Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příliv migrantů do Německa vadí i přistěhovalcům. V mešitách se krade

  17:42aktualizováno  17:42
Proti přijímání nových migrantů se v Německu ohrazují i někteří přistěhovalci, kteří do země přišli před lety jako uprchlíci či levná pracovní síla. Mluví o strachu z terorismu, kulturních rozdílech a rostoucí kriminalitě. Například v Hamburku se z mešit začaly ztrácet boty a mobily, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Syrští uprchlíci na masopustních oslavách v Kolíně nad Rýnem (8. února 2016) | foto: Reuters

„Asociální paraziti, kteří si násilím berou, co chtějí,“ píše se o žadatelích o azyl ve facebookové diskusi euroskeptické strany Alternativa pro Německo. Mezi desítkami příspěvků v podobném tónu se však tento poněkud vymyká.

Mladý odpůrce migrantů totiž na fotografii vedle svého komentáře pózuje s tureckou vlajkou, na sociální síti dokonce píše téměř výhradně turecky. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung není jeho názor v komunitě německých přistěhovalců ani zdaleka ojedinělý.

Fotogalerie

Zastává ho třeba i Gürol Salk, lékař z porýnského Krefeldu. Rodilý Turek na internetu vyzývá k uzavření hranic - ať už plotem, zdí, policií nebo armádou. Do Německa podle svých slov utekl před postupnou islamizaci rodné země a bojí se, že ho teď dostihne i v novém domově.

I uvnitř samotného Turecka se často střetávají různé zvyky a tradice, upozorňuje Salk. Ženy v některých venkovských oblastech jsou svázány striktními islámskými pravidly, která by se v sekularizovaných městech jako třeba Izmir jen těžko setkala s pochopením.

„Když sem teď proniká kultura ze Sýrie nebo severní Afriky, jak cizí to musí být v první řadě pro Němce?“ ptá se lékař.

Migraci by omezilo 40 procent přistěhovalců

Hlasy nespokojených přistěhovalců, které ve čtvrtek citovali reportéři FAZ, odráží i starší průzkum týdeníku Welt am Sonntag. Migrační vlnu by podle něj chtělo omezit 40 procent lidí, jejichž rodiny do Německa přišly v minulých dekádách. Necelá čtvrtina oslovených přistěhovalců tehdy uvedla, že vláda by do země neměla pouštět už ani skutečné uprchlíky před válkou.

Podzimní průzkum ukázal, že postoj v otázce migrační krize na původu oslovených lidí nezávisí. Když se totiž výzkumníci ptali respondentů s čistě německými kořeny, výsledná čísla byla téměř stejná.

Uprchlická krize

Migrační proud chtělo omezit 45 procent z nich, s přijímáním uprchlíků by úplně přestala rovná čtvrtina. Nutno podotknout, že se průzkum uskutečnil měsíc před sérií sexuálních útoků během novoročních oslav v Kolíně nad Rýnem, Hamburku a dalších německých městech. V jejich důsledku se názor některých Němců mohl změnit.

Severoafričané u nás kradou boty, stěžuje si mešita

Podle Ahmeta Yaziciho z vedení Centrální mešity v severoněmeckém Hamburku není problém v lidech prchajících před válkou, ale v ekonomických migrantech ze severní Afriky.

Ti podle něj už delší dobu znepokojují obyvatele čtvrti St. Georg, kam se po desítky let stahovali zejména Turci. Afričané si prý neváhají přivydělat krádeží a národnost či náboženské vyznání obětí je přitom vůbec nezajímá.

„Mobil už ukradli dokonce i našemu imámovi a během modliteb pravidelně mizí boty návštěvníků,“ vylíčil Yazici. Mešita už kvůli nevítaným hostům koupila čtrnáct bezpečnostních kamer.

Právě přísun afrických migrantů se snaží omezit i vláda kancléřky Angely Merkelové. Nedávno připsala Alžírsko, Maroko a Tunisko na seznam bezpečných zemí, jejichž obyvatelé už nemají nárok na politický azyl. Se dvěma z nich už má uzavřenou takzvanou readmisní dohodu, která by měla urychlit návrat ilegálních migrantů do Afriky.

Jak ovšem v úterý upozornil deník Die Welt, většina odmítnutých migrantů stejně ještě dlouho po vyhoštění zůstává v Německu. Úřady loni vydaly přes 200 tisíc rozhodnutí o vyhoštění, jen desetina z nich však skutečně vedla k odchodu migranta ze země. Některým úřad deportaci oficiálně na čas promine, další se odletu vyhýbají třeba „ztrátou“ dokladů (více čtěte zde).

Velké napětí vyvolalo silvestrovské napadání žen v Kolíně nad Rýnem:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.