Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Drážďany prošli odpůrci islámu, další města na protest potemněla

  20:42aktualizováno  22:51
Nacionalistické hnutí Pegida zorganizovalo po celém Německu protimuslimské pochody a demonstrace. Ulice Drážďan zaplnilo na 18 tisíc lidí, v ostatních městech byli však aktivní odpůrci islámu v menšině. Větší účast tam hlásí setkání stoupenců otevřené společnosti.

Příznivci hnutí „Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu“ poprvé po Novém roce vyrazili do ulic saské metropole, kde se jich těsně před Vánoci sešlo 17 tisíc. Podle deníku Die Welt jich v pondělí demonstrovalo zhruba o tisíc více. Od účasti je neodradila ani falešná zpráva o zrušení demonstrace, kterou na webové stránky hnutí Pegida umístili hackeři. V Drážďanech měli stoupenci Pegidy jasnou převahu.

Kdo je Pegida

Hnutí „Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu“ pořádalo před Vánoci pravidelná setkání v Drážďanech, kde oslovilo přes 17 tisíc lidí. V dalších německých metropolích je v menšině.

„Jsou to hlavně neonacisté, a potom celá řada lidí, kteří si v současné době nedali moc práce se studiem toho, co znamená politická aktivita jednotlivých občanů. Připojují se, protože jsou to velice jednoduchá hesla a lidé mají za to, že musí bojovat proti terorismu,“ řekl iDNES.cz koncem roku politolog Jaroslav Šonka, který učí v Německu (rozhovor čtěte zde).

Před nacionalisty a rasisty v čele hnutí varovala ve svém novoročním projevu i německá kancléřka Angela Merkelová.

Menší demonstrace proti islamizaci Německa se konají také v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, ve Stuttgartu a Würzburgu, v Münsteru, Rostocku a v neposlední řadě rovněž v Mnichově.

Protestního pochodu ve vestfálské metropoli Kolíně nad Rýnem se podle policejních odhadů účastní zhruba 250 lidí, v Berlíně jich demonstrovalo o stovku víc.

„Pegida správně upozorňuje na problémy, které Německo má. Proti hnutí stojí jedině levicoví extremisté,“ řekl ČTK jeden z účastníků berlínské demonstrace.

Odpůrců Pegidy se ovšem v Kolíně nakonec sešly asi tři tisíce. Televize N-TV informovala o téměř desetitisícové demonstraci proti Pegidě v Münsteru, osmi tisících lidech ve Stuttgartu a čtyřech tisícovkách v Hamburku. Hned tři shromáždění za otevřenou společnost se odehrála v Berlíně, kam dorazilo pět tisíc lidí.

„Žiji v Německu, pracuji tady a platím tu daně. Proč na mě někdo útočí jen proto, že jsem muslim,“ ptal se jeden z nich. Patřil k místní komunitě Turků, kteří tvořili převážnou část účastníků shromáždění.

Na protest proti nacionalistickému hnutí zhasla Braniborská brána:

05.ledna 2015 v 19:12, příspěvek archivován: 05.ledna 2015 v 20:29

Das Licht am Brandenburger Tor ist aus #gegenPegida #FB pic.twitter.com/sVaMnUms6O

Zhasla Braniborská brána i katedrála v Kolíně

Na protest proti Pegidě večer zhasla i Braniborská brána, jedna z nejvýznamnějších památek v centru města. Stejný symbolický krok už v pátek ohlásilo vedení kolínské katedrály svatého Petra zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO. Spolu se svatostánkem zhasly také mosty přes Rýn a fotbalový stadion 1. FC Köln.

Fotogalerie

„Pegidu tvoří nesmírně široká směs lidí, od těch ze středu společnosti až po rasisty a extrémní pravici,“ vylíčil v pátek děkan katedrály Norbert Feldhoff agentuře Reuters. Vypnutím slavnostního osvětlení chtěli účastníky protimuslimského pochodu přivést k zamyšlení.

Německý deník Bild uvedl, že kvůli demonstrantům z hnutí Pegida zhasínala světla i v samotných Drážďanech, kde mají v ulicích převahu. Do tmy se ponořila budova tamní opery i prosklený výrobní závod automobilky Volkswagen.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.