Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neusmiřujte teroristy. Zeman kritizoval stažení vojsk z Afghánistánu

  12:14aktualizováno  12:14
Prezident Miloš Zeman označil v úvodu konference k 15. výročí vstupu ČR do NATO plánované stažení mezinárodních vojsk z Afghánistánu za oslabení úsilí boje proti terorismu. Tomu se nesmí ustupovat, zdůraznil. V souvislosti s krizí na Ukrajině vyzval k rychlejší realizaci plánů na společnou evropskou armádu.

Prezident Miloš Zeman na konferenci k výročí 15. let od vstupu Česka do NATO. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Konference k 15 letům v NATO

Sledujeme dění na konferenci, na níž vystoupil prezident

Jedno z nejdůležitějších sdělení českého prezidenta v jeho úvodním slovu na konferenci k 15. výročí vstupu České republiky do NATO zaznělo poněkud zastřeně. Ve dvou větách - jedné v úvodu projevu a druhé v jeho závěru.

Ta první věta zněla, že "boj proti mezinárodnímu terorismu nikdy nekončí a je zapotřebí jej vést důsledně a nikoliv na základě pacifistické politiky usmiřování teroristů".

Druhá věta zazněla v závěru prezidentova projevu. "Stahování spojeneckých vojsk z Afghánistánu, s výjimkou vojsk, která tam mají zůstat, aby cvičila afghánskou armádu a afghánskou policii, by znamenalo oslabení úsilí v boji proti mezinárodnímu terorismu," řekl Zeman.

Fakta k Zemanovu projevu

Prezident Zeman ve svém projevu zmínil dvě témata, k nimž jsou k dispozici relevantní informace Zemanem vynechané. 

  • Znovu hovořil o "víc než 60 bitevnících L-159, které hnijí v hangárech". I s přihlédnutím přeneseného významu použitého slovesa má nyní ČR uložených 36 nepoužívaných letounů, a to v ochranné dusíkové atmosféře. Letos vláda schválila prodej 28 nepoužívaných letounů soukromé americké firmě, ovšem za zlomek pořizovací ceny (více zde).
  • Zmínil také, že "na Ukrajině by nemělo být narušováno soužití národů a národností, čímž mám na mysli především tzv. jazykový zákon". Zákon z roku 2012 garantoval menšinám možnost používat úředně svůj jazyk. Ukrajinský parlament ho po svržení Janukovyče zrušil, úřadující prezident Oleksandr Turčynov ale zrušení vetoval. Zákon tak platí dál.
  • Zeman uvedl, že Česko v roce 2015 plánuje vyslat 150 vojáků na Golany. Pro tento rok je ale mise už obsazená.

Pro mezinárodní síly v Afghánistánu, jejichž součástí jsou i čeští vojáci, je přitom stahování z hornaté země v zásadě hotová věc. Tamní vláda už mezinárodní síly ve své zemi nechce (více zde) a vyjednává s Talibanem, jehož teokratický režim spojenci v roce 2001 svrhli. A to přesto, že hnutí, představující stále významnou vojenskou sílu, chce za každou cenu překazit blížící se afghánské volby.

Kritika nákupů i škrtů

Prezident ve svém projevu připomněl řadu akvizic, kterými v minulosti ministerstvo obrany plýtvalo penězi. Například (podle Zemana) "naprosto neúspěšnou repasi tanků T-72". Opětovně zkritizoval nadbytek pořízených letounů L-159, i když se znovu spletl v počtu nepoužívaných strojů.

Zároveň ovšem Zeman připomněl, že do roku 2003 Česko vydávalo na obranu zhruba dvě procenta HDP, což je závazek členských zemí NATO, přičemž nyní vojenské výdaje České republiky klesly k jednomu procentu HDP. Mezi zeměmi NATO tak podíl českých výdajů na armádu k HDP patří k nejnižším. "Problém není jen ve zvyšování objemu peněz na tyto účely, ale zejména a především v jejich efektivním vynakládání," prohlásil Zeman.

Vyšleme za rok 150 mužů na Golany? Ne, jen Zemanův sen

Prezident, který je krom jiného zastáncem státu Izrael, také prohlásil, že existuje "plánovaná akce v rámci mise OSN na Golanských výšinách, kde v roce 2015 předpokládáme nasazení zhruba 150 vojáků." Jenže náčelník generálního štábu Petr Pavel později tato slova označil za předčasná.

"Z čistě technických důvodů se tato diskuse nebude odehrávat před rokem 2015, protože podle vyjádření zástupců řízení mise je do roku 2015 mise naplněna," řekl generál ČTK.

Teprve na začátku příštího roku zahájí zainteresované státy debaty o tom, jaké země se budou na mírové misi OSN podílet v budoucnu. Zájem o nasazení v misích za hranicemi přitom projevuje řada spojeneckých armád, protože v tom vidí šanci, jak nadále udržovat vojáky připravené na skutečné boje. "Takže se dá s trochou nadsázky říci, že do budoucna nás zřejmě čeká období ucházení se o mise," řekl Pavel.

Opatrně mluví i ministerstvo obrany. "Mandát misí na roky 2015-2016 se nyní připravuje. Česká republika indikovala ochotu posílit účast v operacích OSN. Záležet bude na aktuální naplněnosti mise a zájmu ze strany OSN," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek (více o misi na Golanách jsme psali zde).

Zeman a Kosovo

Prezident Zeman označuje Kosovo za teroristickou diktaturu financovanou narkomafiemi.

V roce 1999, coby premiér nového členského státu NATO, byl ale postaven před rozhodnutí, zda Česko souhlasí s nálety na cíle v Srbsku, a česká vláda je schválila.

"Záležitost vyžadovala rozhodnutí v intervalu 20-30 minut. Po konzultaci s ministrem zahraničí jsem se rozhodl tak, jak jsem rozhodl, a to v sobotu 20. března odpoledne s tím, že jde o útoky na ryze vojenské, nikoli civilní cíle a že se jedná o ty vojenské akce, které mají zabránit humanitární katastrofě," prohlásil tehdy Zeman.

Mise KFOR v Jugoslávii

Za početní stavy kontingentů, které Češi vysílají do mezinárodních misí, není podle Zemana důvod se stydět. Prezident si nicméně v této souvislosti neodpustil nenápadný náznak svého odporu k nezávislosti Kosova, když mluvil o "misi KFOR v Jugoslávii".

Právě Kosovo bylo do roku 1999 součástí Jugoslávie. Po občanské válce a náletech NATO se ale stalo mezinárodním protektorátem a později toto území, obývané menšinově Srby, kteří ho ovšem pokládají za historickou kolébku Srbska, vyhlásilo nezávislost.

Kvůli Ukrajině urychleme výstavbu evropské armády

Prezident ve svém projevu zabrousil i do aktuální situace na Ukrajině. "Ta nepochybně představuje další bezpečnostní hrozbu. Snad si vzpomenete na jugoslávský konflikt, kde Evropa byla zpočátku naprosto bezradná a nedokázala jej svými silami řešit," řekl Zeman.

Kvůli dění na Ukrajině Zeman vyzval k dobudování evropského pilíře NATO v podobě společné armády. Ani to není nová myšlenka, prezident ji zmiňoval už v minulosti. "Nejoptimističtější odezvy ve Štrasburku zněly, že je to možné za 10-15 let," připustil ale prezident, že plán je komplikovaný.

A to v mnoha ohledech: znamenal by například (minimálně dílčí) unifikaci výzbroje a s tím spojené náklady a z historických důvodů není například úplně snadno představitelné, že třeba Čechům či Francouzům velí němečtí důstojníci. Další argument pak zní, že armáda je jedním ze základních znaků státní suverenity a není například zřejmé, kdo by takovým silám velel a jaký vliv by Češi měli na to, kam budou jejich vojáci vysláni.

"Myslím si, že právě situace na Ukrajině by měla vést k úvahám o urychlení tohoto procesu. Dosažení dohod diplomatickým úsilím je něčím, čemu se říká 'soft power', ale vedle té měkké síly je občas zapotřebí i 'hard power', odstrašující síla, která garantuje dodržování uzavřených dohod," soudí Zeman. Neuvedl však, jak by společná evropská armáda mohla předejít krizi na Ukrajině.

Zeman také varoval, že ze situace v zemi na východních hranicích Polska a Slovenska by mohla vypuknout občanská válka, která "by mohla být záminkou pro rozsáhlou vnější intervenci, a která by tak zničila naděje vkládané do postupného rozvoje spolupráce států této oblasti".

Český prezident proto vyzval k co nejrychlejším svobodným volbám - zejména parlamentním - a větší decentralizaci Ukrajiny. "Neměli bychom pasivně přihlížet tomu, jak se blízko našich společných hranic rozhořívá konflikt, který bude tím obtížněji uhasitelný, čím déle bude eskalovat," řekl Zeman. Konflikt by se podle něj mohl velmi snadno přelít na území české či s Českem sousedící, ať už ve formě vlny uprchlíků či ozbrojeného střetu.

"A proto bych chtěl na závěr citovat slova amerického prezidenta Theodore Roosevelta, který říkal: 'Mluv jemně a drž těžký klacek za zády'," zakončil svůj projev Zeman.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.