Krále Abdalláha, který vládl Saúdské Arábii deset let, vystřídal v pátek ráno jeho nevlastní bratr Salmán. Ve vladařských záležitostech není žádný nováček. V minulosti vedl zasedání vlády, za nemocného krále Abdalláha jezdil do zahraničí a přijímal zahraniční delegace. V roce 2013 přijal i českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Nový král
|
„V rámci královské rodiny je to hodně respektovaná postava a nevzbuzuje velké kontroverze, což je jeho výhoda,“ přiblížil postavení nového vládce pro iDNES.cz ředitel Orientálního ústavu Akademie věd Ondřej Beránek.
Salmánovi však již bylo 79 let a podle některých zpráv trpí zdravotními problémy. Agentura DPA poznamenala, že během svého pátečního vystoupení mluvil potichu a dýchavičně a chvílemi mu nebylo dobře rozumět. Zlíjazykové dokonce tvrdí, že trpí demencí.
To, že by vnesl do Saúdské Arábie čerstvý vítr, nelze podle Beránka očekávat. „Saudská Arábie by potřebovala mnoho reforem. Potřebovala by mladého, dynamického vládce, což Salmán není,“ poznamenal.
Všechno spolu souvisí
Salmán přitom čelí mnoha problémům. Ze Saúdské Arábie podle Foreign Policy znějí hlasy, že „existenční hrozbou“ pro Rijád představuje dění v sousedním Jemenu, kde proti vládě povstaly šíitské kmeny ze severu země.
S tím souhlasí i Beránek. „Král bude muset na prvním místě řešit Jemen, kde odstoupila celá vláda včetně prezidenta vypadá to, že se rozpadne do několika celků. To znamená pro Saúdskou Arábii hrozbu, protože to vychýlí mocenské vztahy na poloostrově,“ popsal situaci.
Jemenské povstalce podle některých zdrojů financuje šíitský Írán (více čtěte zde), který pro sunnitskou Saúdskou Arábii představuje na Blízkém východě největšího soka. Rijád s Teheránem soupeří o vliv také v rozbouřených zemích jako je Irák, Sýrie a Libanon. „Na Blízkém východě spolu všechno souvisí. S rozpadajícím Jemenem souvisí Írán a s tím souvisí hrozba islámských radikálů,“ řekl Beránek.
Podpora, kterou Saúdové poskytli syrským povstalcům v boji proti prezidentovi Bašárovi Asadovi, měla za následek jen posílení Teheránu a vzestup Islámského státu, který nyní ohrožuje i ropné království. Na počátku ledna sebevražedný atentátník na hranicích s Irákem zavraždil saúdského generála a další dva vojáky a Rijád se vzápětí rozhodl postavit na hranici s neklidným Irákem zeď (více zde).
Neoznačený hrob Abdalláh byl pochován po odpoledních modlitbách. Nejprve jeho tělo přinesli na nosítkách do rijádské mešity, kde se uskutečnila pohřební modlitba. Ceremonie se vedle vůdců mnoha zemí Perského zálivu zúčastnil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a pákistánský premiér Naváz Šaríf. Poté bylo tělo uloženo do neoznačeného hrobu na hřbitově v saúdskoarabské metropoli. V souladu s vírou vahhábistů na počest zesnulého nikdy nevznikne žádný pomník ani pamětní deska. zdroj: ČTK |
Království trpí propadem cen ropy
Nejpalčivější problémy království však neleží za hranicemi, ale doma. Salmán musí primárně vyřešit ekonomickou situaci. Ceny ropy loni klesly na méně než 50 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2009. Pro zemi, jejíž HDP tvoří z 46 procent příjmy z ropy, je to závažný problém. Saúdská Arábie kvůli tomu letos poprvé po mnoha letech počítá s rozpočtovým schodkem, uvádí agentura Bloomberg.
S nedostatkem financí totiž bývalý král Abdalláh nepočítal a v zemi zavedl štědrý sociální systém poskytující bezplatnou zdravotní péči nebo vzdělání. Jestli bude Salmán schopný udržet reformy svého bratra, je otázka budoucnosti.
Ve svém prvním veřejném projevu přenášeném státní televizí prohlásil, že v politice svého zesnulého bratra hodlá pokračovat. „Budeme se nadále držet správné politiky, kterou Saúdská Arábie prováděla od svého založení,“ zdůraznil nový král. „U starší generace následníků se zahraničněpolitické názory moc nemění. Překvapilo by mě, kdyby se vychýlil ze zavedené politiky,“ dodal Beránek.
Na skutečnou změnu si bude muset Saúdská Arábie ještě počkat. Naději neskýtá ani nový následník trůnu. Salmán jím v den svého nástupu na trůn jmenoval nejmladšího ze svých bratrů, prince Mukrína, bývalého šéfa zpravodajské služby. I tomu už je však 69 let.
V saúdské monarchii totiž neplatí systém primogenitury, kdy trůn po smrti panovníka přechází na prvorozeného syna. Moc si dosud mezi sebou předávali synové Abda al-Azíze ibn Saúda, který Saúdskou Arábii v roce 1932 založil. Většina z jeho 45 synů je však nyní už po smrti, nebo jsou velmi pokročilého věku. Skutečnou výzvu proto bude předat trůn další generaci. Tu ovšem tvoří stovky princů, kteří mezi sebou navzájem bojují o moc, píše The Economist.
