Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezident sjednotitel? Ne, víc Čechů chtělo vyhraněného, ukázal průzkum

  14:02aktualizováno  14:02
Společnost Median zveřejnila podrobná data z výzkumu, který provedla během druhého kola prezidentských voleb. Vyplývá z něj i řada poměrně překvapivých zjištění - třeba to, že většina lidí chtěla prezidenta spíše vyhraněného a kontroverzního než smířlivého a spojujícího.

Průzkum agentury Median - chování a rozhodování voličů ve druhém kole prezidentské volby | foto: Koláž iDNES.cz

Průzkum provedla agentura Median ve spolupráci s Českou televizí, která informace z něj vysílala během volebního víkendu. Celá řada zajímavých dat si nicméně zaslouží přehledné shrnutí. Zásadní pro průzkum je, že se konal v době voleb a postihuje tak voličské chování mnohem přesněji než průzkumy konané například měsíc před volbami.

Úplné výsledky výzkumu

Celá zpráva na webu Median.cz

Mezi nejzajímavější výstupy patří přehled, jaká očekávání voliči s novým prezidentem spojovali. Poměrem 71 ku 17 procentům si například přáli prezidenta, který se bude hodně snažit ovlivňovat činnost vlády, což Zeman slibuje.

A v protikladu k obecně rozšířenému názoru, že by prezident měl společnost spojovat, více voličů preferovalo hlavu státu, která bude mít vyhraněné a kontroverzní názory. Což opět hrálo do karet Miloši Zemanovi.

Očekávání od prezidenta (v celé dospělé populaci)

Další klíč k Zemanovu úspěchu pak doložila data, podle nichž vítěze voleb podpořili především voliči Jiřího Dienstbiera (zhruba čtyři z pěti) a Jana Fischera (dva ze tří). Ti přitom měli v prvním kole poměrně vysokou podporu, Dienstbierovi příznivci navíc k volbám přišli ve velké míře, dorazilo jich okolo 73 %.

To, že se čtyři procenta Zemanových voličů z prvního kola přiklonila ke Schwarzenbergovi a že kandidát TOP 09 získal většinu hlasů zbylých účastníků z prvního kola, pak na dramatizaci voleb nemohlo stačit.

Přelivy od kandidátů volených v 1. kole voleb

Rovněž není bez zajímavosti, že převaha voličů Miloše Zemana mezi staršími lidmi, stejně jako pozice Karla Schwarzenberga mezi mladšími, nebyla nijak jednoznačná. Více než třetina mladých voličů hlasovala pro Zemana a více než třetina voličů starších šedesáti let dala hlas Schwarzenbergovi. Nejmladší voličská skupina 18-29 let se pak lišila zejména tím, že jako jediná měla výrazně nižší volební účast než ostatní - zhruba 42 procent. Lidé s vysokoškolským vzděláním naopak přišli hojně - dostavilo se jich přibližně 75 %.

Vyrovnaněji, než to z aktivity na sociálních sítích vypadalo, volili také uživatelé Facebooku či internetu obecně.

Užívání internetu a sociálních sítí

Metodika

  • Sběr dat proběhl v pátek 25. a v sobotu 26. ledna. Kombinoval osobní (kvótní výběr) a telefonické dotazování (náhodné generování mobilních čísel a stratifikovaný náhodný výběr pevných linek).
  • Odchylka může u údajů analyzovaných na plném vzorku 1 345 dotázaných činit až +/- 1 procentní bod u postojů zastáva-ných 5 % dotázaných a až +/- 3 procentní body u postojů zastávaných 50 % dotázaných.
  • Odchylka může být vyšší tam, kde je analyzovaná část vzorku menší.

Další body Miloš Zeman sesbíral díky tomu, že byl pro voliče menším zlem. Karla Schwarzenberga označilo za "určitě či spíše nepřijatelného" 63 % dotázaných dospělých, Zemana rovných 50 %.

Je ale také pravda, že dvě třetiny voličů k urnám šly primárně s cílem zvolit vlastního kandidáta a pouhá čtvrtina s tím, že chce především zabránit ve zvolení konkurenčnímu kandidátovi.

Mezi Zemanovými příznivci, kteří nakonec k volbám nešli, většina i tak věřila, že volby vyhraje (58 ku 12 %). U jeho soupeře to tak jasné nebylo (37 ku 29 % ve Schwarzenbergův prospěch).

Zemanovi voliči byli disciplinovanější

Rozdílné jsou i důvody, proč se část příznivců toho či onoho kandidáta k volbám nevypravila. V Zemanově táboře výrazně převládla nemožnost zúčastnit se (63 %), ale třicet procent příznivců Karla Schwarzenberga nepřišlo kvůli přesvědčení, že jejich hlas nemůže volby ovlivnit.

Pokud jde o voliče odrazené od návštěvy volební místnosti průběhem kampaně, těch byla v obou táborech pětina.

Důvody nevytěžení volebního potenciálu
 Miloš ZemanKarel Schwarzenberg
Volební potenciál3 920 000 voličů3 080 000 voličů
Volební zisk2 717 405 hlasů2 241 171 hlasů
 Důvody neúčastiDůvody neúčasti
nemohl(a) se zúčastnit63 %37 %
znechucení kampaní20 %20 %
můj hlas volby neovlivní6 %30 %
odrazení špatným počasím6 %nevýznamné
nevěděl(a) jsem, komu dát hlasnevýznamné26 %

Dotazovaní mohli říci až dva hlavní důvody, proto je součet procent u Karla Schwarzenberga vyšší než 100 %. Volebním potenciálem jsou míněni voliči, kteří mezi prvním a druhým kolem zvažovali, že danému kandidátovi dají hlas.

Očekávání volebního výsledku mezi lidmi, kteří se voleb nezúčastnili
Potenciální voliči M. ZemanaPotenciální voliči K. Schwarzenberga
vyhraje Miloš Zeman (58 %)vyhraje Miloš Zeman (29 %)
vyhraje Karel Schwarzenberg (12 %)vyhraje Karel Schwarzenberg (37 %)
neví (30 %)neví (35 %)

Přibližně podobný vliv na erozi voličů z tábora Schwarzenbergových příznivců pak měla diskuse o Benešových dekretech (35 %) a Schwarzenbergovo ministerské angažmá (32 %). Debaty sehrály roli v případě čtvrtiny dotázaných. Zde je ovšem řeč jen o potenciálních stoupencích, kteří ministrovi nakonec hlas nedali, ačkoliv o tom uvažovali - pro mnoho lidí byl nevolitelný od začátku.

Na odpadlíky od Miloše Zemana pak měla vliv zejména jeho minulost (23 %) a poslední prezidentské debaty (14 %).

V celkovém pohledu voliči svou volbou primárně vyjadřovali osobní postoj ke kandidátovi (91 %), ale také postoj k současné vládě (66 %). Tohoto tématu se portál iDNES.cz dotkl už v analýze volebních map a také v komentáři s názvem Lidé nechtěli na Hrad ministra z vlády, za které se mají hůř.

Přijatelnost kandidátů v roli prezidenta (ve skupinách obyvatel)
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.