Přední ruský historik, religionista a politolog přijel do Česka na pozvání Masarykovy univerzity. Právě ta mu nabídla místo profesora, když přišel o práci na prestižní moskevské diplomatické akademii poté, co počátkem března v liberálním listu Vedomosti publikoval text přirovnávající postup Ruska na Krymu k anšlusu Rakouska, záboru Sudet a obsazení litevské Klaipédy.
Vyhozený profesorProč Zubov neopustí Moskvu a nekývne na nabídky z ciziny? Proč jsou události na Ukrajině předzvěstí toho, co by jednou mohlo čekat Rusko? Profesor Andrej Zubov odpovídá v exkluzivním rozhovoru iDNES.cz. |
"Celkem impulzivně jsem se rozhodl nabídnout profesoru Zubovovi místo ve chvíli, kdy jsem o jeho situaci četl v novinách a vzpomněl jsem si na některé ze svých učitelů, kteří po roce 68 emigrovali z politických důvodů a velmi složitě hledali uplatnění. Kolegové na západních univerzitách jim tehdy pomáhali, a tak jsem se domníval, že je na čase, abychom nabídli podobnou pomoc našim kolegům tam, kde to potřebují," řekl iDNES.cz rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Dvaašedesátiletý Zubov však nabídku brněnské vysoké školy, stejně jako další nabídky ze západních univerzit, odmítl. "Je mou povinností jako občana vzdělávat ruské lidi po těch desetiletích, co jsme zažili," vysvětloval své rozhodnutí s poukazem na aktuální tíhnutí ruského obyvatelstva k propagandě sovětského typu, oslavující ideu velkého Ruska. Po těchto slovech se přednáškovým sálem na Fakultě sociálních studií ozval potlesk.
Vládnoucí elity zmrazením společnosti chrání svá jmění
Zubov ve své hodinu a půl dlouhé přednášce publiku vysvětlil, proč je současné distancování se Ruska od Západu zcela nepřesné a mylné. "Jakkoli současní ruští představitelé hlásají princip, že Rusko není součástí západní civilizace, že Rusko si stojí samo za sebe, pro mě jako historika je tento pohled zcela nesprávný," namítal.
Ve svém příspěvku respektovaný moskevský historik ukázal, jak se v Rusku v průběhu dějin střídala období větší otevřenosti vůči Západu s érami k západnímu světu naopak velmi nepřátelskými.
"Snažím se dělat, co mohu, abych změnil situaci. Doufám, že modernizace a europeizace Ruska bude po oné otřesné éře komunismu pokračovat," poznamenal Zubov k současnému vývoji.
Podle něj se totiž stávající vládnoucí špičky snaží zakonzervovat ruskou společnost v hodnotách sovětského impéria, aby tak ochránily své rozsáhlé majetky, k nimž přišly. V západním světě, hlásícím se k doktríně lidských práv a demokratickým principům, by totiž jejich jmění a postupy neobstály.
"Doufám, že tyto Putinovy snahy zvrátit vývoj Ruska budou neúspěšné. Doufám, že v blízké budoucnosti uvidím - možné ne já, ale vy, mladí lidé - návrat Ruska do svého přirozeného, evropského způsobu vývoje. Že uvidíte Rusko jako organickou součást evropského a západního světa," prohlásil.
Jeho slova se setkala s ohlasem u českých akademiků. "Domnívám se, že šíře záběru znalostí profesora Zubova od dávné historie až po současnost je zcela přesvědčující v tom ohledu, že když hovoří o Putinově režimu jako nebezpečném režimu, tak je to založeno na obrovské znalosti ruských dějin a vztahu Ruska ke střední a západní Evropě," zhodnotil Zubovovu přednášku děkan Fakulty sociálních studií Břetislav Dančák.
Toto je pravá oslava osvobození, namítal poslanec Zlatuška
Po skončení Zubovova příspěvku následovala otevřená diskuze, kdy posluchači mohli položit své dotazy. "Řekla bych, že nejzajímavější částí byla právě diskuze," soudí jedna ze přítomných Emma Smit, která na Masarykovu univerzitu přijela studovat z Nizozemska.
V diskuzi zazněla mimo jiné zmínka o pátečních oslavách konce druhé světové války na ruské ambasádě v Praze. "Toto je pravá oslava vztahu mezi našimi zeměmi, oslava vztahu ke svobodě," poznamenal bývalý rektor Masarykovy univerzity a nynější poslanec za ANO Jiří Zlatuška s odkazem na recepci na ruské ambasádě. Tu se prezident Miloš Zeman i členové vlády Bohuslava Sobotky rozhodli bojkotovat kvůli nesouhlasu s postupem Ruska vůči Krymu a Ukrajině. Zúčastnil se jí ovšem třeba exprezident Václav Klaus (podrobnosti o tom se dočtete zde).
Z úst Zubova i dalších akademiků několikrát zazněl odkaz k prezidentu Masarykovi a jeho podpoře antikomunistického hnutí tehdejšího Ruska. "Když jsem dostal od pana rektora Beka pozvání navštívit Brno, shledal jsem to jako pokračování Masarykovy podpory Rusku," nechal se slyšet Zubov.
