"Nefoťte mě tolik, bolí mě z toho oči," žádala bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová po příjezdu k plzeňskému soudu. Pomalu potom stoupala po schodech k jednací síni.
. přečtěte si takéPodívejte se, jak komunistický režim dokumentoval justiční vraždy |
Soud začal čtením původního rozsudku, kterým Městský soud v Praze uložil 86leté ženě osmileté vězení.
"Rozuměla jsem, ale sem tam mi nějaké slovíčko uteče, protože už špatně slyším," odpověděla bývalá prokurátorka na dotaz soudce. Sedí od něj asi čtyři metry daleko s rukou u ucha, aby se jí lépe poslouchalo.
"Já nejsem jednou, ale pomalu oběma nohama v krematoriu. Já se nebojím. Já to prožívám, aby pravda vyšla najevo," uvedla Brožová-Polednová při odchodu ze soudní síně před vyhlášením rozsudku.
Soud nakonec vynesl šestiletý verdikt na základě zákona, který vznikl za rakouské říše v roce 1852, ale platil ještě v době procesu s Horákovou v roce 1950.
. Trest podle habsburského právaOd 1. září 1852 platil v českých zemích rakouské říše a později i v nově vzniklém Československu Zákon o zločinech, přečinech a přestupcích, uvedený patentem č. 117/1852 říšského zákoníku. Platil i v době verdiktu nad Miladou Horákovou v roce 1950, změna nastala až s účinností zákona č. 86/1950 Sb. Princip podle soudce Martina Zelenky velel zvolit pro souzenou Ludmilu Brožovou-Polednovou ten zákon, který je výhodnější. Současná právní úprava říká, že za vraždu hrozí 10 až 15 let vězení, nebo výjimečný trest. Zároveň říká, že promlčecí lhůta pro justiční vraždy z let 1948 až 1989 je dvacet let a běží od 30. prosince 1989. Zákon z dob rakouské říše by čin posoudil jako vraždu prostou, za níž pachateli (pachatelům) hrozí trest smrti. Pokud však verdikt nepadl do dvaceti let od spáchání činu, skutek se nepromlčoval, ale sazba se snižovala na 10 až 20 let s tím, že lze jít i pod spodní hranici. Pro Brožovou-Polednovou bylo proto výhodnější použít ustanovení více než 150 let staré normy. |
Soudce Martin Zelenka vysvětlil, že za dané situace je pro bývalou žalobkyni výhodnější, když bude souzena podle této normy než podle aktuálně platného zákoníku. (více viz box Trest podle habsburského práva)
Stručně řečeno: zatímco podle normy z dob monarchie měl možnost udělit trest od 10 do 20 let, ale kvůli promlčení i nižší, podle dnešních zákonů by se sazba pohybovala od 12 do 15 let až po výjimečný trest.
Státní zástupce se verdiktem spokojen není. Požadoval minimálně dvanáct let žaláře. Advokát bývalé prokurátorky zatím nebyl schopen říci, jak se k verdiktu postaví.
Pokud by Ludmila Brožová-Polednová skutečně trest odpykávala, byla by nejstarší českou vězeňkyní. "Ve věku nad osmdesát let není v českých věznicích nikdo. Nad sedmdesát je dvaceti vězňům," řekla iDNES.cz mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Trunerová.
Předchozích líčení se 86letá žena nikdy nezúčastnila. První rozsudek Městského soudu v Praze, osm let vězení, si tak loni 1. listopadu vyslechl jen její obhájce. Ten se hned odvolal.- čtěte Prokurátorka Horákové dostala osm let vězení
Vrchní soud v Praze poté verdikt zrušil s tím, že je justiční vražda Milady Horákové již promlčena. Brožová-Polednová prý navíc měla jen okrajový podíl na jejím odsouzení. - čtete Vražda Horákové je promlčena, řekl vrchní soud.
Proti tomuto verdiktu se odvolala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Nejvyšší soud poté případ vrátil k novému projednání. - čtěte NS nařídil nové jednání o roli prokurátorky v procesu s Horákovou
