Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hledá se urostlý zachránce. Registr dárců kostní dřeně osloví hasiče

  12:40aktualizováno  12:40
Hledá se mladý silný muž. Tak by zjednodušeně mohl vypadat inzerát na dárce kostní dřeně. Zájem o dárcovství se přitom mezi muži a ženami příliš neliší, ale samotný zákrok podstoupí jen zlomek příslušnic něžného pohlaví. Lékaři totiž zpravidla vyberou muže.

Ilona Hanzlíková před transplantací kostní dřeně | foto: FN Plzeň

Ideálním dárcem je podle lékařů velký mladý muž. "Čím těžší, tím lépe. Čím větší tělo, tím je více odebraného transplantátu. Samozřejmě se odebere více u stokilového chlapa než u čtyřicetikilového klučiny," popsal primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Vladimír Koza. Ten je také zakladatelem registru dárců kostní dřeně v Česku.

Když se sejde dárce s uzdraveným

S delším časovým odstupem je možné umožnit setkání dárce s uzdraveným pacientem. Přečtěte si, jak takové setkání vypadá

Registr v Česku funguje už od roku 1992. Nyní má téměř 34 tisíc členů, z toho 55 procent mužů, zbytek žen. Lékaři jsou rádi za každého kandidáta. "Ne pro každého nemocného se najde vždy několik vhodných dárců. Ale pro ty, kteří mají poměrně běžnou konfiguraci, se najde zpravidla víc shodných dárců. Možná až padesát," dodal Koza.

Pokud má lékař na výběr z deseti vhodných dárců, kteří mají shodné transplantační znaky, vybere si raději muže. "Pokud jsou hlavní znaky shodné, vybírá se podle vedlejších. Záleží na tom, jestli je to muž nebo žena, jestli je velký nebo malý, jak je starý," vyjmenoval kritéria výběru.  

Nadace proto nyní připravuje kampaň na nábor dárců přímo z řad policistů, hasičů či záchranářů. To jsou podle lékařů ti správní dárci. Jsou to mladí, zdraví, velcí muži ochotní zachraňovat.

Registr je třeba také doplňovat o zástupce národnostních menšin. Lékaři proto dělají náborové akce mezi Vietnamci, Araby, Kurdy či Romy. "Získali jsme už řadu dárců s unikátními znaky a kombinacemi a je jen otázkou času, kdy se to zúročí," uvedla lékařka Mája Švojgrová z Nadace pro transplantaci kostní dřeně, která je sama členkou registru.

S každým těhotenstvím jsou šance na dárcovství nižší

Muži jsou vhodnějšími dárci i z důvodu imunity. "Ženy mají za sebou zpravidla prodělaná těhotenství, porody či potraty, jejich tělo má už jinou imunitu. Je-li k dispozici stejně shodný muž, transplantace má o něco lepší pravděpodobnost přijetí dřeně nemocným," zdůvodnil Koza.

Mladší žena, která za sebou ještě těhotenství nemá, je z medicínského hlediska stejně vhodným kandidátem jako muž.

Na registrované ženy se často ani nedostane řada, což potvrzuje i lékařka Švojgrová. "Kdyby někdo zavolal, budu ráda. Ale blížím se 60 letům, porodila jsem čtyři děti, takže tomu už moc nevěřím. Ale samozřejmě možné to je," sdělila Švojgrová.

Sama má totiž poměrně vzácnou kombinaci transplantačních znaků. "Jsou lidi, kteří svého 'dvojníka' vůbec nemají. Já vím, že mám v registru jednoho v Německu," sdělila a dodala, že pokud by ji kvůli dárcovství někdo oslovil, bylo by to právě kvůli neobvyklosti její kombinace.

Na začátku byl strach

Čekání na transplantaci trvá zpravidla dlouho, zájemci bývají v registru i několik let, než na ně přijde řada. "Přihlásila jsem se do registru v osmnácti, dřeň jsem dávala asi tři roky potom, v 21 letech," popsala Ilona Hanzlíková z Plzně, která darovala dřeň loni na podzim.

Co musí udělat dárce

Pokud se chcete přihlásit do registru dárců kostní dřeně, musíte být zdravý a musí vám být 18 až 35 let. K informačnímu pohovoru a odběru malého vzorku krve se můžete objednat písemně či telefonicky do kteréhokoliv z devíti dárcovských center po republice.  
Dárci se dřeň může odebrat dvěma způsoby. Buď odsátím jehlami z dutiny pánevní kosti v celkové narkóze, nebo přímo ze žilní krve pomocí speciálního přístroje - separátoru, podobně jako se daruje na transfúzních stanicích plazma nebo krevní destičky.
Veškeré informace je možné najít na stránkách www.kostnidren.cz.

Po prvotním vyšetření se jí dlouho nikdo neozval. "Pak za tři roky mi přišel dopis, jestli mám pořád zájem dřeň darovat. První, co bylo, dostala jsem strach, nevěděla jsem, jak to probíhá," vzpomíná Ilona.

Čekaly ji ale další testy, během kterých už se uklidnila. "Člověk chce pomoct. To byl i ten důvod, proč jsem se do registru přihlásila. Jednak děda na leukémii umřel, jednak se nás ve třídě rozhodlo zapsat víc," líčí mladá žena.

Její dřeň se dostala k mladému chlapci z Česka. "Nic moc o něm nevím, jen že je mladší než já. Občas taky dostávám od lékařů zprávy, jak se mu daří. Zatím to vypadá, že by to mohlo dopadnout dobře. To by měl celý život před sebou," konstatovala dárkyně a dodala, že pokud to bude možné, ráda by se s nemocným setkala. Takové schůzky probíhají vždy na základě oboustranného přání a s odstupem několika let po transplantaci, kdy už je jisté, že se dřeň dobře "uchytila".

Ilona zvolila při dárcovství způsob odběru dřeně přímo z kosti, který je v celkové narkóze. "Druhý den mě bolely kosti, záda v kříži, odkud se dřeň odebírá. Ta bolest není ale tak silná, aby ji člověk proklínal. Radost to určitě nezkazí," ujišťuje.

Po oslovení dopisem následoval ještě složitý kolotoč výběru, Ilona měla shodu asi v 99 procentech znaků s nemocným. Lékaři vybírali asi z dvaceti lidí.

Kvalita spíš než kvantita

V Česku proběhne ročně asi stovka transplantací kostní dřeně. "Dá se říci, že kdo transplantaci v Česku potřebuje, dostane ji. Nedostane se k ní jen člověk s unikátní kombinací znaků, který nenajde dárce po celém světě," uvedla Švojgrová.

V registrech kostní dřeně je na celém světě nyní více než 13 milionů lidí. Český registr má už téměř 34 tisíc členů, což je v přepočtu zhruba 2,5 promile všech dárců na světě.

"To je malé číslo, přesto zabezpečujeme na celém světě téměř jedno procento transplantací," připomněla lékařka Mája Švojgrová.

To podle ní ukazuje na vysokou efektivitu českého registru. "Naše databáze má několik příznivých faktorů. Máme v něm lidi mladé, je v něm větší procento mužů, organizace je silná, běží dobře a dárci jsou dostupní, téměř nikdo neodpadá," vyjmenovala výhody Švojgrová.

Transplantace kostní dřeně

Čeští odborníci proto chtějí i nadále pokračovat v přísném výběru kandidátů, preferují kvalitu, nikoliv kvantitu. "Je hezké nabrat spoustu lidí s běžnými znaky, které se vyskytují běžně ve středoevropské populaci. Takových už ale máme hodně. Najít dárce pro pacienta s běžnými znaky není problém, máme na výběr z několika desítek," popsala Švojgrová.

Transplantace dřeně

V Česku se dřeň transplantuje od roku 1993, k 27. dubnu lékaři provedli už 615 takových zákroků. Pro českého pacienta byla dřeň určena v 499 případech, zbytek byl pro nemocné ze zahraničí.

V českém registru dárců kostní dřeně je nyní téměř 34 tisíc potenciálních dárců, na celém světě jich je více než 13 milionů.

Transplantace kostní dřeně dává šanci na vyléčení nejhorších typů leukémie a krevních nádorů, mezi které patří některé lymfomy, mnohočetný myelom nebo jiné formy rakoviny. Pomáhají také mladým lidem a dětem s kritickými útlumy krvetvorby, s těžkými vrozenými poruchami obranyschopnosti nebo dalšími vzácnými chorobami, pro něž jiné řešení neexistuje.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.