Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smír v Jemenu se nekoná. Prezident i vláda rezignovali, rebelové se radují

  10:33aktualizováno  20:23
Naděje na utichnutí vlny násilností v Jemenu je zatím v nedohlednu. Napětí se opět stupňuje poté, co ve čtvrtek večer podala demisi vláda a vzápětí oznámil svoji rezignaci také prezident Abdar Rabbú Mansúr Hadí. Parlament jeho demisi ovšem podle stanice al-Arabíja odmítl.

Vlna násilností v Jemenu pomalu ale jistě ustupuje (22. ledna) | foto: Reuters

Jemenský premiér Chálida Báhah podle Reuters svoji demisi komentoval na sociální síti Facebook se slovy, že „nechce být zatažen do dalšího nepřehledného politického bludiště“. Narážel přitom na aktuální vlnu nepokojů ze strany šíitských vzbouřenců, kteří provedli puč proti vládě a obsadili prezidentský palác v hlavním městě Sanaa. V něm pak prakticky drželi hlavu státu jako vězně.

Premiérova rezignace přitom přišla ani ne den poté, co prezident Abdar Rabbú Mansúr Hadí naznačil, že je ochoten přistoupit na požadavky šíitských povstalců na změnu ústavy a větší zastoupení v parlamentu a státních institucích (více čtěte zde).

Krátce poté, co padla vláda, ovšem oznámila svoji rezignaci také hlava státu. Stanice al-Arabíja nicméně informovala o tom, že parlament prezidentovu demisi nepřijal a svolal na pátek krizové zasedání. Vedení šíitských povstalců prezidentovu rezignaci uvítalo se slovy, že je to dobrá zpráva pro všechny obyvatele Jemenu.

Vývoj na jihu Arabského poloostrova s napětím sledují také v zahraničí. Rezignace hlavy státu a vlády zalarmovala zejména Spojené státy, pro něž byl prezident Hadí hlavním spojencem, který jim umožnil podnikat četné bezpilotní lety na pozice al-Káidy na Arabském poloostrově (AQAP).

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psaki v reakci na zprávu o Hadího rezignaci uvedla, že Washington tuto informaci prověřuje. USA jsou podle ní nicméně připravené posílit svoj přítomnost v zemi, bude-li to nezbytné, uvedla s odkazem na její prohlášení agentura Reuters.

Cesty do Adenu se opět otevřely, povstalci ale zůstávají

Ještě v průběhu dne se přitom zdálo, že vlna násilností v zemi pomalu ale jistě ustupuje. Úřady znovu otevřely vzdušné, námořní i pozemní přístupové cesty do Adenu, hospodářské metropole jižní části země. Přístup do města úřady uzavřely den předtím poté, co obvinily vzbouřence ze zosnování puče proti legitimní vládě a obsazení prezidentského paláce. Jako státní převrat ohodnotili postup šíitů také ministři zahraničí arabských zemí Perského zálivu, kteří se sešli k jednání v saúdskoarabské metropoli Rijádu.

V provozu byl ve čtvrtek podle zaměstnanců i přístav, informovala agentura Reuters. Před prezidentským palácem nicméně i nadále zůstávala povstalecká stráž. Podle prezidenta Hadího však rebelové slíbili, že muži posty brzy opustí. Člen vedení povstalecké skupiny Muhammad Buchajtí k tomu uvedl, že k odvolání stráží a propuštění zadržovaných Hadího poradců je záležitostí dní, pokud budou úřady plnit dohodnuté kroky.

Uzavření dohody o klidu zbraní oznámila ve středu večer prezidentská kancelář (více zde). Šíitští rebelové se po jednání zavázali, že přestanou obléhat prezidentský palác a propustí prezidentovy poradce. Prezident Hadí se naopak naopak zavázal, že vyhoví požadavkům povstalců na změnu ústavy a větší zastoupení v parlamentu a státních institucích, uvedl server BBC.

Strach sunnitů a touha Hútíú po moci

Jemen se propadá do chaosu od loňska, kdy šíité, obývající tradičně sever země, začali postupovat na jih a zabírat území. Jsou dobře vyzbrojeni a v září se jim podařilo vstoupit i do jemenské metropole Sanaa. Za násilnostmi stojí podle odborníků šíitský Írán, který povstalecké souvěrce vyzbrojuje. Další zase připisují chaos Hadímu předchůdci Alímu Abdalláhovi Sálihovi, který musel odstoupit po revolučních událostech v roce 2012.

Fotogalerie

Sunnité tvoří v Jemenu asi 60 až 65 procent obyvatestva, zbytek pak zastupují šíité. Mezi šíitskými kmeny ze severu Jemenu jsou nejbojovnější Hútíové, připomíná server The Independent. Členové největší sunnitské islamistické strany Islah se obávají, že je Hútíové budou po případném převzetí moci pronásledovat (více o situaci v Jemenu zde).

Bezpečnostní hrozbu představuje rovněž sunnitská al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), která vznikla v roce 2009 sloučením jemenské a saúdskoarabské odnože a která na území Jemenu již delší čas operuje.

Američané AQAP považují za jednu z nejnebezpečnějších teroristických organizací na světě a snaží se ji potlačit pravidelnými nálety bezpilotních letadel. AQAP o sobě v posledních dnech dala vědět, když se přihlásila k zosnování útoků na magazín Charlie Hebdo ve Francii (vše o útoku zde a o AQAP zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.