Proč chce parlament znovu volit prezidenta

  • 7
Proč se politici tak najednou rozhodli, že se ještě jednou pokusí hlavu státu zvolit sami, a to 28. února? Je to nejzazší termín, který předepisuje ústava. Volba hlavy státu se podle nejvyššího zákona země musí konat "do třiceti dnů poté, co se úřad prezidenta uvolní".

Václavu Havlovi mandát skončil o půlnoci 2. února. Patrně až ve chvíli, kdy se začali shodovat, že nejlepší bude přenechat volbu nástupce Václava Havla občanům, nahlédli politici do ústavy. A začali se přít: musí parlament volbu hlavy státu  zkusit ještě jednou, nebo ne? 

"Podle mě je to jednoznačné. Musí," míní ústavní soudce Vojtěch Cepl a většina zákonodárců mu dává za pravdu. Část politiků například poslanci Unie svobody však ústavu vykládá jinak a trvá  na tom, že předchozí dva pokusy zvolit prezidenta bohatě stačily.

Ústava počítá s tím, že se parlament pokusí zvolit prezidenta "v posledních třiceti dnech  volebního období úřadujícího prezidenta republiky", ale zároveň i s tím, že se volí do třiceti  dnů poté, co se úřad uvolní.

Právě tyto dvě věty zamotaly hlavu politikům i právníkům. Co se vlastně stalo? Parlament se nadvakrát pokusil neúspěšně vybrat nástupce Václava Havla.  Podruhé to učinil o celých devět dnů dříve, než mu skončil mandát.

"Někteří poslanci se domnívají, že druhý způsob volby, tedy ten, kdy se volí do třiceti dnů po ukončení mandátu, je pouze pro případy, kdy prezident zemře nebo se úřadu náhle vzdá,"  vysvětluje místopředseda ústavního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Křeček (ČSSD).

V případě, že by se politici přiklonili rovnou k přímé volbě a "třetí kolo" po ukončení Havlova  mandátu nezkusili, mohl by veškeré jejich další "prezidentské snažení" zpochybnit Ústavní soud.

"Kdyby nám k tomu dal někdo podnět, zabývali bychom se tím," potvrzuje soudce Cepl. Motivy, které politiky do třetí parlamentní volby ženou, však nejsou jen "ústavní".

ODS počítá s tím, že pokud se vládní koalice neshodne na jediném silném kandidátovi, polepší si Václav Klaus, kterému by to s podporou některých lidovců, unionistů a komunistů napotřetí mohlo vyjít.

Vládní strany se zase snaží zabránit tomu, aby se přímá volba hlavy státu konala už v červnu - zároveň s referendem o vstupu země do EU. Prezidentští kandidáti z řad odpůrců unie by téma mohli využít v kampani. Každý týden, o který se diskuse o přímé volbě oddálí, ji tak odsouvá až na podzim.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video