Profesor Lukeš: České tažení proti politické korektnosti se koná třicet let po funuse - iDNES.cz

Profesor Lukeš: České tažení proti politické korektnosti se koná třicet let po funuse

  8:53
Před nebezpečím politické korektnosti varuje v Česku řada politiků, intelektuálů, novinářů i zpěváků. Za všechny jmenujme Václava Klause, který ji označil za jednu z „nejzhoubnějších věcí dnešní doby” nebo Daniela Landu, který proti ní vytáhl do boje na právě probíhajícím turné. Jak politická korektnost vypadá v USA, kde podle jejích kritiků před třiceti lety vznikla? O tom hovoříme s profesorem Igorem Lukešem, který do Spojených států emigroval na konci sedmdesátých let a dnes působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University.
Fotogalerie1

Český historik žijící v USA Igor Lukeš | foto: ČTK

V Česku se často straší diktaturou politické korektnosti, jejíž počátky kladou její kritici do USA. Proč právě sem, do země, která je asociována se svobodou projevu?
Politická korektnost znamená úctu k jiným, kulturní citlivost, toleranci a slušné chování.  Je třeba pochopit, že prostředí, v němž se žije ve Spojených státech, se zásadně liší od české společnosti.  V českých hospodách, školách, podnicích, kavárnách a na univerzitách se scházejí Češi, lidé stejné barvy, mluvící jedním jazykem, kteří sdílí téměř všechny základní hodnoty.  Někdo může byt třeba Sparťan, jiný Slávista, jeden volil Paroubka, druhý zase Topolánka, ale ve všech důležitých věcech spolu souhlasí.  V Americe je tomu přesně naopak.  Na přednáškách vedle sebe sedí Židé a Muslimové, v jedné laboratoři pracuje Srb a Albánec z Kosova, Rus a Čečenec, kterému ruská armáda znásilnila sestru, hrají v jednom školním týmu.  Proto je tady větší potřeba jasné vymezit hranice chovaní. 

Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň ukazuje, že nerozumí mezinárodním vztahům a svými neuváženými komentáři tak provokuje nestabilní režim v Severní Koreji. V pořadu Rozstřel o tom hovořil historik Igor Lukeš. více

Jednou kdosi v mé přítomnosti jednomu řekl diplomatovi, že diplomatický protokol je směšný a absurdní a měl by se zrušit.  Přesně naopak, odpověděl diplomat.  Potřebujeme ho každý den, protože jinak bychom byli permanentně uráženi a nemohli bychom pracovat. 

Jak vypadají projevy politické korektnosti na vaší domovské Bostonské univerzitě? Celý ten fenomén prý vznikl právě na amerických univerzitách…
Mně to připadá tak přirozené, že na to nemyslím.  Ke každému se snažím chovat stejně rovně a čestně. Nekomentuji, jak ženy vypadají, komentuji jejich pracovní výsledky.  Neobtěžuji studenty vlastními názory, nabízím fakta a jejich analýzu.

Igor Lukeš

Prof. PhDr. Igor Lukeš, Ph.D., (1950) je americký historik českého původu a honorární konzul České republiky v Bostonu

Vystudoval filosofii a historii na Univerzitě Karlově, působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Je také členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů a přispívá do českých novin a časopisů.

Je autorem řady knih, např. Inside the Apparat či Gorbachev’s USSR: A System in Crisis (1990), kniha Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edward Benes in the 30´s (Oxfrod University Press 1996) získala cenu Boston Authors Club a Kahn Award.

Český historik žijící v USA Igor Lukeš

Jak vypadá uplatňování takzvaného speech codes? Nejsou části, ve kterých se za nepřijatelné sexuální obtěžování považuje například pošilhávání, hvízdání či sexuální narážky, trochu přehnané? Řešíte na univerzitě podobné případy?
Vám to připadá přehnané? Když byste byl mladou dívkou, možná by se vám to nelíbilo, kdyby se vás někdo proti vaší vůli dotýkal nebo vám do tváře říkal vulgárnosti.  Představte si ženu v laboratoři, která přišla na nový postup ve výzkumu, a vedoucí jí za to ocení tím, jak se mu líbí její nový svetr. A to nemluvím o sexuálním vydírání.  Představte si situaci na vojně, kde vám vaše nadřízená zarazí postup, protože s ní nechcete na rande.  V USA všeobecné platí, že kde mezi lidmi existuji profesionální vazby, v nichž jedna strana má moc nad druhou, nemělo by dojit k intimnostem, protože pak není nikdy jisto, zda ten slabší povolil z lásky nebo ze strachu. Pokud se prokáže, že zaměstnavatel, psychiatr, psycholog, právník, voják, profesor nebo učitel tohle pravidlo porušil, může ztratit práci, a totéž platí o ženách na vedoucích místech.  V české společnosti lze možná dosáhnout rozumného řešení potichu. V Americe na to musí byt explicitní pravidla. Mně to vůbec nepřekáží.

Historik Igor Lukeš: Trump ohrožuje světovou bezpečnost | (31:41) | video: iDNES.cz

Pošilhávání a pohvizdování mi připadá spíše jako těžko zadržovaný poněkud puberťácký projev zájmu o druhého. Nesouvisí tahle striktní pravidla spíš s americkou puritánskou tradicí. Prý je na amerických plážích zakázáno nahota i pro docela malé děti. Je to pravda?
Ubezpečuji vás, že pokukování po ženách je v Americe dosud zcela běžné.  Máte ale pravdu, že nahota na veřejnosti je v téhle zemi méně běžná, než v Evropě.  A malé děti skutečně musí mít většinou plavky.  Ale podobně bychom mohli mluvit o pití na veřejnosti, což je zcela zakázáno ve všech městech, kde jsem kdy žil, ve Washingtonu, New Yorku a Bostonu.

Pro zájemce o téma

Rozhovor s Igorem Lukešem volně souvisí s textem Kdo je tady (ne)korektní?, který publikovala Kavárna MF DNES v sobotu 3. prosince 2011. Tento materiál najdete na stránkách Kavárny on-line, konkrétně vpravo, pod hlavičkou Vyšlo v sobotu. Můžete si jej stáhnout a přečíst ve formátu PDF.

Setkal jste se s cenzurou v souvislosti s politickou korektností někdy osobně? Podléhá prostředí amerických univerzit nějakému omezení, například v tématech o imigraci, nebo třeba ve vědě o rozdílech mezi muži a ženami?
S takovou cenzurou jsem se setkával denně - avšak v dobách studené války, zejména v sedmdesátých letech. Události jako Katyň nebo ukrajinský hladomor byly považovány za provokativní a neprokázané vlastně až do devadesátých let.  Když člověk mluvil o hrůzách stalinismu nebo brežněvovského Ruska, zněl mnohým jako jestřáb a válečník, který hnal svět do chřtánu nukleární katastrofy.  Soužití se Sovětským svazem! To mělo být cílem všech slušných lidí.  A když jste řekl, že Moskva porušuje odzbrojovací dohody, byl hned oheň na střeše!  V univerzitním prostředí mnozí nenáviděli CIA, ale KGB jim nevadila.  

Americký prezident Richard Nixon a sovětský vůdce Leonid Brežněv v Moskvě v roce 1974.

Gerald Ford a Leonid Brežněv u podpisu komuniké po jednání o omezení strategických zbraní v roce 1974 ve Vladivostoku.

Jimmy Carter a Leonid Brežněv u podpisu smlouvy SALT II v roce 1979 ve Vídni.

Existuje vůbec nějaké jednotné hnutí podporující ony speech codes, nebo nějaká názorová či politická platforma, která je prosazuje?
Takové hnuti existuje jen ve fantazii těch, kdo z různých důvodů potřebuji dštít oheň a síru a hledají si k tomu záminku. Když zjistí, že říkáme Afroameričan místo černoch, hned volají Orwell!  Manipulace jazyka!  Kontrola myšlení!  Tomu se musím smát. Takhle se mělo bušit do tam-tamů během studené války, když komunisté “bojovali za mír,” ale připravovali se na válku. Tehdy ale z Prahy člověk neslyšel ani pípnutí.  Čeští válečnici vytáhli do boje proti politické korektnosti asi třicet let po funuse. Co se raději obout do rozkrádání a korupce?  Není tohle skutečný úkol zvolených politiků?

Jak vypadají výbory takzvané affirmative action, které mají podle kritiků hlídat dodržování politicky korektního myšlení a chování? Funguje podobný výbor na Bostonské univerzitě?
Tady jsme u kořene věci. Srovnáváte nesrovnatelné. Politická korektnost se týká hlavně jazyka a sexuálního chovaní v práci nebo ve veřejném prostoru.  Na to nejsou výbory. Naproti tomu pozitivní diskriminace (affirmative action) má co dělat se snahou upřednostnit příslušníky menšin v kariérním postupu, aby profesně uspěli a přinesli domů příjmy, a hlavně kulturní zvyky střední třídy. Bude méně ghett, pokud bude víc afroamerických astronautů, chirurgů, policejních prezidentů, starostů a ředitelů skol. Už jen proto je Obama tak důležitý!  Mladí Afroameričané ještě před lety viděli, že v jejich sousedství měl často peníze jenom ten, kdo dělal něco nezákonného. Teď vidí, že by se mohli stát prezidentem. To je inspirace.

Americký prezident Barack Obama pronáší zprávu o stavu unie (25. ledna 2011)

Vzpomenete si na nějakou kauzu, kdy bylo prosazování politické korektnosti skutečně za hranou? Na univerzitách nebo ve veřejné sféře?
Určitě by se takové případy našly, ale – říkám to znovu – v sedmdesátých letech.  Diskuse o tomhle fenoménu přišla do České republiky se zpožděním, tedy pokud tam dorazila v roce 2011. Totéž platí pro radikální feminismus. Věci, za něž generace mé manželky bojovala, jsou dnes zcela lhostejné pro naše dcery.  Ty už feministkami být nemusí, protože se společnost – právě i díky feminismu – změnila k lepšímu. Vydělaly na tom nejen ženy, ale i muži. Generace našich dědečků a otců často neměla ponětí, jak obrovskou radost přinášejí děti.  V mé generaci to víme, protože nás k tomu manželky přinutily.

Existují na amerických univerzitách kvóty na přijímání studentů ze slabšího sociálního prostředí, například černochů, Latinoameričanů a podobně?
Kvóty jsou podle rozhodnuti Nejvyššího soudu nezákonné.  Přesto mají Afroameričané nebo Hispánci větší šanci, než jejich bílí spolužáci, zejména při přijímání na nejprestižnější školya, do hasičských sborů a k policii. Takže kvóty oficiálně neexistují, ale nebýt bílý může být výhodou, protože školy, úřady a instituce chtějí ukázat, že přitahuji širokou škálu studentů - z různých geografických oblasti, ekonomických vrstev, náboženství a barvy pleti. Lze s tím přirozené polemizovat, už jen proto, že pozitivní diskriminace je skutečně diskriminací a proto, že to porušuje zásadu meritokracie, na níž je tahle země vystavena.  Nejhorší je, když je pozitivní diskriminace použita ve prospěch těch, kdo ji nepotřebuji.  Například ženy nejsou diskriminovanou menšinou, a přesto je trend přednostně přijímat ženy. Nebo proč preferovat děti afroamerického bankéře, které vystudovaly na nejlepších (a nejdražších) školách?

Prezident Lyndon Johnson hovoří k americkým jednotkám v Jižním Vietnamu

Kritici politické korektnosti opakují po americkém konzervativním kandidátovi na prezidenta Patu Buchananovi, že koncepty speech codes a afirmativních akcí vycházejí z neomarxismu a z frankfurtské školy – respektive kritické teorie. Je to tak?
O frankfurtské škole se mluvilo v šedesátých letech. Mohu zcela vyloučit, že by o ní dnes mladí lidé diskutovali. Pozitivní diskriminaci (affirmative action) do Spojených států zavedl president Lyndon B. Johnson.  Jestli si někdo mysli, že Johnson, původně kongresman z Texasu, byl neomarxista, tak mu přeji hodně štěstí.

Autor:

Nejčtenější

Zemřela Anna Julie Slováčková, vedla dlouhý boj s rakovinou

6. dubna 2025  21:35,  aktualizováno  22:53

Po dlouhé nemoci zemřela zpěvačka Anna Julie Slováčková. Dceři herečky a zpěvačky Dagmar Patrasové...

Zemřel herec Val Kilmer, zářil ve filmech Top Gun, The Doors nebo Batman navždy

2. dubna 2025  6:35,  aktualizováno  7:23

Ve věku 65 let zemřel americký herec Val Kilmer. Zářil ve filmech Top Gun, The Doors nebo Batman...

Velké peníze za ztrátu důstojnosti. Fekální večírky v Dubaji vyšetřuje policie

3. dubna 2025  20:24

Bizarní, sadistické a fekální praktiky ohodnocené hodně penězi jako klíč k luxusnímu životu. Tak by...

Útok nožem v Praze s účastí cizinců: mezi pobodanými je i raper

6. dubna 2025  15:17,  aktualizováno  20:24

Tři zraněné si vyžádala v neděli v Praze potyčka mezi čtyřmi lidmi. Dva z nich jsou pobodaní, z...

Něco nehraje. Rusové hledali informace o útoku v Německu předtím, než se stal

8. dubna 2025  20:39

Rusové vyhledávali na internetu informace o útoku v německém Mannheimu ještě předtím, než zde...

Nechceme celní válku, řekl premiér Fiala. Evropa nabízí USA nulová cla

9. dubna 2025,  aktualizováno  11:53

Přímý přenos Dopady amerických cel na české občany a firmy se zabývala vláda. „Nechceme celní válku, poškodila...

Soud zamítl nárok Romana Janouška na ušlý zisk, podnikatel chtěl 154 milionů

9. dubna 2025  11:40

Odvolací soud zamítl nárok podnikatele Romana Janouška na 154 milionů korun, které požadoval jako...

Obviněný muž se zákazem řízení opět usedl za volant, chytil ho stejný policista

9. dubna 2025  11:39

Třiatřicetiletého muže se dvěma zákazy řízení, který v březnu při útěku před policií sjel autem do...

Soud řeší trik exekutora s korunovými platbami. Hrozí mu vysoká pokuta

9. dubna 2025  10:40,  aktualizováno  11:31

Nejvyšší správní soud pokračuje v projednávání obžaloby na pražského exekutora Juraje Podkonického....

Zemřela Anna Julie Slováčková, vedla dlouhý boj s rakovinou

Po dlouhé nemoci zemřela zpěvačka Anna Julie Slováčková. Dceři herečky a zpěvačky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe...

Tohle že je James Bond? Herec Daniel Craig šokoval změnou vzhledu

Herec Daniel Craig (57) se před pár dny objevil v italské televizní talkshow Che Tempo Che Fa, kde zaskočil diváky svou...

Anička tušila, že jsme poslední, kdo zachytil její hlas, vzpomíná na duet Lipo

Emotivní píseň Jsi ve mně napořád, kterou s Annou Julií Slováčkovou v únoru 2025 nahrál zpěvák, raper a skladatel Lipo,...

Trump je vyřadil z provozu. Pro americké značky jsou cla vůči Vietnamu smrtelná

Vietnam se v uplynulých letech stal klíčovým hráčem výroby místo Číny, která čelila přísnějším celním tarifům ze strany...

Už tomu vůbec nerozumím, říká Anna Geislerová o módním stylu dcery

Anna Geislerová (48) patří mezi nejlépe oblékané české herečky. Díky svému stylu pravidelně boduje v hodnocení módní...