Armáda spásy podle ministerstva kultury podala návrh na registraci 6. září. "Pro nás je to historický okamžik. Po dvaceti letech se chceme přihlásit k tomu, kým ve skutečnosti celosvětově jsme. Od roku 1990 se snažíme nacpat naši církev do obleku občanského sdružení a ten nám úplně nesedí," uvádí mluvčí Armády spásy Pavla Vopeláková.
Organizace usilovala o registraci už na začátku 90. let, ale kvůli malému počtu členů na ni nedosáhla. Ke zmírnění podmínek sice došlo už před deseti lety, ale teprve v roce 2008 se Armáda spásy rozhodla o registraci v budoucnu požádat. Krok české pobočky nyní schválilo i mezinárodní ústředí.
Částečně je cílem registraci i snaha změnit vnímání veřejnosti, která Armádu spásy považuje převážně za humanitární či sociálně zaměřenou organizaci. "V naprosté většině zemí, ve kterých působíme, registraci máme," informuje Vopeláková.
Protestantská církev, která má věroukou nejblíže k metodistům, má v Česku zhruba jen 350 členů. K registraci je potřeba minimálně tři sta podpisů. "Fungujeme jako jakákoliv jiná církev. Máme devět sborů a pastory, kteří vedou nedělní bohoslužby či různé aktivity pro děti nebo seniory. Činnost se hodně prolíná s naší prací. Část členů tvoří právě lidé bez domova," přibližuje mluvčí.
Pozitivně hodnotí žádost o registraci religionista Zdeněk Vojtíšek z Karlovy Univerzity. "Je dobře, pokud Česká republika bude mezi civilizovanými státy, které uznávají Armádu spásy. Jsem rád, když se co nejvíce náboženských společností hlásí jako náboženské. Nepovažuji za úplně dobré, když fungují jako sdružení," říká Vojtíšek. Armáda spásy je podle něj mezi západními křesťanskými církvemi poměrně výjimečná tím, že se zaměřuje na sociálně slabší vrstvy.
Podmínky registraceCírkev v žádosti o registraci musí uvést svou základní charakteristiku, krátce popsat své učení a působení v Česku. Podmínkou jsou také podpisy 300 lidí, kteří se k ní hlásí. Ministerstvo posuzuje žadatele poměrně pečlivě. Když je potřeba, nechává si zpracovávat posudky, kvůli nimž znalci hovoří s členy církve nebo navštěvují bohoslužby. Průměrná délka řízení podle resortu v posledních letech trvá průměrně 10 měsíců. |
Vznikla v roce 1865 ve Velké Británii, v současnosti má ve 125 zemích 1,5 milionu členů. Na českém území působí od roku 1919, po zákazu z roku 1950 se vrátila o čtyřicet let později. Českou pobočku vede od roku 2008 Brit Michael Stannett.
Církev v Česku provozuje v devíti městech celkem třicet nocleháren a azylových domů pro bezdomovce, zařízení pro matky s dětmi, mládež i seniory. Denně poskytuje kolem tisíce lůžek a zhruba 1 500 porcí jídla. Armáda spásy má zhruba 350 zaměstnanců, podle Vopelákové ale jen asi patnáct procent z nich je zároveň členem církve.
O uznání státu usilují i další čtyři náboženské subjekty
Registraci ministerstva kultury má v Česku v současnosti třicet tři církví a náboženských společností, naposledy ji letos v květnu získala Církev víry (více zde).
V srpnu podaly žádost o registraci i neznámé Církev Svatého Řehoře Osvětitele a Církevní združení Jednota sv. Klimenta. Už od loňského května běží registrační řízení s Ukrajinskou pravověrnou řecko-katolickou církví. Církev husitská (neplést s podstatně známější a početnější Československou církví husitskou) podala proti neúspěšnému výsledku řízení rozklad, recesistická Pivní církev žádost stáhla.
Registrace má zpočátku spíše symbolický charakter. Až po uplynutí deseti let a doložení podpisů zhruba 10 tisíc stoupenců získává církev zvláštní práva. K nim patří oprávnění vyučovat náboženství na státních školách, oddávat nebo vykonávat duchovní službu v armádě a věznicích.
Nejvýraznějším zvláštním právem je příspěvek státu na platy duchovních, opravu památek a provoz. Pokud ale zákonodárci schválí církevní restituce, peníze z rozpočtu bude dál dostávat jen těch 17 církví, které jsou placené už dnes. Během sedmnácti let se však bude částka postupně snižovat a v roce 2030 mají být církve zcela soběstačné.
V případě zamítnutí zákona by šanci na získání financí od státu měla i řada církví, které už dosáhly či dosáhnou deseti let od registrace. Žádná z nich ale nemá reálnou šanci shromáždit požadovaný počet podpisů. Poslanci, kterým klíčový zákon vrátil Senát, hlasování o restitucích v září odložili a vrátí se k němu až po schvalování daňového balíčku (více zde). Armáda spásy v této souvislosti upozorňuje, že si žádný majetek nenárokuje.
