Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO se připravuje na možnost, že z Afghánistánu odejde úplně

  13:32aktualizováno  13:32
Severoatlantická aliance připustila možnost, že na konci letošního roku stáhne definitivně všechny své vojáky z Afghánistánu. Důvodem je skutečnost, že tamní prezident Hamíd Karzáí dosud nepodepsal bilaterální dohodu s USA o dalším působení zahraničních sil.

Češi postupují při okraji pole během operace Welcome Home, v pozadí za nimi příslušníci afghánské národní armády | foto: PRT Lógar

"Naše armáda se chystá na všechny eventuality. Jsme připraveni vytvořit výcvikovou misi, školit, radit a pomáhat afghánským bezpečnostním silám i po roce 2014. Nicméně pokud nebudeme mít právní rámec, budeme muset stáhnout všechny vojáky a veškeré vybavení," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen během zasedání ministrů obrany členských zemí v Bruselu.

Takzvaná "nulová varianta", tedy že proti původním plánům v Afghánistánu s koncem letošního roku nezůstane jediný zahraniční voják, je hlavním tématem posledních týdnů.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí totiž dosud odmítal podepsat bilaterální smlouvy se Spojenými státy, která by umožnila americkým jednotkám působit v zemi i po roce 2014. Podpis smlouvy je klíčový pro celou Alianci, protože podle tohoto dokumentu by měla být stvrzena i smlouva Afghánistánu s NATO.

Spojenci včetně Česka chtějí v Afghánistánu ponechat asi 8 až 10 tisíc vojáků, kteří by v nové nebojové misi pojmenované "Resolute Support" pomáhali s výcvikem afghánské armády a policie.

"Česká republika je připravena dostát svým spojeneckým závazkům a podílet se na nové misi. Potřebujeme mít jasno zhruba do června," uvedl český ministr obrany Martin Stropnický především s ohledem na to, že schválení české účasti pak bude muset projednat vláda i parlament. Čeští vojáci by se podle něj mohli podílet na výcviku Afghánců nebo jako dosud na ostraze koaliční základny v Bagrámu.

"Prodloužení působení našich vojáků v rámci mandátu nové mise nebo případné úplné stažení jednotek a materiálu z Afghánistánu je z hlediska plánování, přípravy a logistiky náročná operace, kterou nelze udělat ze dne na den. Vojáci proto netrpělivě čekají na politické zadání, jak bude budoucí přítomnost NATO v Afghánistánu vypadat," konstatoval náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Podle Rasmussena není kompletní stažení "preferovanou variantou", ale může k ní dojít. S možností úplného stažení svých sil z Afghánistánu ale začíná už velmi vážně počítat i Pentagon. Americký prezident Barack Obama v úterý telefonicky informoval afghánského prezidenta Hamída Karzáího, že vydal armádě příkazy, aby se na takovou možnost připravila.

"Pokaždé, když uplyne další den (bez podepsané dohody), se naše možnosti zúžují," řekl americký ministr obrany Chuck Hagel. Afghánský prezident Karzáí ale avizoval, že by podpis dohody nejraději přenechal až svému nástupci po prezidentských volbách, které se v Afghánistánu uskuteční v dubnu.

Americká administrativa se Karzáího snaží dotlačit k podpisu už měsíce. Smlouvu už přitom loni na podzim odsouhlasila i takzvaná afghánská Velká rada, Karzáí však zatím odmítal připojit svůj podpis a kladl další podmínky.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.