Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi pamatují zákaz alkoholu z komunismu, prohibice ve světě ale zklamala

  23:54aktualizováno  23:54
Páteční zákaz prodeje kořalky není první případ, kdy na české hospody dopadl temný stín prohibice. Prodej tvrdého alkoholu a vína byl zakázán při každých volbách už za komunismu. Stejně tomu bylo během parlamentních voleb v roce 1992. V Evropě je prodej alkoholu výrazně omezen například ve Skandinávii.
Seveřané prodej tvrdého alkoholu pečlivě kontrolují. Ilustrační foto.

Seveřané prodej tvrdého alkoholu pečlivě kontrolují. Ilustrační foto. | foto: Reuters

Při parlamentních volbách v roce 1992 platil zákaz prodeje alkoholu celostátně, ale nevztahoval se na deseti a méně stupňová piva. K zákazu přistoupila v roce 1994 v průběhu komunálních voleb také Praha. Opatření se vztahovalo na všechny prodejny a stravovací zařízení i na prodej ve stáncích.

Prohibice v USA

Úplný zákaz alkoholických nápojů zavládl ve 20. letech minulého století v USA. Účinek tzv. Volsteadova zákona z roku 1919 však byl přesně opačný, než si od něj slibovali jeho autoři.

Místo abstinence se začal pít pašovaný alkohol, na jehož prodeji vydělávaly gangy zločinců, jako byl například nechvalně známý Al Capone.

Následkem úplného zákazu prodeje a konzumace alkoholu bylo i mnoho otrav, protože lidé pili prakticky všechno, o čem se domnívali, že jim navodí opilost. Prohibice v USA skončila v roce 1933 naprostým fiaskem. V USA tou dobou bylo třikrát více tajných barů než v roce 1919.

zdroj: Wikipedia

Pohled do zahraničí nabízí několik srovnání. V poslední době se proti démonu alkoholu snaží tvrdě bojovat Rusko. Například moskevská radnice zakázala od 1. září 2010 prodej vodky a dalších lihovin mezi 22:00 a 10:00.

Prohibice v Česku

Podobné omezení bylo přijato v roce 1982 v Polsku, kde komunistický režim zakázal prodej všech alkoholických nápojů před 13. hodinou. Toto opatření trvalo až do listopadu 1990. Zároveň byl v zemi zakázán prodej alkoholu ve vlacích a na nádražích.

V současnosti je v Polsku zakázán prodej alkoholu při mimořádných smutečních událostech. Tento zákaz platil například v Krakově v dubnu 2005 v den pohřbu papeže Jana Pavla II. nebo o pět let později, kdy se Poláci v Krakově a Varšavě loučili s prezidentem Lechem Kaczynským. Tradicí je také zákaz prodeje alkoholu ve vybraných městech během návštěv papeže v Polsku.

Výrazně omezen je prodej alkoholu ve Skandinávii, přestože severské země už od úplné prohibice zavedené na přelomu 19. a 20. století postupně ustoupily. Alkoholické nápoje se prodávají jen ve státních specializovaných prodejnách a nadměrné konzumaci alkoholu brání i jejich otevírací doba.

Prohibice většinou ve světě selhala

Asi nejslavnější prohibici přinesl takzvaný Volsteadův zákon zakazující výrobu, prodej nebo dopravu opojných nápojů ve Spojených státech, který začal platit v roce 1920. Neslavně skončila i protialkoholická kampaň, kterou v roce 1985 zahájil v Sovětském svazu šéf státu Michail Gorbačov.

Jeden z nejslavnější zákonů v americké historii měl velice rozpačitý výsledek. Prohibice vedla k rozkvětu černého trhu, pašování a vzniku pokoutních náleven a palíren. Kvalita podomácku vyráběných "dryáků" ale byla špatná, mezi konzumenty nebyla výjimkou ztráta zraku či smrt. Období prohibice se také stalo zlatým věkem zločinu. Al Capone na prohibici vydělal desítky milionů dolarů.

Prohibicí navíc stát přišel o výrazné zisky z daní za oficiálně vyráběný alkohol. Již v následujících letech po zrušení zákazu v roce 1933 vynesly daně z alkoholu 500 milionů dolarů na financování sociálních programů.

Ve stejné době sáhly k omezení spotřeby a výroby alkoholu evropské severské státy s výjimkou Dánska. Všechny tyto země od prohibice postupně ustoupily, do dnešních dní ale prodej alkoholu omezují. V roce 1982 bylo zavedeno omezení, kdy se alkoholické nápoje včetně piva mohly prodávat až po 13:00, také v Polsku. Toto opatření trvalo až do listopadu 1990.

Gorbačov a suchý zákon

Nejslavnější ruský suchý zákon  byl souborem tří vyhlášek, které vyšly v květnu 1985 krátce poté, co se generálním tajemníkem ÚV KSSS stal Michail Gorbačov. K jeho hlavním bodům patřilo omezení výroby a prodeje destilátů, zastavení výroby alkoholických nápojů z ovocných šťáv a bobulovin a zákaz domácí výroby alkoholu. Zcela se například přestala vyrábět vodka s podílem alkoholu 50 a více procent, alkohol s třiceti a více procenty se směl prodávat pouze od 11:00 do 19:00, v restauracích se "nalévalo" od 14:00. Za pití na veřejnosti hrozily pokuty a zničena byla asi třetina vinic a ovocných sadů.

První výsledky "suchého zákona" byly povzbuzující. Zatímco průměrná roční spotřeba čistého alkoholu se v letech před prohibicí pohybovala kolem deseti litrů na osobu za rok, v roce 1987 činila necelé čtyři litry.

Zanedlouho se ale karta obrátila a ke slovu se dostala stínová ekonomika a domácí výroba "samohonky". Po dvou letech tak ambiciózní plán skončil a "suchý zákon" označují mnozí Rusové za jednu z největších katastrof moderních ruských dějin. A notně utrpěla i Gorbačovova popularita.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Předseda Senátu Milan Štěch oznámil na tiskové konferenci termín prvního kola...
Lidé budou volit prezidenta v prvním kole 12. a 13. ledna, oznámil Štěch

První kolo prezidentských voleb se uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. ledna 2018. Termín ve středu oznámil předseda Senátu Milan Štěch.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.