Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Papež Benedikt XVI. rezignuje, na svůj úřad už nemá dost sil

  11:56aktualizováno  15:12
Papež Benedikt XVI. zaskočil svět a oznámil, že ze zdravotních důvodů rezignuje. Svatý stolec opustí 28. února. Jsem už příliš stár, zdůvodnil své rozhodnutí. Oznámil to osobně, v latině. Rezignace papeže je netradiční, vatikánské zákony ji však umožňují. Naposledy papež dobrovolně rezignoval ve středověku.

Papež Benedikt XVI. oznámil rezignaci ze zdravotních důvodů. | foto: Reuters

Stárnoucí papež své rozhodnutí zdůvodnil tím, že už nemá dostatek sil, aby své povinnosti i nadále zastával. Odstoupí dva měsíce před svými 86. narozeninami, v čele církve zůstane do 20:00 hodin 28. února.

"Drazí bratři, svolal jsem Vás nejen kvůli třem blahořečením, ale zároveň i kvůli tomu, abych vám sdělil rozhodnutí velmi důležité pro život církve. Poté, co jsem opakovaně zpytoval své svědomí před Bohem, došel jsem k jistotě, že mé síly, kvůli pokročilému věku, již nejsou vyhovující pro adekvátní výkon úřadu," prohlásil před kardinály během konzistoře pro svatořečení mučedníků z Otranta.

Rezignace papeže

Benedikt XVI. musel v rámci svého úřadu absolvovat velký počet akcí i zahraničních cest. "V dnešním rychle se měnícím světě zmítaném záležitostmi velkého významu pro život víry je pro řízení Petrovy bárky a hlásání evangelia zapotřebí také tělesných i duševních sil, kterých mi v posledních měsících ubylo natolik, že musím uznat neschopnost spravovat úřad, který mi byl svěřen," dodal.

Svým rozhodnutím zjevně zaskočil i své nejbližší spolupracovníky. "Překvapil nás," uvedl mluvčí Vatikánu Federico Lombardi. "Papež vzal kus papíru a četl z něj. Prostě řekl, že rezignuje a skončí k 28. únoru. Kardinálové se jen dívali jeden na druhého. Pak se papež postavil, učinil požehnání a odešel (...) Nikdo to nečekal. Pak jsme všichni v tichosti odešli. Bylo naprosté ticho... a vládl smutek," popsal šok ve Vatikánu mexický prelát Oscar Sanchez.

Papežův bratr Georg Ratzinger nicméně o plánech nejvyššího představitele Svatého stolce věděl už několik měsíců. "Chtěl již žít klidnějším životem vzhledem ke svému věku," uvedl pro německý list Der Spiegel.

Po rezignaci se Benedikt XVI. na čas uchýlí do papežské letní rezidence Castel Gandolfo nedaleko Říma a poté se vrátí do Vatikánu, kde bude žít klášterním způsobem života. "Bude se oddávat modlitbám a přemýšlení a samozřejmě bude i nadále pomáhat církvi," přiblížil Lombardi.

Benedikt  XVI., který je 265. papežem, podle listu The Guardian trpí artritidou. Problémy má hlavně s koleny, kyčlemi a kotníky. Podle lékařů, kteří se o papežovo zdraví starají, Benedikt trpí i srdeční arytmií.

Nástupce by měl být znám v březnu, řeší se právní otázky

A co nyní čeká římskokatolickou církev? Až papež odstoupí, začne období zvané "sede vacante" (uprázdněného papežského stolce). V březnu pak zasedne takzvané konkláve, tedy volební sbor, jenž zvolí příštího papeže. Jeho jméno by mohlo být jasné do Velikonoc. Volba by se mohla uskutečnit na počátku Velikonočního týdne, na Květnou neděli 24. března.

Fotogalerie

Papež, vlastním jménem Josef Ratzinger, byl vysvěcen na kněze v roce 1951. Působil na několika německých univerzitách a jako docent na arcibiskupském semináři. Arcibiskupem Mnichova a Freisingu se stal v březnu 1977. Do papežské funkce nastoupil v dubnu 2005. Ve svých 78 letech se tehdy stal jedním z nejstarších papežů, který byl kdy zvolen do čela římskokatolické církve.

Benedikt XVI. je autorem několika encyklik (papežských listů určených biskupům) a nedávno pronikl dokonce na Twitter, kde rovněž v několika jazycích začal komunikovat s uživateli této sociální sítě.

Na rozdíl od svého předchůdce Jana Pavla II., který v úřadě zbořil mnohá tabu, dostál papež Benedikt XVI. pověsti konzervativce a "strážce nehybnosti". Za téměř osm let jeho pontifikátu mu nicméně pokazilo renomé několik afér.

Reakce světa

Z prvních zahraničních ohlasů na rozhodnutí papeže Benedikta XVI. podat demisi zaznívá respekt k tomuto kroku, ale i velké překvapení. Francie ústy svého prezidenta Françoise Hollandea označila papežovo rozhodnutí za úctyhodné, italský premiér Mario Monti řekl, že ho to šokovalo. Německá kancléřka Angela Merkelová mu vyjádřila respekt a bavorského rodáka označila za jednoho z nejvýznamnějších náboženských myslitelů současnosti. "Když byl Joseph Ratzinger před necelými osmi lety zvolen hlavou katolické církve, byli jsme my v Německu hrdí na svého krajana v papežském úřadě, prvního po mnoha staletích," připomněla Merkelová, která se sama hlásí k protestantské víře. Vlivný polský katolický intelektuál a oblíbený kněz Adam Boniecki, který byl přítelem předchozího papeže Jana Pavla II., papežův krok ocenil. "Domnívám se, že nechtěl, aby se opakovaly dramatické poslední měsíce pontifikátu Jana Pavla II. Musíme být Benediktovi vděčni, že nám ukázal, jak lze s vírou vyřešit problém úřadu, věku a slabosti."

Zdroj: ČTK

Mnohé pobouřil Benedikt XVI. podepsáním dekretu k blahořečení papeže Pia XII., který působil za druhé světové války, nebo rehabilitováním britského duchovního Richarda Williamsona, který popřel existenci plynových komor za holokaustu. Největší škodu nicméně církev utrpěla při rozvíření skandálu pedofilních zločinů v římskokatolické církvi. Papež byl obviňován, že byl součástí zatajování těchto případů ještě před nástupem na papežský stolec.

Naposledy rezignoval papež ve středověku

O rezignaci papeže Benedikta XVI. se spekulovalo už v roce 2011, kdy s touto informací přišel italský list Libero. Napsal tehdy, že nejvyšší představitel katolické církve chtěl rezignovat v dubnu 2012. A to ze zdravotních důvodů. Vatikán to tehdy vyvrátil s tím, že papež se těší výbornému zdraví.

Rozhodnutí Benedikta XVI. je v moderní historii bezprecedentním krokem. Několik papežů v historii už rezignaci ze zdravotních důvodů zvažovalo, a to včetně populárního Jana Pavla II., nicméně nikdo z nich tak neučinil a všichni ve svém úřadě nakonec zemřeli.

Posledním mužem, který Svatý stolec dobrovolně opustil ještě před smrtí, byl v roce 1294 papež Celestýn V., který krátce před tím vydal dekret, jenž rezignaci papeži umožňoval. Zbytek svých dní prožil jako poustevník a poté byl kanonizován, připomněl list The Guardian s tím, že před Celestýnem V. rezignovali ještě dva nejvyšší představitelé římskokatolické církve - Benedikt IX. v roce 1045 a Řehoř VI. o rok dříve.

Ne zcela dobrovolně pak svůj úřad opustil ještě papež Řehoř XII., abdikoval v roce 1415, aby tak ukončil takzvané "západní schizma", během kterého se za papeže prohlásili hned dva představitelé církve. Po Řehořově rezignaci pak byla církev na Kostnickém koncilu znovu sjednocena.

Papež Benedikt XVI. při projevu ve Vatikánu v prosinci 2012







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.