Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PRO A PROTI: Mají státní podniky zveřejňovat smlouvy v registru?

  18:50aktualizováno  18:50
Transparentnost nakládání s veřejnými prostředky dostala tento týden těžkou ránu ve Sněmovně. Argumenty pro skryté hospodaření firem s většinovou účastí státu a obcí shrnuje pro server iDNES.cz komunistický poslanec Václav Snopek. Martin Kameník z projektu Rekonstrukce státu naopak vysvětluje, proč má být hospodaření s veřejnými prostředky pod kontrolou.
Projekt Rekonstrukce státu se zabývá transparentností a odpovědností veřejné správy

Projekt Rekonstrukce státu se zabývá transparentností a odpovědností veřejné správy | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Poslanci ve středu omezili povinnost zveřejňovat smlouvy v registru – nově nemá platit pro podniky, v nichž mají stát, kraje nebo obce většinový podíl (psali jsme zde). K původnímu návrhu vyjmout z něj jen národní podnik Budějovický Budvar, aby nebyl znevýhodněn před konkurencí, přilepili zákonodárci několik pozměňovacích návrhů. Výsledná podoba novely registr smluv jako protikorupční nástroj významně osekala. K zavedení registru se přitom dříve zavázaly desítky poslanců i vládní koalice.

Proč je důležité, aby státní a obecní podniky zveřejňovaly smlouvy, vysvětluje Martin Kameník z občanského sdružení Oživení, které se podílí na projektu Rekonstrukce státu. Naopak komunistický poslanec Václav Snopek, autor pozměňovacího návrhu, který státní firmy vyňal z registru smluv, argumentuje, že státní podniky byly zveřejňováním smluv diskriminovány.

PROKdo hospodaří s veřejnými prostředky, podléhá kontrole

Státem ovládané firmy by měly zveřejňovat smlouvy jednoduše proto, že hospodaří s veřejným majetkem. Tudíž by měly být pod náležitou veřejnou kontrolou, obdobně jako úřady. Navíc se ukazuje, že v posledních letech docházelo k alarmujícímu tunelování jejich majetku skrze nevýhodné smlouvy, jejich kontrola pobíhá pouze skrze politicky nominované osoby, kdy není zajištěna jejich dostatečná odbornost a integrita.

Martin Kameník z občanského sdružení Oživení

Martin Kameník z občanského sdružení Oživení

Registr smluv je proto jedním z levných a efektivních nástrojů veřejné kontroly také nad státními firmami. Všechny problémy ohledně ochrany případného know-how byly v rámci zákona vyřešeny a firmy mohou nadál chránit svá obchodní tajemství.

Za poslední dekádu jde vidět pozitivní posun ve vyšší otevřenosti veřejné správy, sektor státních, krajských či městských firem však těmto trendům zatím úspěšně vzdoroval. Ukazuje se, že těžiště klientelistických sítí se logicky začíná více zaměřovat na státní firmy, jelikož jsou hůře kontrolovatelné. Na to dlouhodobě upozorňuje ve svých zprávách také BIS.

Argument, že státní podniky budou v konkurenční nevýhodě kvůli zveřejňování smluv, mi připadá lichý a zástupný. Spíše jde o obranu proti větší veřejné kontrole. Navíc již v současné době většina těchto firem podléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím a zatím nebyly zaznamenány žádné provozní komplikace s tím spojené.

Z těch polopravd a mýtů, které nakonec vedly k osekání registru, byl pádným argumentem národní podnik Budějovický Budvar. Budvar ale nezajišťuje žádné veřejné služby a jeho roční zisk několika stovek miliónů korun, který plyne do státního rozpočtu, rozhodně nemůže být argumentem pro vyjmutí všech veřejně vlastněných firem.

Mimochodem nerozumím tomu, proč by se měl stát starat o výrobu piva. V tržní ekonomice má stát zajišťovat zejména takové služby, které nemůže zajistit trh. Zrušit transparentnost všech státních podniků kvůli jednomu pivovaru je zcela neproporční. Řada poslanců bohužel používá argumenty, které jsou z minulého století.

PROTIZveřejňování smluv státní firmy poškozuje na trhu

Přijetí novely zákona není o spokojenosti či nespokojenosti. Přijatou podobou novely jsme napravili právní prostředí, ve kterém se dotčené podniky mají pohybovat.

Václav Snopek, poslanec KSČM

Václav Snopek, poslanec KSČM

Je potřeba si uvědomit, že státní, městské a obecní podniky mají jednu smůlu, a tou je jejich vlastník. Jinak hospodaří podle platných zákonů a pohybují se většinou v konkurenčním prostředí. Pokud by zveřejňovaly všechny smlouvy nad padesát tisíc korun, tak by se dostaly do nevýhodné pozice.

Většina podniků dnes soutěží zakázky v tržním prostředí. Ať už to jsou třeba služby, které města zabezpečují (teplo, odpady) nebo podniky, které pracují ve prospěch státu.

Jako například Explosia a.s v mém volebním kraji. Ta se na jedné straně pohybuje v tržním prostředí, ale na druhou je to státní podnik, který pracuje i pro zabezpečení obrany státu. Proto nemůže o sobě zveřejnit zcela všechno i z důvodu bezpečnosti, což byl i další pozměňovací návrh, který byl přijat.

Já nejsem pro to, aby se nezveřejňovaly smlouvy tam, kde se hospodaří převážně s veřejnými prostředky a nejedná se o podnikatelské subjekty ve smyslu zákona. Například neziskový sektor a ten z návrhu zákona zcela vypadl. Navíc se často jedná i o vícezdrojové financování z veřejných zdrojů.







Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.