Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Benedikt XVI.: Starostlivý konzervativec, jehož renomé kazí několik afér

  14:34aktualizováno  14:34
Papež Benedikt XVI. ke konci února rezignuje ze zdravotních důvodů. Během téměř osmi let, které v čele katolické církve strávil, dostál své pověsti konzervativce a "strážce nehybnosti". Zároveň však proslul i tím, že se nebránil moderním technologiím. Používal třeba sociální sítě Facebook či Twitter.

Papež Benedikt XVI. při modlitbě u Zdi nářků v Jeruzalémě (12. května 2009) | foto: Profimedia.cz

Jeho předchůdce Jan Pavel II. v úřadě zbořil mnohá tabu, Benedikt XVI. však byl spíš opakem, jakýmsi "strážcem nevyhnutelnosti". Katolická církev přitom za dobu jeho vládnutí musela čelit několika krizím a i renomé Josepha Ratzingera, jak zní občanské jméno Benedikta XVI., pokazilo několik afér.

Rezignace papeže

Asi největší aférou během jeho pontifikátu bylo v roce 2009 rozvíření skandálu pedofilních zločinů, jichž se kněží v Irsku dopouštěli několik desítek let; záhy vycházely najevo podobné případy z dalších zemí, včetně papežova rodného Německa. V létě 2011 Vatikán povolal svého velvyslance v Irsku ke konzultacím poté, co tamní parlament kritizoval Vatikán za snahu o sabotáž v případech zneužívání dětí kněžími i koncem 90. let.

Papež Benedikt XVI., jenž požádal boha a oběti těchto zločinů za odpuštění, byl též obviňován, že byl součástí zatajování těchto případů ještě před nástupem na papežský stolec. V září 2011 bylo oznámeno, že skupina obětí pedofilních kněží obvinila Benedikta XVI. a několik kardinálů u Mezinárodního trestního soudu v Haagu z odpovědnosti za zastírání sexuálního násilí páchaného duchovními na mladistvých.

Blahořečení kontroverzního Pia XII.

Mnohé pobouřil Benedikt XVI. i tím, že v prosinci 2009 podepsal dekret k blahořečení papeže Pia XII., který působil za druhé světové války a byl kritizován, že neudělal vše, co bylo v jeho silách, aby pomohl zastavit vyhlazování Židů. V této souvislosti vzbudilo kritiku i Benediktovo rozhodnutí z roku 2009 rehabilitovat britského duchovního Richarda Williamsona, který popřel existenci plynových komor za holokaustu.

Fotogalerie

Jako rozbuška v islámském světě zapůsobil Benediktův projev v německém Řeznu v roce 2006, kdy citoval byzantského císaře ze 14. století: "Ukažte mi, co Mohammed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem." Situaci se pak papež snažil uklidnit, když vyjádřil lítost s tím, že byl "bohužel špatně interpretován". Navštívil též mešity v Turecku, Jordánsku či Izraeli a setkal se s jordánským či saúdskoarabským monarchou.

Z poslední doby je známá aféra Vatileaks, jejíž protagonista, papežův majordomus Paolo Gabriele, byl v říjnu odsouzen na 18 měsíců do vězení za krádež tajných dokumentů, jež vynášel z Vatikánu. Na stránkách novin se tak objevily papežovy soukromé dopisy či další dokumenty údajně svědčící o mocenských šarvátkách církevních hodnostářů. K podmíněnému trestu byl odsouzen i informatik Claudio Sciarpelletti za napomáhání Gabrielemu. Oba papež v prosinci omilostnil.

Pozornost vzbudil Benedikt XVI. například v září 2011, když při oficiální návštěvě rodného Německa odmítl rychlé sbližování katolické a evangelické církve na základě kompromisu mezi naukami. V květnu 2011 zas překvapil, když odvolal australského biskupa, jenž se netajil názory, že by církev měla zvážit vysvěcování žen a ženatých mužů za kněze.

Členství v Hitlerjugend

Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v bavorském Marktlu nad Innem. V mládí byl krátce členem Hitlerjugend, kam se údajně musel ve 14 letech zapsat proti své vůli. Na konci války jej neminul wehrmacht, z něhož ovšem dezertoval a nakonec upadl do amerického zajetí. Po válce vystudoval teologii a filozofii v Mnichově, v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. V roce 1959 získal profesuru na univerzitě v Bonnu, působil i v Münsteru, Tübingenu a Řeznu. V padesáti letech byl jmenován kardinálem.

Papež Benedikt XVI. prolétá nad sochou Krista Krále v mexickém Silau (25.

Čistotu víry hlídal po boku Jana Pavla II. jako prefekt Kongregace pro nauku víry od roku 1981 až do dubna 2005, kdy se stal papežem. Pouhé tři měsíce nato umožnil výjimku z nepsaných pravidel a zahájil proces blahořečení Jana Pavla II., který ukončil blahoslavením v květnu 2011 na mši ve Vatikánu.

V soukromí je prý papež, který plynně hovoří šesti jazyky, člověkem mírné a starostlivé povahy. Milovník koček rád relaxuje hrou na klavír, v oblibě má především Wolfganga Amadea Mozarta. V září 2009 navštívil papež Benedikt XVI. Prahu, kde se poklonil Jezulátku, zavítal též do Brna a Staré Boleslavi, kde sloužil mše a uctil památku svatého Václava.

O možnosti rezignace na papežskou funkci v případě nemoci či stáří hovořil už v listopadu 2010 v rozhovoru pro knihu Light of the World: "Pokud papež zjistí, že už fyzicky, psychologicky a duchovně není schopný zvládat povinnosti svého úřadu, pak má právo a za některých podmínek i povinnost odstoupit."

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.