Kazašský prezident Nursultan Nazarbájev, hlava Běloruska Alexandr Lukašenko, vládce Uzbekistánu Islam Karimov a další představitelé postsovětských republik se sice na summitech s Vladimirem Putinem objímají, ale po zádech jim běhá mráz.
Zvláště v posledních týdnech, kdy se na Krymu a nyní i na východní Ukrajině ukazuje, že ruský prezident se ve své snaze obnovit v nové podobě ruské impérium nezastaví ani před ozbrojenou agresí, anexí území sousedního státu nebo před pokusy o svržení legální vlády.
Občas, tak jako při nedávném hlasování v OSN o rezoluci o Krymu nebo v úterním vystoupení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka před občany, dají nelibost dokonce veřejně najevo. Putinovi musela ještě dlouho znít v uších slova Lukašenka, který tvrdě odsoudil ruské snahy donutit nové ukrajinské vedení k federalizaci země a odmítl se připojit k tlaku Moskvy na Kyjev.
"V Kyjevě mě na tanku nikdy neuvidíte, přijedu na traktoru s pluhem, abych mohl zasít," prohlásil Lukašenko, který byl dříve šéfem kolchozu. "Velmi dobře chápeme, k čemu by to vedlo. Pokud Ukrajinci rozdělí zemi na východ a západ, zítra může kdokoli dostat chuť si od této federace odhryznout," prohlásil Lukašenko v přímém protikladu vůči stanovisku Moskvy.
Pučista? Ne, spořadaný člověk
"Našim bratrům Rusům se takovéto stanovisko nebude líbit," citovala z Lukašenkova vystoupení běloruská agentura Belt. "Byl bych ale darebák, kdybych neříkal to, co si myslím, a místo toho podporoval stanovisko některých Rusů, kteří o federaci stojí," dodal.
Ještě více se Putinovi musela zajídat ta pasáž, v níž Lukašenko pochválil prozatímního ukrajinského prezidenta Oleksandra Turčynova, kterého Kreml neuznává a označuje za pučistu. "Je to spořádaný, čestný a věřící člověk, který vyvolává pozitivní emoce," citovala Lukašenka BBC. Prezident také dodal, že nevidí "absolutně nic zlého" na tom, že je Turčynov podle jeho názoru nacionalista.
Možná ještě závažnější část jeho vystoupení byla ta, v níž se před Kremlem a ruskými nacionalisty jako by obhajoval, že Bělorusko, v němž žije přes jedenáct procent Rusů, nikdy Rusy neutlačovalo a ruštinu neomezovalo. Ale prohlásil, že pokud budou v Bělorusku zaznamenány pokusy o vyvolávání napětí kvůli ruštině, bude s těmito lidmi nakládat "jako s diverzanty". "Jsme Bělorusové," řekl Lukašenko a dodal: "Nikdy jsem nebyl a nebudu toaletním papírem."
Kazachstán může být další na řadě
S větší diplomacií, ale s podobnými postoji přistupuje k agresivním akcím Putinova Ruska na Ukrajině i jeden z veteránů postsovětské politiky, prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbájev. Ten už v březnu vyzýval Putina, aby respektoval územní celistvost Ukrajiny. "Situaci na Ukrajině je třeba vyřešit mírovými prostředky na základě zachování svrchovanosti a v souladu s normami mezinárodního práva," prohlásil Nazarbájev.
Kazachstán, v němž žilo na konci Sovětského svazu stejně Rusů jako Kazachů a i nyní mají etničtí Rusové hlavně na severu země převahu, může teoreticky dopadnout podobně jako Ukrajina a stát se obětí ruské expanze. Po okupaci Krymu se dokonce v Kazachstánu konaly protiruské demonstrace.
Silné ruskojazyčné menšiny mají i další státy Střední Asie. Z Putinovy chuti obnovovat Sovětský svaz mají pramalou radost například i v Ázerbájdžánu. Rezervovaný postoj byl vidět i při hlasování o rezoluci OSN odsuzující ruskou anexi Krymu. Proti Rusku hlasoval právě Ázerbájdžán, středoasijské republiky se zdržely, Moskvu podpořila pouze Arménie a tehdy ještě Bělorusko.
