Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vesničany dusí předsudky, míní expert. Berlín bere muslimy na pivo

  17:39aktualizováno  17:39
Protimuslimské demonstrace v Drážďanech ukázaly na předsudky, které trápí východ Německa. Zapadlé vesnice si s islámem nevědí rady, říká politolog a publicista Jaroslav Šonka. Podobně je na tom podle něj i česká společnost. Berlín, Frankfurt a další německé metropole však muslimy bez potíží přijaly.

Demonstrace proti islamizaci Evropy. V saských Drážďanech měli stoupenci protimuslimského hnutí Pegida převahu. (22. prosince 2014) | foto: AP

Světové agentury hovoří o 17 tisících demonstrantů v Drážďanech. V dalších německých městech ovšem proti muslimům protestují jen stovky, někde i pouhé desítky lidí. Proč je jich tolik zrovna v saské metropoli?
Možná proto, že jde o východní Německo, kde se usídlil jakýsi zakořeněný předsudek. Lidí, kteří jsou proti těmto demonstracím a demonstrují také, je v Drážďanech kolem pěti tisíc. Všude jinde jich je ovšem víc než těch, kteří nekultivovaným způsobem protestují proti muslimům.

Jaroslav Šonka

Politolog, publicista, expert na česko-německé vztahy a evropskou problematiku. Věnuje se také etice a sociální spravedlnosti. Vyučuje na Evropské akademii v Berlíně, externě spolupracuje s Katedrou mediálních studií FSV UK.

Demonstrace v Německu svolává hnutí Pegida - vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. Kdo se k jeho myšlenkám hlásí?
Jsou to hlavně neonacisté, a potom celá řada lidí, kteří si v současné době nedali moc práce se studiem toho, co znamená politická aktivita jednotlivých občanů. Připojují se, protože jsou to velice jednoduchá hesla a lidé mají za to, že musí bojovat proti terorismu. Třeba v Berlíně ovšem žijí vedle půl milionu Turků, kteří mají z radikálního islámu naprosto stejný strach jako oni. Chybí tady jistá solidarita, ale ta se pomalu vyvíjí.

Staví se Pegida jen proti džihádistům, nebo proti islámu obecně?
Staví se proti něčemu, o čem nic neví. 

A jaké jsou jejich hlavní argumenty?
Že někde někdo - v Iráku a Sýrii - uvádí islám jako něco, k čemu není žádná alternativa. Třeba v Berlíně je ovšem úplně normální, že zoufalí turečtí muslimové pořádají dny otevřených mešit, aby návštěvníkům vysvětlili, co vlastně islám znamená. Je třeba podotknout, že přátelství mezi židovskou a islámskou obcí v Berlíně je neotřesitelné, protože se zabývají stejným problémem. Problémem intolerance.

Drážďany proti muslimům

V ulicích saské metropole vyšlo v pondělí asi 17 tisíc lidí, kteří protestovali proti německé imigrační politice. Bojí se islamizace Evropy. Přímo v Drážďanech měli odpůrci islámu převahu nad lidmi, kteří přišli demonstrovat proti nim. Za muslimy se tam postavilo asi pět tisíc lidí.

V dalších velkých městech měli však výraznou převahu odpůrci protimuslimského hnutí Pegida. V Bonnu nebo Mnichově se za muslimy postavily tisíce lidí, odpůrci islámu se počítali na stovky.

Němečtí muslimové na podzim skutečně pozvali své sousedy do mešit, kde jim vysvětlovali, že s radikálními džihádisty z Iráku a Sýrie nemají nic společného. Zabralo to?
Zabralo. Ale pozor, to je tradice, která už má v Berlíně za sebou asi dvacet let. Muslimové vystrašení džihádem a svým vlastním osudem se v Kreuzbergu spolu se svými sousedy, kteří nejsou muslimové, snaží vytvořit smírnou atmosféru.

Islamistům se důkladně věnují i německá média. Bulvární deník Bild píše o džihádistech, kteří pronikají přes uprchlické tábory do Evropy, kde pak plánují teroristické útoky. Jak na takové zprávy reagují Němci?
To je dost dobře možné. Němci, ale i turečtí muslimové v Německu, na to reagují stejně. Tohle pronikání je drastická a tragická věc, na druhou stranu to ale nemá nic společného s těmi muslimy, kteří přišli do Německa v roce 1968, aby zachránili Volkswagen. Dělicí linie je úplně jinde, než si to bulvárně představujeme.

Jak Němci přijali čerstvé svědectví Jürgena Todenhöfera? Německý novinář strávil deset dní v baště džihádistů a varuje, že Islámský stát podceňujeme (více se dočtete zde).
To je věc, která hrozně straší i naše kamarády, turecké muslimy z Kreuzbergu. A straší i německou vládu, kde je mimochodem i jedna ministryně tureckého původu. Nejedná se tam o islám, ale o lidi, kteří něco předstírají. Propagují brutální násilí a mají s tím určitý úspěch.

Fotogalerie

Jsou schopni z turecké muslimské komunity odčerpat jednotky procent - třeba tři procenta - mladých lidí, kteří v Německu nejsou úspěšní. Násilník a brutální terorista má samozřejmě mnohem větší vliv než někdo, kdo je mírumilovný, pomodlí se a jde domů.

Zmínil jste se o reakci německé vlády. Do médií v pondělí pronikla výzva poslanců, aby lidé v kostelech kromě koled zpívali i muslimské písně. Je to namístě? Vánoce jsou čistě křesťanský svátek.
Nemyslím si, že by to bylo přehnané. V Evropě máme takzvanou židokřesťanskou kulturu. Existuje Starý zákon, u křesťanů ještě Nový zákon a potom máme Ježíše, který se vyskytuje i v Koránu. Dávat tyhle věci do kontextu je něco, co nikoho moc nevzrušuje.

Dá se závěrem shrnout, jestli německá společnost obecně muslimy spíše přijímá, nebo se jim brání?
Německá společnost je různá. V německé společnosti zapadlých vesnic si s muslimy vědí rad asi tak jako v České republice, totiž nijak. Pak existuje Berlín, Kolín nad Rýnem, Frankfurt... Tam s muslimy chodí na pivo. A ti muslimové ho pijí.

Protesty v Drážďanech


Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.