Arménů. V registračním řízení uspěla neznámá Církev Svatého Řehoře Osvětitele, která však patří ke starobylé Arménské apoštolské církvi. Registraci tak nyní má celkem třicet čtyři církví a náboženských společností.

Klášter Sevan na břehu stejnojmenného arménského jezera | foto: Profimedia.cz

Církev Svatého Řehoře Osvětitele získala registraci od ministerstva kultury na konci března. "Řekli jsme si, že je více důvodů, abychom o ni požádali. Několik let se pravidelně scházíme, arménská církev je jedna z nejstarších církví a má významné místo v celosvětové křesťanské společnosti. Chtěli jsme proto mít oficiální uznání státu," řekl iDNES.cz člen přípravného výboru Tigran Abramjan. 

Komunita sice patří k Arménské apoštolské církvi, která vznikla už na konci starověku, v Česku ale zvolila jiný název. "Přál si to katolikos všech Arménů Garegin II. Církev Svatého Řehoře Osvětitele je název české komunity Arménské apoštolské církve," vysvětluje akademický malíř Abramjan, který v Praze žije přes třicet let.  

Podmínky registrace

Církev v žádosti o registraci musí uvést svou základní charakteristiku, krátce popsat své učení a působení v Česku. Podmínkou jsou také podpisy 300 lidí, kteří se k ní hlásí. Ministerstvo posuzuje žadatele poměrně pečlivě. Když je potřeba, nechává si zpracovávat posudky, kvůli nimž znalci hovoří s členy církve nebo navštěvují bohoslužby. Průměrná délka řízení podle resortu v posledních letech trvá průměrně 10 měsíců.

Před Církví Svatého Řehoře Osvětitele naposledy získala registraci loni v květnu Církev víry (více zde). O registraci se občas ucházejí i recesisté - Pivní církev posléze žádost stáhla, hnutí Jedi, které vychází z filmové ságy Hvězdné války, ji nakonec ani nepodalo. 

Církev tu oficiálně působí od roku 2005, kdy byl z Arménie do střední Evropy vyslán duchovní pastýř pro Česko, Maďarsko a Slovensko, archimandrita Barsegh Pilavchyan. O registraci se ucházela už před sedmi lety, kvůli chybám v adresách svých příznivců ale neuspěla. "Jsme rádi, že se to nyní podařilo. Chceme chránit svoji víru a fungovat jako plnohodnotná církev," uvádí Pilavchyan.

V Česku žije podle Českého statistického úřadu přes 2 tisíce občanů Arménie, řada dalších Arménů má české či ruské občanství. "K arménské církvi se hlásí téměř všichni," tvrdí Abramjan. Ne každý se ale pravidelně účastní bohoslužeb. Věřící se scházejí v několika městech, například v Praze v katolickém kostele svatého Jiljí v Husově ulici. "Hledáme způsob, jak postavit vlastní kostel," říká Pilavchyan s tím, že záleží hlavně na finanční situaci.

Arménská apoštolská církev patří k východním pravoslavným společenstvím. Jedná se o nejstarší národní církev, Arménie totiž přijala křesťanství jako první stát na světě už v roce 301, o což se zasloužil právě svatý Řehoř Osvětitel (či Iluminátor). 

Dvě církve s žádostí neuspěly, další tři čekají na rozhodnutí

S žádostí o uznání státu naopak v posledním půlroce neuspěly Církev husitská a Církevní združení Jednota sv. Klimenta. Obě církve podle mluvčí ministerstva Lenky Brandtové nesplnily podmínky registrace, například nedoložily dostatečný počet členů (viz box). V případě Církve husitské byl problém i se zaměnitelností jejího názvu s podstatně známější a početnější Československou církví husitskou.

Registrační řízení nadále probíhá v případě Ukrajinské pravověrné řecko-katolické církve a Armády spásy (více o její žádosti čtěte zde), nejnověji (letos v lednu) podala žádost o registraci Křesťanská církev svobodných řeholníků. V posledních letech získává registraci zhruba jedna církev ročně (seznam všech registrovaných církví najdete zde).

Registrace má převážně symbolický charakter. Až po uplynutí deseti let a doložení podpisů zhruba 10 tisíc stoupenců získává církev zvláštní práva. K nim patří oprávnění vyučovat náboženství na státních školách, oddávat nebo vykonávat duchovní službu v armádě a věznicích.

Na nejvýznamnější zvláštní právo - příspěvek státu na platy duchovních, opravu památek a provoz - už ale nově registrované církve nedosáhnou. Podle vyrovnání státu s církvemi bude peníze z rozpočtu dál dostávat jen těch 17 církví, které byly placené už před schválením zákona. Během sedmnácti let se však bude částka postupně snižovat a v roce 2030 mají být církve zcela soběstačné.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.