Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pojišťovny by mohly hradit proton u 10 diagnóz, navrhuje ministerstvo

  19:57aktualizováno  19:57
Nádory v lebce, pánvi nebo v kostech. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo seznam konkrétních onemocnění, která by se mohla za veřejné peníze léčit protonovým ozařováním. Je na něm celkem deset položek. Protonová léčba se do seznamu hrazených výkonů v Česku dostává vůbec poprvé.

Protonové centrum | foto: idnes videoiDNES.cz

Protonová léčba patří k nejdražším ozařovacím metodám, i proto se o jejím přínosu přou sami lékaři a zdravotní pojišťovny ji proplácejí zatím jen v individuálních případech.

Ministerstvo zdravotnictví nyní přichází s návrhem konkrétních diagnóz, které by zdravotní pojišťovny měly tolerovat a hradit. Napomoci tomu má změna vyhlášky se soupisem hrazených výkonů.

Ministerstvo už také avizovalo, že jeho snaha rozhodně nepovede k plošnému léčení protonovým ozařováním. Spolu s vyhláškou plánuje změnit i zákon o veřejném zdravotním pojištění tak, aby hrazenou protonovou léčbu vždy posvětili lékaři komplexních onkologických center. Tedy aby o ní nerozhodovala jen zdravotní pojišťovna či soukromé Pražské protonové centrum, které jako jediné v Česku léčbu nabízí (více o legislativních plánech ministerstva čtěte zde).

Jak se léčí protony

Reportáž z Protonového centra Praha

Nádory v lebce i oku

Návrh vyhlášky, který protonovou léčbu zmiňuje, je nyní v připomínkování. Vyhláška by měla platit od ledna příštího roku, nicméně část, která se týká protonové léčby, má nabýt účinnosti až od 1. července 2015.

Soupis diagnóz, u kterých je protonová léčba poskytována, obsahuje především onkologická onemocnění dětí. V návrhu jsou uvedeny například meduloblastomy, tedy agresivní nádory v mozku či míše. V Česku je lékaři odhalí u 15 až 20 dětí ročně. Většina z pacientů je mladší pěti let.

Právě s touto diagnózou se v Protonovém centru Praha a Motole léčil pětiletý britský chlapec Ashya (více o jeho léčbě čtěte zde).

Ministerstvo zdravotnictví do seznamu hrazených výkonů zařadilo i dětské zhoubné nádory v pánvi - takzvané sarkomy, nebo nádory v oku či lymfatické tkáni.

U dospělých jsou v seznamu nádory spodiny lebeční, oka nebo vedlejších nosních dutin.

Seznam diagnóz pro protonovou léčbu

Radioterapie protony u dětí

Protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření u dětských pacientů lze zvážit v těchto případech:

  • ozařování kraniospinální osy (meduloblastom),
  • nádory mozku a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů
  • nádory oblasti pánve, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů
  • paraspinálně uložené sarkomy a jiné nádory, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů
  • ve vybraných případech lymfomů mezihrudí, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
  • nádory oka indikované k radioterapii, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu optických drah druhostranného oka.

Radioterapie protony u dospělých pacientů

Protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření lze zvážit v těchto případech:

  • vybrané nádory CNS (především chordomy a nádory baze lební) a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
  • nádory oka, např. melanom uvey, nelze-li fotonovou technikou zajistit ochranu optických drah druhostranného oka,
  • vzácné typy nádorů nebo nezvyklá lokalizace nádorů v blízkosti kritických orgánů,
  • nemožnost dodržení dávkových limitů na zdravé tkáně i v případě použití moderních technik fotonové radioterapie (IMRT, stereotaktická radioterapie, radiochirurgie)

Zdroj: MZ ČR

V pracovním návrhu vyhlášky se píše, že jde o diagnózy, u kterých „lze zvážit protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření“.

„Podkladem pro vytvoření tohoto seznamu bylo doporučení odborné společnosti (Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky) a také závěry jednání komise pro protonovou terapii, poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví,“ vysvětlila mluvčí resortu Štěpánka Čechová.

Návaly na proton nebudou, míní lékaři

Lékaři, které iDNES.cz oslovil, návrh ministerstva považují za rozumný.

Podle přednosty Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby v Česku lékaři ročně na ozařování pošlou 90 až 100 dětí. „Na protony z toho je vhodných 25 nebo 30 pacientů,“ domnívá se onkolog. Na tomto počtu podle Štěrby vyhláška nic nezmění. „Rozhodně nebude znamenat otevření stavidel,“ řekl iDNES.cz lékař.

Léčba protony

Při běžném ozařování se k likvidaci nádorů používají svazky elektronů či fotonů. U zmiňované novinky se používají svazky protonů. Jak léčba funguje? „Jádra atomů vodíku se v cirkulárním urychlovači dostanou na asi poloviční rychlost světla. Ve tkáni, kam dopadnou, odevzdají velkou energii,“ popsal v Lidových novinách princip Miroslav Palát, který vede asociaci dodavatelů zdravotnických prostředků. 

Podle Štěrby je důležité, že vyhláška udává protonové ozařování jako variantu, alternativu k fotonové léčbě.

„Radioterapie protony ve vyhlášce není povinnost, ale varianta a možnost. To znamená, že teprve čas ukáže, co bude lepší,“  uvedl Štěrba. Nedávno se účasnil milánské schůze evropské pracovní skupiny pro meduloblastomy. „Její stanovisko se nemění. Protonová terapie je povolena, nikoliv preferována jako lepší varianta ozařování,“ upozornil onkolog.

„Chordomy (nádory kostní na páteři a hrudníku, pozn. red.) byly vždy základní indikací pro protony,“ souhlasí s jedním z bodů vyhlášky Vladimír Beneš, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností a přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici.

Také on vidí ve vyhlášce jistou benevolenci. „Je tam obezlička v podobě ‚nelze-li‘. Víceméně tedy jde o předpoklad, že je třeba nejprve srovnat ozařovací plány jak fotonů, tak protonů a domluvit se,“ dodal Beneš.

Podle něj se už nyní se lékaři domlouvají na tom, která léčba je pro pacienta nejlepší. Každý týden mají seminář, kam chodí onkologové pracující s fotony, radiochirurg za gamanože a lékař Protonového centra Praha. „Nemáme problém se dohodnout a lékaři z Protonového centra nám ukazují indikace (tj. stanovení léčebného postupu, pozn. red.) ze zahraničí. Ty logicky nezpochybňujeme, ale učíme se,“ podotýká Beneš.

Podle Beneše protonové záření najde největší uplatnění v dětské neuroonkologii a u některých dospělých. „Indikace pro protony máme, není jich však moc. A když už je v republice technika dostupná, byla by škoda toho nevyužít tam, kde je ozařování protony šetrnější než fotony“ domnívá se neurochirurg.

Očekáváme snížení ceny léčby, říká VZP

Sama vyhláška automaticky neznamená, že zdravotní pojišťovny péči nasmlouvají. V praxi dochází k tomu, že pojišťovny vyhlášku ne vždy dodržují a zaštiťují se spíše zákonem o veřejném zdravotním pojištění, jenž má větší váhu.

„Pokud tyto položky budou skutečně v sazebníku (vyhlášky), bude je samozřejmě u případů, které doporučí komplexní onkologická centra, VZP hradit,“ řekla Eva Brožíková ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). „Samozřejmě záleží na finální verzi, nicméně lze očekávat snížení ceny protonové léčby,“ dodala Brožíková.

Sledování schizofreniků

Do seznamu výkonů se dostal i program, který dokáže monitorovat zdravotní stav pacientů se schizofrenií pomocí mobilního telefonu. Program se jmenuje Itareps, vyvinuli jej lidé z Národního ústavu duševního zdraví, tedy vědeckého pracoviště psychiatra Cyrila Höschla. VZP Itareps nasmlouvat zatím nechce (více čtěte zde).

V návrhu vyhlášky byly původně i dvě položky, které se týkaly aplikace kmenových buněk. Jenže kmenové buňky zatím nejsou uznané jako lék, jejich používání se testuje. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček proto kvůli tomu čelil kritice a ministerstvo tyto položky z vyhlášky stáhlo (více čtěte zde).

Už dříve správní rada VZP jednala o tom, že VZP by za protonovou léčbu měla vydat maximálně 50 milionů ročně (více čtěte zde).

Návrh vyhlášky pro příští rok, zveřejněný na webu vlády v knihovně připravované legislativy, zatím konkrétní cenu výkonů spojených s protonovým ozařováním nepřináší. Podle mluvčí rezortu Čechové bude informace dostupná až návrh vyhlášky projde vnějším připomínkovým řízením a ministerstvo vypořádá připomínky.

VZP úhradu v případě protonů nyní domlouvá individuálně. Část pacientů posílá na ozařování do Mnichova, některé do Prahy. S pražským centrem ale vede spor o platnost smlouvy o smlouvě budoucí (více o sporu čtěte zde), kterou podepsat nucený správce Antonín Pečenka a je za to stíhán (více čtěte zde).

„Návrh vyhlášky v tomto směru nijak neovlivní čekání na rozhodnutí soudu a nebude mít vliv ani na smlouvu podepsanou Antonínem Pečenkou,“ podotkla Brožíková.

Podívejte se na reportáž o protonové léčbě:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.