Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsme v tom sami, ústavy národního svědomí trápí i naše sousedy

  17:39aktualizováno  17:39
Chtějí je zrušit, trnem v oku jsou i vysoké náklady na jejich provoz, anebo jsou pod tlakem, které straně jdou zrovna na ruku. Podobně jako Ústav pro studium totalitních režimů i obdobné instituce zabývající se nedávnou minulostí v Polsku, Německu a na Slovensku čelí problémům souvisejícím s jejich prací či personálním obsazením.
Ústavy národního svědomí to mají těžké v Německu, Polsku i na Slovensku.

Ústavy národního svědomí to mají těžké v Německu, Polsku i na Slovensku. | foto: Radek Miča, MAFRA

Polsko

Polskému Institutu národní paměti (IPN) často vyčítají, že "kope" ve službách konzervativní pravice a na její odpůrce pořádá "hony na čarodějnice". Kritici ústavu v době, kdy lustroval své odpůrce, například tvrdili, že IPN postupuje jako by "neexistovali nevinní, jen nedostatečně prověření".

Archivy zavírat nebudeme,

řekla čtenářům šéfka Rady ÚSTR Petruška Šustrová

Jeden z předsedů IPN Janusz Kurtyka tou dobou osočoval bývalého levicového prezidenta Aleksandera Kwaśniewského, že "byl v letech 1983 až 1989 registrován Státní bezpečností jako tajný spolupracovník Alek". A to přestože soud pravomocným rozsudkem očistil exprezidenta z podezření.

"Řekněme to jasně: ty, které IPN nemá rád, lustruje až do konce. Ani soud jim nepomůže," okomentoval to liberální list Gazeta Wyborcza. "Institut vydává i hodnotné publikace, pracují v něm i vynikající historici, ale vyrábí hlavně skandály. Nechová se jako strážce národní paměti, ale jako strana politického boje".

Vášně načas utlumila okolnost, že Kurtyka v dubnu 2010 zahynul spolu s prezidentem Lechem Kaczyńským v troskách letadla, které se zřítilo u Smolenska. Ale i počátkem tohoto měsíce historici z jiných pracovišť zopakovali na adresu IPN všechny staré výčitky: institut se příliš spoléhá na archivy tajné policie bez konfrontace s jinými zdroji, či přehání roli tajných služeb a tím deformuje obraz minulosti.

Německo

Nejvýznamnější státní institucí v Německu, která zpracovává dějiny období totality, je Úřad spolkového pověřence pro dokumenty státní bezpečnosti bývalé Německé demokratické republiky. Jeho vedení se vždy těšilo všeobecnému respektu, který mu v 90. letech vydobyl první šéf, současný německý prezident Joachim Gauck. Ani tomuto úřadu se ale nevyhýbá kritika.

Na politické scéně byl od počátku trnem v oku německým postkomunistům reprezentovaným v současnosti opoziční stranou Levice. Mnoha Němcům se nelíbí ani vysoké náklady na jeho provoz - ročně okolo 100 milionů eur (zhruba 2,6 miliardy Kč).

Slovensko

Slovenskou obdobou ÚSTR je Ústav paměti národa (ÚPN), který začal fungovat v květnu 2003. O pět let později, za první vlády nynějšího premiéra Roberta Fica, navrhovala část koalice ÚPN zrušit. Proti této iniciativě se ale postavila Ficova strana Směr-SD, takže ústav nakonec zlikvidován nebyl.

Pozornost slovenských medií v minulosti poutaly některé nominace do vedení ÚPN. Vládní sociální demokraté loni do správní rady ústavu navrhovali například Jána Hrubého, který podle tisku ve své bakalářské práci napsal, že za úmrtím spoluzakladatele první Československé republiky Milana Rastislava Štefánika stáli prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk a ministr zahraničních věcí Edvard Beneš. Štefánik zahynul v květnu 1919 při letecké nehodě u Bratislavy

Hrubý do čela ÚPN nakonec neusedl, protože jej nepodpořil potřebný počet poslanců.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.