Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Demokraté s pachutí neonacistů. Švédská pravice sází na boj s imigranty

  15:31aktualizováno  15:31
Švédsko se po posledních volbách dostalo do paradoxní situace. Dosud vládnoucí středo-pravá Umírněná koaliční strana utrpěla tvrdou porážku. Otěže pravicové politiky se tak pomalu přesouvají do rukou Švédských demokratů, jejichž jádro v minulosti koketovalo s neonacistickým hnutím. Extrémní pravice však velký důvod k radosti nemá, nikdo s ní totiž nechce spolupracovat.

Demokraté s pachutí neonacistů. Švédská pravice sází na boj s imigranty. Na snímku předseda strany Jimmie Åkesson. | foto: Profimedia.cz

Umírnění ve volbách ztrácejí celých 23 křesel. Stávající premiér Fredrik Reinfeldt podává demisi a sestavením vlády je obratem pověřen lídr vítězných Sociálních demokratů Stefan Löfven. Největší radost však má Jimmie Åkesson, lídr krajně pravicových Švédských demokratů, kteří posílili o astronomických 29 míst v parlamentu (více o výsledcích voleb zde).

Pro 35letého Åkessona je to splněný politický sen. Bezprostředně pro ohlášení konečných výsledků voleb prohlásil: „Jsme teď pány hry. Je zjevné, že ostatní (strany) na nás od nynějška budou muset brát zřetel.“ Narážel tak mimo jiné na to, že v minulosti nechtěl mít se stranou, která se v posledních letech urputně snaží zbavit své neonacistické minulosti, nikdo nic společného.

Výsledky voleb

Sociální demokraté - 113 křesel, 31,2 % hlasů (+1 křeslo oproti 2010)
Umírnění - 84 křesel, 23,2 % (-23 křesel)
Švédští demokraté - 49 křesel, 12,9 % (+29 křesel)
Strana zelených - 24 křesel, 6,8% (-1 křeslo)
Strana středu - 22 křesel, 6,1% (-1 křeslo)
Levicová strana - 21 křesel, 5,7% (+2 křesla)
Liberálové - 19 křesel, 5,4% (-5 křesel)
Křesťanští demokraté - 17 křesel, 4,6% (-2 křesla)

Åkesson dobře ví, že otevřené projevy rasismu jeho partaji neprospívají. Za devět let ve vedení Švédských demokratů dokázal umlčet nejextrémnější hlasy z řad jeho straníků, i přesto však musí čas od času čelit jejich v politické sféře netolerovatelným názorům, píše server Foreign Policy. Dobrým příkladem může být nedávný skandál okolo fotografie regionální členky Švédských demokratů Cathariny Strandqvistové, která se nechala při úklidu vyfotografovat se svastikou na ruce, jak uvádí server Expressen. Veřejné projevy sebemenšího rasismu jsou přitom ve Švédsku velkým tabu.

Lídr extrémní pravice však dobře věděl, jak podobné skandály ututlat. Ve Švédsku se totiž stále častěji množí radikální postoje proti benevolentní přistěhovalecké politice. Ta ve spojení s osmiprocentní nezaměstnaností, která je vůbec největší ze všech skandinávských států, vyvolala strach z imigrantů. Ti by podle mnohých Švédů mohli zaplnit už tak přesycený trh práce.

„Je tu příliš mnoho uprchlíků. Už si to prostě nemůžeme dovolit,“ uvedla pro agenturu AFP dvacetiletá barmanka Madeleine Filipiaková. Za pravdu jí dává také regionální kandidát Švédských demokratů Maarten Hjaertenfalk. Ten jako příklad špatné přistěhovalecké politiky uvedl plánované zbourání dvojice domů, ve kterých aktuálně bydlí rodilí Švédové, a jejich nahrazení centrem pro uprchlíky.

Švédští demokraté mají smůlu, nikdo je nechce do koalice

S názorem, že za úspěchem Švédských demokratů je zejména tvrdá přistěhovalecká politika, souhlasí i uznávaný český politolog žijící ve Švédsku Jiří Polák. „Švédští demokraté jsou úspěšní hlavně proto, že chtějí omezit přijímání přistěhovalců, což je v souladu s míněním velké části veřejnosti,“ potvrdil pro iDNES.cz Polák.

Zároveň si však myslí, že partaj Åkessona nemá příliš velkou naději na větší politický úspěch. „Předseda (Sociálních demokratů) Löfvén vyjednává o sestavení vlády se Stranou zelených, Středu a lidovci,“ uvedl Polák. Oba bloky pak striktně odmítají koalici se Švédskými demokraty. „Mohou být (Švédští demokraté) jazýčkem na váze v hlasování o některých zákonech, ale nic víc,“ myslí si Polák.

Politologové si myslí, že Löfvenovou nejlepší volbou je sestavení menšinové vlády se Stranou zelených. Radikálnější Švédská levice ve vládě s největší pravděpodobností nebude, zejména kvůli programovým odlišnostem. Mimo jiné požaduje, aby vláda jako protiváhu za její podporu zakázala příspěvkovým organizacím vytvářet zisk.

Minulost ukázala, že menšinové kabinety ve Švédsku mohou fungovat a ve své podstatě nejsou nijak výjimečné. Cílem vlády by i v této podobě bylo získat podporu pro rozpočet a celou řadu dalších stěžejních zákonů. Šanci menšinovému kabinetu dávají i politologové, podle kterých si v současné situaci nikdo nepřeje předčasné volby.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.