Dneškem počínaje se na webu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) začaly objevovat profily jednotlivých odsouzených doplněné kopiemi dobové dokumentace - žádostmi příbuzných o milost, údajné předměty (dokumenty) doličné, výňatky z protokolů a výslechů či ohledací zprávy sepsané po popravách.
"Zvolená forma odpovídá našemu cíli. Tím je seznámit širší veřejnost s hrůzností komunistické totality, kterou někdy pouhé seznamy a statistické údaje nedokážou plně vyjádřit. Jsou to právě konkrétní lidské osudy, jež mohou tuto ´anonymitu´ obětí překonat a vést nás k zamyšlení," uvádí v tiskové zprávě mluvčí ústavu Jiří Reichl.
. DOKUMENTACE POLITICKÝCH PROCESŮPodívejte se na dobové dokumenty z politických procesů, při kterých komunistické soudy poslaly na smrt přes 200 lidí |
Symbolický je třeba případ právníka Jaroslava Borkovce. Za války udržoval síť kontaktů odbojářů, okupantům pod nosem roznášel protinacistické tiskoviny. Tříletý pobyt v koncentračních táborech odnesl ochromenou rukou.
Po válce získal Československou vojenskou medaili za zásluhy I. stupně. Těšil se z ní dva roky - v květnu 1949 ho StB zatkla a obvinila z protistátní činnosti. Jako předmět doličný posloužil rozhlasový projev, který si údajně Borkovec napsal, když se chystal na roli popřevratového premiéra. V listopadu 1949 byl popraven.
Projev, kterým Borkovec prý chtěl oznámit státní převrat:
Borkovec údajně státní převrat chystal s majorem ve výslužbě (do níž ho poslali komunisté) Květoslavem Prokešem. Ani on oprátce neunikl - v záznamech, který na něj agenti vedli, si nesl Kainovo znamení "prozápadně smýšlejícího důstojníka", který v debatách s mužstvem zdůrazňoval zásluhy Winstona Churchilla na osvobození Československa.
Záznam o "chvalozpěvu na Churchilla", který přednesl major Květoslav Prokeš nováčkům:
"Komunistická moc využívala k přípravě soudních procesů i při jejich realizaci celou řadu postupů, které svou svévolí a brutalitou neměly v našem prostoru, vynecháme-li léta protektorátu, obdoby," řekl k projektu jeho garant, badatel Petr Mallota. Ten o obětech komunistického řádění chystá knihu, která vyjde příští rok.
. Přečtěte si takéProkurátorka procesu s Horákovou dostala 6 let podle práva z roku 1852 |
Politické procesy začaly v Československu po komunistickém puči v únoru 1948. KSČ se bála osobností, které viděla jako hrozbu státnímu uspořádání. Skuteční i domnělí odpůrci režimu putovali po vykonstruovaných procesech a vynucených přiznáních do mnohaletých žalářů, uranových dolů i na popraviště.
Mezi nejznámější odsouzené k trestu smrti patří například politička Milada Horáková nebo generál Heliodor Píka. Podle některých údajů na popravišti skončilo až 262 lidí.
