Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volební čísla a mapy: Pražané jsou váhaví střelci, „Sudety“ nerozhodly

  21:56aktualizováno  21:56
Volební data Českého statistického úřadu ukázala, že mezi slabší místa Karla Schwarzenberga ve druhém kole poněkud překvapivě patřila Praha. Naopak pohraničí, jehož údajným ohrožením při zpochybnění Benešových dekretů neprůkazně argumentovali Zemanovi zastánci, výrazný nárůst Zemanovy podpory ve druhém kole nezaznamenalo.

Pohraničí Čech sice volilo levicověji než národní průměr, tak tomu ale bývá i při jiných volbách. Zemanův nárůst hlasů zde odpovídal nárůstu hlasů ve zbytku země. | foto: Reuters

Portál iDNES.cz porovnal volební výsledky obou kandidátů v jednotlivých krajích podle toho, jak velkého přírůstku hlasů oproti prvnímu kolu dosáhli. Ze srovnání vyplývá, že zvolený prezident Miloš Zeman dokázal v absolutních číslech nejvíc "rozmnožit" řady svých voličů v Moravskoslezském kraji, kde mezi prvním a druhým kolem získal přes 200 tisíc dalších voličů.

Karel Schwarzenberg získal v Praze i ve Středočeském kraji po 130 tisících dalších voličů, když ale srovnáme jeho výsledky v hlavním městě v prvním a druhém kole, je vidět proti jiným krajům značný výkyv: kandidát TOP 09 zde získal pouze 1,49krát více hlasů než v kole prvním.

Lze to vykládat i tak, že svůj voličský potenciál v hlavním městě Schwarzenberg strhl na svou stranu už v prvním kole a ve druhém už nebylo moc pozic, které by mohl získávat. Ale podle průzkumu agentury Median také každý čtvrtý až pátý volič ODS dal svůj hlas Miloši Zemanovi.

Hlasy pro kandidáty ve 2. kole (v závorce násobek hlasů z kola prvního)
Miloš ZemanKarel Schwarzenberg
Středočeský310 383 (2,11x)298 726 (1,78x)
Praha200 472 (1,94x)389 250 (1,49x)
Jihomoravský331 365 (2,17x)246 341 (1,86x)
Moravskoslezský368 841 (2,28x)179 592 (2,16x)
Ústecký204 872 (2,32x)126 320 (2,07x)
Jihočeský164 816 (2,18x)148 167 (1,87x)
Olomoucký192 954 (2,27x)112 060 (2,11x)
Zlínský168 603 (2,14x)119 818 (2,14x)
Královéhradecký140 903 (2,34x)133 919 (1,98x)
Vysočina175 205 (1,95x)98 013 (2,05x)
Plzeňský144 323 (2,24x)121 150 (1,87x)
Pardubický146 398 (2,22x)109 497 (2,03x)
Liberecký99 923 (2,34x)99 007 (1,98x)
Karlovarský67 134 (2,29x)52 840 (2,09x)

Kraje jsou řazeny podle celkového počtu odevzdaných hlasů ve 2. kole voleb.

Mapy republiky, ukazující, jak si Zeman a Schwarzenberg vedli ve druhém kole v jednotlivých okresech, v základních obrysech odpovídají pravolevému dělení země ve volbách z posledních let.

Úspěšnost Miloše Zemana v jednotlivých okresech ve druhém kole prezidentské

Úspěšnost Miloše Zemana v jednotlivých okresech ve druhém kole prezidentské volby (sytost barvy je odstupňovaná podle procentuálního zisku). Zdroj: Český statistický úřad

Zemana podpořili zejména voliči na "jeho" Vysočině, na Moravě, ve Slezsku a v Ústeckém kraji. Ten je tradičně silně levicový a navíc početně patří mezi větší regiony. Vůbec nejlepšího relativního výsledku Zeman dosáhl v okresech Bruntál a Karviná.

Úspěšnost Karla Schwarzenberga v jednotlivých okresech ve druhém kole

Úspěšnost Karla Schwarzenberga v jednotlivých okresech ve druhém kole prezidentské volby. (sytost barvy je odstupňovaná podle procentuálního zisku). Zdroj: Český statistický úřad

Naopak Karel Schwarzenberg byl silnější v jakémsi "pravicovém koridoru", který se v posledních letech během různých voleb táhne zhruba v pásu mezi Krkonošemi a Šumavou, tedy ze severovýchodu k jihozápadu Čech. Ten se projevil například v komunálních volbách 2010 či ve sněmovních volbách v tom samém roce.

Den poté

Velkou pozornost mezi oběma koly prezidentské volby poutalo téma Schwarzenbergova vlastenectví, minulosti jeho rodiny a Benešových dekretů. Ministr svému soupeři Zemanovi "nabil" přeřeknutím, v němž označil dekrety za neplatné. Sice se zpětně opravil, iniciativu v kampani ale už nezískal.

Zeman posílil plošně, nikoliv jen v bývalých Sudetech

Mezi prvním a druhým kolem nicméně Zeman v příhraničních regionech, obývaných do konce války německou populací, rozhodující hlasy nezískal. Posílil spíš plošně.

Že pohraničí nebylo žádným tahounem, je vidět na příkladě Děčínska. Zeman zde v prvním kole nad Schwarzenbergem vyhrál v poměru hlasů 1,40 ku jedné (v celé zemi to bylo 1,03 ku jedné). Ve druhém kole pak nový prezident na Děčínsku zvítězil poměrem hlasů 1,56 ku jedné, v celé zemi 1,21 ku jedné.

Zemanova převaha v pohraničí tak byla výrazná už v prvním kole, v němž ještě nacionalistická karta, vytažená Schwarzenbergovými odpůrci, hrála poměrně malou roli. Vysvětlení není složité: lidé v chudých okresech se složitější sociodemografickou situací tíhnou k levici z principu.

Například v okresech Jeseník a Bruntál ve sněmovních volbách v roce 2010 strana Suverenita s národnostním akcentem dosáhla podprůměrného až průměrného výsledku. Oba okresy nicméně trápí vysoká nezaměstnanost, respektive velký poměr počtu uchazečů o práci na volné místo. Zeman zde výrazně uspěl, na Jesenicku měl 69 a na Bruntálsku 74 % hlasů.

Liberecko, Trutnovsko, Karlovarsko: vyrovnané pohraničí

Na druhou stranu tradičně doprava volili obyvatelé na Liberecku, kde Schwarzenberg vyhrál. Na Trutnovsku a Karlovarsku, kde před válkou také žila německá většina, sice získal víc voličů Zeman, ale poměr sil tu byl vyrovnanější, než je celorepublikový průměr, v obou okresech 51 ku 49 procentům.

Úspěšnost kandidáta Jana Fischera v jednotlivých okresech při prvním kole

Jan Fischer v prvním kole prezidentských voleb bodoval na Ústecku a v západočeském pohraničí. Zdroj: Český statistický úřad

Silnou podporu pak Zeman dostal od voličů z Ústeckého kraje (62:38). Zde nicméně Zemanovci výrazně uspěli už ve sněmovních volbách v roce 2010 a pevné pozice zde má i ČSSD.

Není bez zajímavosti, že Ústecký kraj spolu se Sokolovskem, Tachovskem a Domažlickem, tedy místa, kde by dnes mohla stát cedule "Tady je Zemanovo", patřil v prvním kole prezidentských voleb mezi regiony se silnou podporou Jana Fischera. Úřednický expremiér před druhým kolem voleb Zemana nepřímo podpořil.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.