Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Opakovat záběry nemocného Zemana není etické, řekl k viróze Šámal

  12:13aktualizováno  15:55
Generální ředitel Petr Dvořák a ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal vysvětlovali Radě ČT, jak je to s údajným ovlivňováním zpravodajství. Dvořák mimo jiné řekl, že už oslovil několik nezávislých odborníků, kteří posoudí body stížnosti části zaměstnanců zpravodajství. Šámal pak vysvětloval, jak to bylo například se zařazováním záběrů Miloše Zemana vrávorajícího nad korunovačními klenoty.

Generální ředitel ČT Petr Dvořák a předseda Rady ČT Milan Uhde (6. listopadu 2013) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Šámal v úvodu svého vystoupení před Radou ČT řekl, že obvinění ze stížnosti 23 redaktorů odmítá. "Jenom kanál ČT24 zpracuje 70 unikátních témat denně a my se bavíme o 12 bodech," podotkl. Právě 12 konkrétních situací vyjmenovali redaktoři, kteří se obrátili na předsedu Rady ČT Milana Uhdeho s tím, že vedení zpravodajství ovlivňuje obsah vysílání ve prospěch části politiků (více o stížnosti čtěte zde).

Redaktoři mimo jiné svému vedení vytýkají, že do části vysílání odmítli zařadit záběry vrávorajícího Miloše Zemana z Katedrály svatého Víta. "Záběry indisponovaného prezidenta se objevily ve všech třech hlavních zpravodajských relacích i v Událostech, komentářích. Neustálé opakování záběrů nemocného člověka v rámci ČT24 jsme považovali za porušování kodexu ČT," řekl Šámal s tím, že žádné jiné vysvětlení kromě toho hradního ke stavu prezidenta není a ČT si nemohla dovolit spekulace.

Podle podnětu například šéfredaktor Petr Mrzena zakázal záběry použít v publicistickém pořadu 168 hodin. "Diskuze kolem zařazení záběrů se neodehrávala tak, jak ji stěžovatelé popisují. Zařadit do komické a mnohdy jízlivé rubriky záběry vrávorajícího prezidenta, jehož jediným vysvětlení jeho stavu je nemoc, nepovažuji za etické," zopakoval Šámal.

Schwarzenbergova slova šla ze záznamu desetkrát

Ředitel zpravodajství před Radou ČT argumentoval bod po bodu. Mluvčí následně celé jeho stanovisko předala médiím - najdete jej také zde na webu televize.

U výtky, že ČT neodvysílala živě před volbou prezidenta tiskovou konferenci kandidáta Karla Schwarzenberga, uvedl, že televize ze záznamu jeho vyjádření přinesla ten den jen na ČT24 celkem desetkrát. Podle něj byly ze záznamu i tiskové konference jiných kandidátů v prezidentské volbě, což vyplynulo z pravidel volebního vysílání.

Slova o klientelismu byly zkratkou, tvrdí šéf zpravodajství

Šámal se zastavil i nad poznámkou ke zprávě o čínském orchestru v Praze, kdy měl redaktorům říci, že vystoupení, které organizovala česko-čínská komora financovaná firmou PPF, kde dřív působil generální ředitel ČT, byla "případ klientelismu a chyba". O klientelismu v ČT přitom hovoří i PEN klub (více čtěte zde).

"Výraz klientelismus jsem použil jako zkratku v rozhovoru soukromého charakteru, veřejně bych sice řekl obsahově totéž, ale nepoužil bych takto mediálně lákavé vyjádření," uvedl Šámal. Podle něj se vyjádřil k tomu, že avízo na vystoupení bylo na jeho adresu přeposláno od kolegy z ČT. "Šlo však o avízo zcela legitimní," dodal.

K dalšímu bodu, který tvrdí, že ČT účelově nevysílala zahraniční ohlasy na prezidentskou volbu. "Argument není  pravdivý, protože tato reportáž byla vysílána v neděli 13. ledna," odvětil Šámal. Později doplnil, že za prioritu nyní považuje uklidnění situace v redakci zpravodajství.

Ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal (6. listopadu 2013)

Ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal (6. listopadu 2013)

ČT o vyjádření žádá akademiky a publicisty

Jeho slovům předcházela promluva generálního ředitele Petra Dvořáka. "Od chvíle, kdy byl podnět zveřejněn, se objevily desítky reakcí, výzvy a otevřené dopisy. Problém, který v tom spatřuji, je ten, že se sice diskutuje o něčem, co je dnes podnětem, ale postrádám v tom celém procesu hlubší analýzu, převládají emoce, pocity a osobní postoje nad věcnou diskuzí," řekl v úvodu.

"Cílem celé této věci není, abychom nad ní planě polemizovali, ale musíme najít finální řešení a to já vidím k vrácení racionální diskuse zpět do ČT a do zpravodajství, aby podobné podněty v budoucnu nemusely  spatřovat světlo světa," uvedl radním generální ředitel.

Radu ČT také informoval, že už oslovil několik nezávislých osobností včetně domácích i zahraničních akademiků a publicistů. Žádá je, aby posoudily podněty, které se kolem práce zpravodajství sešly. 

Koho konkrétně televize oslovila, její ředitel neupřesnil. "Jsou to lidé, kteří kromě odborného zázemí a zkušeností mají i nezpochybnitelný morální kredit. Už jsme je oslovili a jsme připraveni jejich seznam v nejbližší době předložit autorům podnětu," doplnil ředitel. Televize jména chce zveřejnit, až bude se všemi osobnostmi definitivně domluvena.

Podle něj se situací bude zabývat také etický panel ČT a pracovníci interního auditu, kteří prověří organizační strukturu, rozhodovací pravomoci a některé procesy v rámci zpravodajství. "Abychom měli jistotu, že tak jak dnes funguje, funguje správně a je zajišťováno lidmi, kteří to mají v kompetenci," dodal Dvořák.

Tito pracovníci by se pak měli setkat i Danielou Drtinovou či Adamem Komersem, kteří se veřejně k podnětu Radě ČT přihlásili. Dvořák řekl, že spolu s nimi pracovníci budou nastavovat rozhodovací pravomoci a nadefinují společně interní tým, který bude vidět do utváření organizační struktury zpravodajství.

Kdo by mohl odejít z ČT

Dvořák tvrdí, že případné personální opatření se dotknout těch, kdo pochybili. Moderátorka Daniela Drtinová, která otevřeně kritizuje současné poměry, už naznačila, že to může být i ona, kdo bude muset odejít. "Samozřejmě, že můžu padnout. Ale odejdu středem a se ctí. Protože kdo mlčí, ten souhlasí a to já nejsem a být nechci," řekla v rozhovoru pro iDNES.cz (celý rozhovor čtěte zde).

Před nedávnem musela z televize odejít šéfka nových médií Pavlína Kvapilová. Za svým odchodem viděla jí zveřejněnou výzvu k diskusi o úrovni práce ČT. Také moderátor Václav Moravec řekl, že přemýšlí, zda v takové situaci dál v ČT pracovat. "Přemýšlím, jestli mám dál pracovat v instituci, která se hádá přes média," uvedl pro MF DNES.

Lidovky ve středu uvedly, že pokud by se prokázalo pochybení, je možné, že na funkci mohl rezignovat ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal. "Jednou z možných reakcí ale je, že bych ze své pozice odešel,“ řekl.

Do konce roku mohou v ČT padat hlavy

Ředitel také uvedl, že až bude mít všechny materiály pohromadě, vyhodnotí si, zda se jedná o závažná provinění, nebo standardní postupy v rámci zpravodajské práce. "Poté co dostanu materiály do ruky, hodlám rozhodnout o zásadních systémových, případně i personálních opatřeních, které zamezí tomu, aby se podobné věci do budoucna stávaly," tvrdí Dvořák. O řešení situace a závěrech chce radu informovat 11. prosince.

Jiné vyjádření, než to, které řekl radním, nebylo možné ve středu od Dvořáka získat. "Teď k tomu žádné dávat nebudu a později hned jedu na letiště," řekl iDNES.cz před jednáním generální ředitel s tím, že případná stanoviska zprostředkuje mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Debatě na radě přihlížel jediný redaktor

Dvořák se ještě před jednáním bavil s předsedou Rady ČT. Uhde ho nabádal, aby řešení situace směřovalo k nezávislému auditu zadaném vně televizi. V následné diskusi pak od něj zaznělo, že je nutné veškeré možné okolnosti zveřejnit, aby řešení záležitosti bylo transparentní.

Rada ČT vedla odpoledne k podnětu zhruba hodinovou debatu. Kromě Šámala se v úvodu objevil krátce také reportér Michal Kubal, který ale odešel ještě před začátkem. Samotnému jednání pak přihlížel redaktor Filip Horký.

V debatě mezi radními zaznělo mimo jiné to, že pracovníci zpravodajství, kteří podnět sepsali, by se k němu měli veřejně přiznat. Nyní jejich jména až na dvě zná jen Uhde a ten je prozradit nechce.

"Pokud ti lidé stále mají pocit, že je jejich práce manipulována, pak by se po slovech Šámala měli otevřeně k podnětu přihlásit a vyjádřit souhlas paní Drtinové a Komersovi," uvedl radní Jiří Závozda. "Jak jsem tu petici viděl, tak její autoři vytahují věci vytržené z kontextu interních porad, kde se rozhoduje o 120 věcech. Měli by veřejně vystoupit, jinak se situace nedá zklidnit," dodal s tím, že si nepamatuje situaci, kdy by byl někdo z televize vyhozen na názor.

"Situace, kdy část lidí jde proti práci ostatních, je zcela nesnesitelná a nepřijatelná. Tady zřejmě chybí určitá úcta a pokora zaměstnance k nadřízenému," uvedl radní Jiří Kratochvíl. "Takto to jsou všecho anonymní drby, to se sejdeme v hospodě a budeme povídat. Buďto u žlábku, nebo u piva. To je stejný případ a já se domnívám, že by měli říci, já jsem ten a ten a mám tento a tento názor," doplnil.

"Mrzí mě, že obyčejný spor zaměstnanců s jejich nadřízenými překročil jistou mez toho, co je běžné. Říkám si, komu taková situace prospívá v době, kdy úsilí o zvýšení kvality všech programů je zcela zřetelné," doplnil radní Jan Prokeš.

"Nevidím v tom nic jiného než selhání managementu, který zavčas rozpoznat, co se ve zpravodajství děje a nenechat do zajít tak daleko," doplnil další člen rady Radek Mezuláník, který se od kolegů ovšem dočkal kritiky za to, že Lidovým novinám řekl, že zpravodajství ČT je neobjektivní.

V závěru diskuse k tomuto bodu rada přijala jednomyslně stručné usnesení. "Rada žádá generálního ředitele o prošetření a kompletní stanovisko k podnětu některých pracovníků zpravodajství, podepsaného Danielou Drtinovou a Adamem Komersem, a sdělil ho radě v nejbližším možném termínu. Poté se rada bezprostředně rozhodne na základě všech dostupných informací, jaké zazní stanovisko," přečetl znění usnesení místopředseda Jaroslav Dědič.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.