Prvním šestadvaceti příslušníkům sestřičky odebrali krev v hotelu U Pramenů v Plzni, který patří hematologicko-onkologickému oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Tím se muži zařadili do Českého národního registru dárců kostní dřeně. Právě v Plzeňském kraji totiž začal nábor dárců mezi policisty. Akce bude postupovat i do ostatních regionů.
Hledá se urostlý zachránceRegistr dárců kostní dřeně osloví hasiče |
"Je to způsob, jak může člověk pomoci druhým," svěřil se po odběru Lukáš Zborník, zaměstnanec městské policie v Plzni. Strach z odběru krvetvorných buněk, pokud bude vybrán jako dárce, prý nemá. "Jsem chlap, tak doufám, že to vydržím," podotkl. Lukáš Zborník se navíc chce přiblížit manželce, která daruje krev.
Do registru se zapsal i ředitel oblastního ředitelství Služby cizinecké policie Plzeň Martin Kemr, který nejen že chce pomáhat, ale doufá, že půjde příkladem svým podřízeným. "Zatím jsem přesvědčil dva své kolegy a hodlám přesvědčovat i další," svěřil se Kemr.
Muži jsou vhodnějšími dárci kvůli imunitě
Tvrdému upřednostňování mužů se vzepřela mluvčí cizinecké policie Ilona Vaníčková, která si také nechala odebrat krev, i když naděje, že bude vybrána jako dárkyně, je mizivá. Mezi dárci je totiž jen zlomek žen.
"Nejlepšími dárci jsou zdraví, silní muži do 35 let, takže logicky je nejvíce vhodných dárců mezi policisty, proto lovíme v těchto vodách," vysvětlil primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Vladimír Koza.
Jak dále uvedl, muži jsou ve většině případů vhodnějšími dárci především kvůli imunitě. "Ženy mají za sebou zpravidla prodělaná těhotenství, porody či potraty, jejich tělo má už jinou imunitu," doplňuje Vladimír Koza.
Nicméně mladší žena, která za sebou ještě těhotenství nemá, je z medicínského hlediska stejně vhodným kandidátem jako muž. Ale vzhledem k tomu, že složitá vyšetření před úplným zařazením do registru jsou drahá, je podle Kozy racionálnější vybírat mladé zdravé muže.
Na otázku, zda se nebojí toho, že kampaní zaměřenou na muže odradí třeba ženu se vzácnými transplantačními znaky, uvedl, že nic není na světě ideální a musí se vzít v úvahu to, že každý rok se po světě náboruje až milion nových dárců.
"Takže my v malé České republice takovým necíleným náborem i žen po dvou těhotenstvích světovou databázi neobohatíme. Takže máme-li něčemu pomoci, tak je lepší zaměřit se cíleně na mladé zdravé mužské," uvedl Koza.
Vzácné znaky se podle něj spíše objeví ve velkých, mamutích databázích podobných například té v Německu, která má čtyři miliony dárců. "A Češi jsou úplně stejní jako Němci," dodal Koza. Vysokou efektivitu českého registru, v kterém je 35 tisíc dárců, dokumentoval tím, že umožňuje jedno procento transplantací na světě.
Transplantace dřeněV Česku se dřeň transplantuje od roku 1993, k 27. dubnu lékaři provedli už 615 takových zákroků. Pro českého pacienta byla dřeň určena v 499 případech, zbytek byl pro nemocné ze zahraničí. V českém registru dárců kostní dřeně je nyní téměř 34 tisíc potenciálních dárců, na celém světě jich je více než 13 milionů. Transplantace kostní dřeně dává šanci na vyléčení nejhorších typů leukemie a krevních nádorů, mezi které patří některé lymfomy, mnohočetný myelom nebo jiné formy rakoviny. Pomáhá také mladým lidem a dětem s kritickými útlumy krvetvorby, s těžkými vrozenými poruchami obranyschopnosti nebo dalšími vzácnými chorobami, pro něž jiné řešení neexistuje. |
